Podporiť čarovnú poličku je možné prostredníctvom zobrazovania reklám. Zvážte prosím možnosť vypnutia adblocku a pomôžte nám prevádzkovať túto službu aj naďalej.
Vaša podpora je pre nás veľmi dôležitá a vopred vám ďakujeme za prejavenú ochotu.
Tvrdošíjnost myšlenky CZ
1x
Tvrdošíjnost myšlenky CZ Book: Tvrdošíjnost myšlenky CZ
4 stars - 1
Tvrdošíjnost myšlenky: od feministické kriminologie k teorii genderu přináší českému publiku průřez celoživotní prací přední českoněmecké kriminoložky a teoretičky genderu profesorky Gerlindy Šmausové/Smaus formou vzájemné konfrontace jejích vlastních studií a kritické diskuse nad nimi v šesti oblastech: feminismus, trestní právo a abolicionismus; sociální kontrola; feministická kriminologie; kulturní androgynita; teorie genderu; gender a socialismus. Uvádí do našeho prostředí feministickou kritickou kriminologii, disciplínu, která dosud stála na okraji zájmu české odborné veřejnosti zabývající se genderovými studiemi. Zároveň na příkladu jedné vědecké biografie nastiňuje vývoj pojmů a přístupů ve feministické diskusi od poloviny 80. let do současnosti, přičemž reflektuje i vývoj genderové teorie a feministického myšlení u nás od roku 1989. Práce Gerlindy Šmausové se vyznačuji tvrdošíjně logickou dekonstrukcí teoretických pojmů a analytických kategorií ústředních pro každé dané téma. Její texty se zabývají například otázkami: Jsou společenská funkce a důsledky aplikace trestního práva stejné pro obě pohlaví? Je kriminalita askriptivní charakteristika podobně jako gender? Jsou feministické epistemologie důsledné ve zkoumání genderovanosti struktur a pojmů vztahujících se ke kriminalitě žen? Dochází-li ve vězení k sexuálním vztahům mezi osobami stejného pohlaví, jde o homosexualitu nebo o hraní heterosexuálních genderových rolí za účelem vytvoření mocenských vztahů? Jestliže sociologická teorie zpochybňuje přirozenost a ustálenost sociálních jevů, proč sociologie genderu tvrdošíjně trvá na stabilní a homogenní genderové identitě? Jak se pohled na „socialisticky emancipovanou“ ženu může lišit v závislosti na osobní zkušenosti s podobou emancipace v 60. letech a v období normalizace—a jak podle zkušenostního stanoviska „před“ nebo „za“ železnou oponou?
  1. Odborná literatúra

Tvrdošíjnost myšlenky CZ

Libora Oates-Indruchová

Tvrdošíjnost myšlenky CZ

Libora Oates-Indruchová

Na túto knižku aktuálne nikto nečaká, máš záujem ty?

Aktuálne nikto neponúka túto knihu.

Pozrieť cenu novej knihy na

Chcem predať túto knihu

Chcem si kúpiť, pošlite mi notifikáciu o novej ponuke

Doplnkové info

  • Vydavateľstvo: SLON
  • ISBN: 9788074190438
  • Väzba: brožovaná

Popis knihy

Tvrdošíjnost myšlenky: od feministické kriminologie k teorii genderu přináší českému publiku průřez celoživotní prací přední českoněmecké kriminoložky a teoretičky genderu profesorky Gerlindy Šmausové/Smaus formou vzájemné konfrontace jejích vlastních studií a kritické diskuse nad nimi v šesti oblastech: feminismus, trestní právo a abolicionismus; sociální kontrola; feministická kriminologie; kulturní androgynita; teorie genderu; gender a socialismus. Uvádí do našeho prostředí feministickou kritickou kriminologii, disciplínu, která dosud stála na okraji zájmu české odborné veřejnosti zabývající se genderovými studiemi. Zároveň na příkladu jedné vědecké biografie nastiňuje vývoj pojmů a přístupů ve feministické diskusi od poloviny 80. let do současnosti, přičemž reflektuje i vývoj genderové teorie a feministického myšlení u nás od roku 1989. Práce Gerlindy Šmausové se vyznačuji tvrdošíjně logickou dekonstrukcí teoretických pojmů a analytických kategorií ústředních pro každé dané téma. Její texty se zabývají například otázkami: Jsou společenská funkce a důsledky aplikace trestního práva stejné pro obě pohlaví? Je kriminalita askriptivní charakteristika podobně jako gender? Jsou feministické epistemologie důsledné ve zkoumání genderovanosti struktur a pojmů vztahujících se ke kriminalitě žen? Dochází-li ve vězení k sexuálním vztahům mezi osobami stejného pohlaví, jde o homosexualitu nebo o hraní heterosexuálních genderových rolí za účelem vytvoření mocenských vztahů? Jestliže sociologická teorie zpochybňuje přirozenost a ustálenost sociálních jevů, proč sociologie genderu tvrdošíjně trvá na stabilní a homogenní genderové identitě? Jak se pohled na „socialisticky emancipovanou“ ženu může lišit v závislosti na osobní zkušenosti s podobou emancipace v 60. letech a v období normalizace—a jak podle zkušenostního stanoviska „před“ nebo „za“ železnou oponou?

Našli ste chybu?