Popis knihy

Koncernové právo je i přes svůj význam a dlouhověkost naší právní vědou poněkud opomíjeno. Neprávem stojí ve stínu naléhavějších ekonomických a právních otázek obchodního práva. Avšak v době dynamického vývoje, v rámci kterého dochází k evoluci hospodářské struktury, integraci a globalizaci, by měla česká právní věda této problematice věnovat náležitou pozornost. Česká republika, jako jeden z členských států EU, má povinnost řádně harmonizovat právo obchodních společností s evropským právem obchodních společností. Má však také povinnost sledovat aktuální tendence ve vývoji práva obchodních společností a zajistit tak pevné postavení svého právního řádu v neúprosné konkurenci jurisdikcí. Proto je třeba popsat imperativy komunitárního práva obchodních společností, které Česká republika musí převzít a uvést v život, aby dostála svým závazkům vyplývajícím z členství v EU. Je třeba také zhodnotit vývoj a tendence v právní regulaci s ohledem na volbu efektivní právní regulace. Tato kniha si klade za cíl analyzovat uvedené imperativy a tendence, a dát je do kontextu blížící se rekodifikace českého civilního práva. Otázek je mnoho. Musí mít Česká republika ucelené koncernové právo, nebo postačí dílčí úprava obsažená v rámci jiných právních institutů či odvětví? S jakým právem upravujícím podnikatelská uskupení Česká republika obstojí a přiláká společnosti z jiných jurisdikcí k usazení? Jak má být řešeno dilema ekonomické jednoty a právní mnohosti? Jaká jsou rizika pro menšinové společníky a věřitele ve vnitřním trhu, která je potřeba regulovat? V jaké situaci a kdy lze prolomit princip omezené odpovědnosti a chránit tak třetí osoby? Jak se s tímto problémem vypořádávají jiné členské či kandidátské státy EU? To jsou zásadní otázky moderního obchodního práva, na něž uvedená publikace hledá odpovědi. Těžiště pozornosti autorů leží v rozboru judikatury Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva k čl. 17 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z klíčových rozhodnutí uvedených soudů plyne nutnost pečlivě posuzovat situace, kdy se obsah či forma projevu dostávají do střetu s právy a důstojností třetích osob či zájmy státu. Zvláštní pozornost je věnována úloze novinářů a masmédií v demokratické společnosti při veřejné diskuzi. Samostatná část je věnována zásadám soudního rozhodování v zemích Britského společenství národů. Ve zvláštní příloze knihy jsou obsaženy stručné anotace všech relevantních rozhodnutí Ústavního soudu, včetně některých dosud nepublikovaných usnesení.