Popis knihy

 Píše se rok 1799, VIII. rok francouzské republiky. Devětačtyřicetiletý Donatien-Aldonse-François de Sade (1740 - 1814) je už pátým rokem zase na svobodě. Ne na dlouho. Do dvou let se ocitne znovu za mřížemi. Jako autor nemravných spisů. To ovšem ještě netuší. Zatím vychází u Masséa ve čtyřech svazcích série povídek pod názvem Zločiny lásky. Historické a tragické novely, uvedený studií O románech. Dílka jsou vydána ve francouzské metropoli a jako pachatel je uveden D. A. F. Sade, autor románu Aline a Valcour. K autorství žádného jiného díla se Sade doposud nepřiznal, žádné jiné dílo doposud v Paříži nevydal. Na všech ostatních knihách stojí vydáno v Holandsku, od každé z nich se Sade veřejně distancoval. Nechtěl pochopitelně kompromitovat ani sebe, ani nakladatele. Dosavadních šestnáct let strávených v různých žalářích mu bohatě stačilo. A to ho ještě ani ve snu nenapadlo, že mu jsou vězení a blázince souzeny i na posledních čtrnáct roků života. Třicet let ze čtyřiasedmdesáti... Co tak hrozného vlastně onen příslušník staré rodové aristokracie, který vystudoval elitní jezuitskou kolej Ludvíka Velikého a školu lehké kavalerie, onen jezdecký podporučík, jenž to v sedmileté válce dotáhl až na kapitána, umírněný člen sekce Pík v období jakobínského teroru, co tak hrozného onen markýz de Sade vlastně provedl? Nic, co by stálo za řeč. Ani tehdy, tím méně dnes. V roce 1768 si zaplatil prostitutku Rosu Kellerovou, poněkud více si s ní užíval (ale po bičování a dalších praktikách jí na těle nezůstaly žádné stopy - tolik alespoň úřední lékař - a Rosa byla při podávání žaloby snad až příliš živá). Výsledek: rok žaláře. V roce 1772 si Sade v Marseille objednal zase prostitutky. Rozdával jim bonbony. Prý byly otrávené. To ovšem nikdo nikdy nedokázal. Veškerá škoda, jež oněm děvám vznikla, byl zkažený žaludek. Zato Sade je uvězněn, z vězení prchá, přes čtyři roky se skrývá pod přijatými jmény, nakonec je dopaden, uvězněn a vysvobodí ho až revoluce. Cukrátka mu přišla draho: celkem čtrnáct let. A to mu ještě celých šest let hrozila ztráta hlavy, byl přece travičem. Až v roce 1778, kdy se pravděpodobně zjistilo, že otrávené děvy již dostatečně dlouho znovu provozují nejstarší řemeslo na světě, byl hrdelní trest za travičství zrušen. A v době jakobínského teroru? Sade byl pro ctnostné revolucionáře příliš mírný. A zase je ve hře jeho hlava, zaslíbená tentokrát už nikoliv meči, ale gilotině. A zase měl Sade štěstí - Robespierre padl ještě včas. Na pozadí těchto dobrodružství bude posledních čtrnáct let Sadova života nudně šedivých. Božského markýze zavřou tentokrát jenom za spisování pornografie...