Popis knihy

Globální výchova je pedagogickým projektem, který usiluje o přizpůsobení cílů a metod vzdělávání potřebám současného a budoucího světa. Spojuje moderní didaktické postupy s úsilím o výchovu k odpovědnosti za přírodní i sociální prostředí světa v malém i velkém měřítku. Autoři připravili sbírku konkrétních činností vhodných pro široké věkové rozpětí dětí (asi 6-18 let). Hry jsou zaměřeny na poznávání klíčových faktorů moderního světa a na získání dovedností potřebných pro řešení situací, které přináší globalizace, setkávání různých etnik a kultur, ohrožení životního prostředí, nové technologie aj. Hry a cvičení tvoří jádro knihy, jsou však doplněny i základní teorií vysvětlující zásady globální výchovy. Ukázky her Jak se vidím Účel: Žáci se zamyslí nad vnímáním sebe sama a hovoří o něm s ostatními. Věk: 9–17 let Doba trvání: 30 minut Potřeby: Papír a tužka pro každého žáka. Postup Učitel žákům vysvětlí, že budou hodnotit sami sebe pomocí dvojic slov. Každá dvojice slov vyvolá dvě určité představy; žáci přirovnají sami sebe k představě, která jim podle jejich názoru více odpovídá. Učitel tyto dvojice postupně čte. Je třeba dát žákům čas, aby si poznamenali své volby, ale přestávky mezi jednotlivými dvojicemi by měly být co nejkratší, aby si žáci psali svůj první nápad. Jak byste se popsali? Jste spíše: kočka, nebo pes pevní, nebo kapalní pondělí, nebo sobota zelená, nebo oranžová vlna, nebo nylon terénní, nebo drahé módní auto orel, nebo delfín loď, nebo letadlo kytička fialek, nebo slunečnice moře, nebo obloha pivo, nebo šampaňské Požádáme žáky, aby se nad svými volbami zamysleli a použili je ve větách, které začínají slovy „Líbí se mi na mně, že...“. Třída se rozdělí na trojice či čtveřice a v těchto skupinách si žáci popovídají o tom, jak sami sebe vnímají. (Dobrý způsob, jak tuto část strukturovat, je nechat žáky, aby postupně všichni hovořili o první dvojici slov, potom o druhé atd., a teprve poté přejít k diskusi o výrocích „Líbí se mi na mně, že...“ Použití Veselá a bezpečná metoda, která žákům umožňuje zamyslet se nad obrazem vlastní osobnosti a podělit se o něj s ostatními. Diskuse pravděpodobně ukáže kaleidoskopickou povahu obrazů sebe sama. Rozšíření nebo pokračování Členové skupiny se mohou vyjádřit k tomu, jak přesně byli ostatní schopni odhadnout jejich volby (viz obměna č. 2). To může vést k diskusi o přesnosti a spolehlivosti našeho vnímání jiných lidí Obměny 1. Žáci mohou znázornit své volby jednoho slova z dvojic obrazcem či symbolem, který znázorňuje je samé. Se svolením autorů můžeme tyto práce vystavit ve třídě a před diskusí nechat žáky, aby si prohlédli práce ostatních. 2. Žáci si na papír připraví tabulku s jedním sloupcem pro každého člena skupiny (včetně sebe). U každé dvojice slov zaznamenají svou volbu a rovněž se pokusí odhadnout, které slovo si zvolili jednotliví spolužáci. Potom vytvářejí věty „Líbí se mi na mně, že...“. Tato varianta zřetelně povede k diskusi o rozdílu mezi tím, jak se vidíme sami, a tím, jak nás vidí druzí. 3.Cvičení můžeme zaměřit spíše na fyzické rysy než na vnímání sebe jako osobnosti. „Jak byste popsali své tělo? Je spíše jako... nebo jako...?“ Volby, které učitel nabízí, musí být vždy pozitivní.