Popis knihy

Filosofie pocházející ze Spojených států amerických u nás příliš populární není - podle zlých jazyků proto, že to žádná opravdová filosofie není. Filosofie je v USA skutečně často chápána trochu jinak, než jak je tradicí na evropském kontinentě; to ale neznamená, že by nestála za pozornost. A přitom prakticky jediným současným filosofem této země, který je v povědomí naší filosofické obce zapsán, je Richard Rorty - a z jeho prací se diskutuje především o těch, ve kterých už de facto programově přijímá evropské pojetí filosofie. Cesta, kterou filosofie USA od svých počátků do dneška prošla (a která nakonec dává i filosofickému úsilí lidí, jako je Rorty, jejich skutečný smysl), i problémy, které jsou v současné době filosofickou komunitou USA pociťovány jako skutečně ústřední - to vše je u nás víceméně neznámé. První vlnou specificky amerického filosofického myšlení, objevující se na konci minulého století, je pragmatismus; to je filosofický směr, který, jak to charakterizuje jeden z jeho předních protagonistů William James (1842-1910), odhlíží od prvních věcí, principů, kategorií a domnělých nutností a obrací se k posledním věcem, k plodům, výsledkům a faktům. Kromě Jamese přispěli k formování tohoto myšlenkového směru (u nás blízkému Karlu Čapkovi) především Charles Peirce (1839-1914) a pak zvláště John Dewey (1859-1952). Pragmatismus není filosofií, která by uspokojila někoho, kdo vidí, jak je tomu zvykem v Evropě, filosofování jako nezbytně provázené 'apokalyptickým tónem' - je to filosofie programově přízemní, filosofie podezřívavá k čemukoli, co zavání patosem, scholastičností či spekulativností, filosofie beroucí vážně všední život a 'zdravý selský rozum' s jeho všedními problémy. Není třeba dodávat, že právě tohle chápání filosofie bylo tím, co souznělo s veskrze pragmatickým duchovním klimatem Spojených států té doby.