Popis knihy

Staročeské umění kuchařské historika dr. Čeňka Zíbrta, je impozantním dílem. Nikdo neučinil pro zmapování dějin českého kuchařského umění více než on. Díky zachovaným kuchařkám, počínaje rukopisnou kuchařkou z 15. století a konče Knihou kuchařskou Kateřiny Koniášové z roku 1712, které shromáždil Čeněk Zíbrt ve svém nedostižném a nedoceněném díle, vydaném nepatrným nákladem Staré gardy mistrů kuchařů v Praze roku 1927, a pak znovu v malém nákladu v roce 1968, máme možnost si učinit představu, jak jedla v průběhu staletí šlechta, a bohatí měšťané, kteří ji napodobovali. Nové revidované vydání tohoto díla je třeba proto pokládat za podnětný a potřebný počin, který významně obohatí a prohloubí povšechnou informovanost o skutečné staročeské kuchyni, za kterou bývá často mylně vydávána lidová kuchyně po příchodu brambor. Pozornému čtenáři rovněž jistě neunikne důležitý fakt, jímž je hojné množství postních pokrmů. Byly to doby, kdy se žilo podle církevního kalendáře, a postních dnů v roce bylo mnoho. Kniha není věrným reprintem. Vzhledem k rozsahu Zíbrtem nashromážděnému materiálu byl kladen důraz na vlastní recepty a z textu byly vypuštěny dlouhé pasáže v latině a ve staré němčině, které by dnešnímu čtenáři mnoho neřekly nebo by byly pokládány za nudné a nepodstatné. Byly rovněž provedeny jazykové úpravy, aby se čtenáři dostalo toto dílo do rukou v současné češtině. Lze jen doufat, že se kniha stane nejen referenční příručkou a vhledem do kuchyně našich vzdálených předků, ale poskytne čtenářům i četné možnosti k experimentování, které jim přiblíží poznání dávných předků, k nimž vede nepochybně cesta i přes žaludek.