Popis knihy

Dramatická výzva a moudrost o tom, že národ, který zapomene na své hrdiny, zahyne, se plně a po právu dotýká i osudů a života armádního generála Karla Klapálka (26. května 1893 – 18. listopadu 1984). Novináři, publicisté Pavel a Zdeněk Hrabicovi, otec se starším synem, se vydali již koncem sedmdesátých let minulého století spolu s hrdinou od Zborova, Tobrúku a Dukly cestou zmapování Klapálkovy strastiplné cesty ve vojenské uniformě či v zajateckém nebo vězeňském rubáši. Jejich kniha „Muž, který velel mužům“ (MF) z roku 1988 byla počátkem bádání, jehož výsledky by neměly nikdy zapadnout v české, slovenské a světové vojenské historii. Po letech se ke stejnému tématu autoři znovu vracejí a obohacují ho zcela novými záznamy z generálova působení v ruském zajetí, v České družině a v československých legiích, na poválečné Podkarpatské Rusi, v Milovicích, Hranicích a Českých Budějovicích. Tuto knihu obohacují novými vzpomínkami jeho spolubojovníků, novými dokumenty, zejména z doby jeho působení v čele Československého praporu – Východního v Tobrúku, na Dukle, ale předtím i v legiích a v meziválečném období Československé republiky 1918–1939. Pokoušejí se přiblížit Klapálkovy tragické okamžiky padesátých let jako vězně číslo 29376, přibližují dramatické a dosud neznámé skutečnosti, které jemu, jeho blízkým a spolubojovníkům přichystal život.