Popis knihy

Vůbec první česká monografie věnovaná jednomu z tzv. baltských států je prací renomovaného historika, vědeckého pracovníka Historického ústavu AV ČR Jindřicha Dejmka, který se zabývá zejména 20. stoletím. Autor zasvěceně a čtivě provádí čtenáře dějinami Lotyšska a Lotyšů od nejstarších dob po současnost, a to v rámci regionu, neboť samostatnost získali Lotyši až ve 20. století. Vyhnuli se sice údělu svých sousedů – vyhynulých Prusů, přesto pod vládou cizích národů, zejména řádu mečových, respektive německých rytířů a poté německo-baltské šlechty i měšťanstva a sedláků v rámci Livonska, nakonec připojeného k carskému Rusku, často balancovali na pokraji etnického rozplynutí. Díky procesu obdobnému našemu národnímu obrození se však během 19. století konstituovali v moderní národ a příznivé okolnosti po 1. světové válce (porážka vilémovského Německa a odražení agrese bolševického Ruska) umožnily Lotyšům vytvořit samostatný stát. Ten však po dvacetileté existenci díky paktu Molotov-Ribbentrop ztratili ve prospěch Stalinova Sovětského svazu, poté nacistického Německa a od roku 1945 na téměř půl století opět SSSR. Rozpad sovětského impéria však vedl k obnově státní suverenity a postupně k zapojení země do euro-amerických struktur, a to jak do EU, tak i NATO (USA byly ostatně jednou z mála zemí, které sovětskou anexi Lotyšska, Litvy a Estonska nikdy neuznaly). I nové demokratické poměry s sebou nesly a dodnes nesou mnohé obtíže počínaje zaostalostí země v rámci stagnujícího SSSR přes chybějící infrastrukturu i tržní mechanismy až po početnou ruskou menšinu. Ta se odmítá smířit se ztrátou svého nadřazeného postavení a nestačí jí jen standardní menšinová práva běžná v civilizované části Evropy. Lotyši jakožto houževnatý národ patřili poslední desetiletí mezi ekonomické tygry, a byť je světová ekonomická krize zasáhla velkou silou, ukazují (na rozdíl od Řeků, ale i Maďarů a Čechů), že jsou ochotni přijmout bolestivá úsporná opatření, aby se veřejné finance stabilizovaly, neboť prosperita jejich tak těžce vybojovaného mladého státu jim je většinou nadřazena nad jejich osobní prospěch. Vůbec první česká monografie věnovaná jednomu z tzv. baltských států je prací renomovaného historika, vědeckého pracovníka Historického ústavu AV ČR Jindřicha Dejmka, který se zabývá zejména 20. stoletím. Autor zasvěceně a čtivě provádí čtenáře dějinami Lotyšska a Lotyšů od nejstarších dob po současnost, a to v rámci regionu, neboť samostatnost získali Lotyši až ve 20. století. Vyhnuli se sice údělu svých sousedů – vyhynulých Prusů, přesto pod vládou cizích národů, zejména řádu mečových, respektive německých rytířů a poté německo-baltské šlechty i měšťanstva a sedláků v rámci Livonska, nakonec připojeného k carskému Rusku, často balancovali na pokraji etnického rozplynutí. Díky procesu obdobnému našemu národnímu obrození se však během 19. století konstituovali v moderní národ a příznivé okolnosti po 1. světové válce (porážka vilémovského Německa a odražení agrese bolševického Ruska) umožnily Lotyšům vytvořit samostatný stát. Ten však po dvacetileté existenci díky paktu Molotov-Ribbentrop ztratili ve prospěch Stalinova Sovětského svazu, poté nacistického Německa a od roku 1945 na téměř půl století opět SSSR. Rozpad sovětského impéria však vedl k obnově státní suverenity a postupně k zapojení země do euro-amerických struktur, a to jak do EU, tak i NATO (USA byly ostatně jednou z mála zemí, které sovětskou anexi Lotyšska, Litvy a Estonska nikdy neuznaly). I nové demokratické poměry s sebou nesly a dodnes nesou mnohé obtíže počínaje zaostalostí země v rámci stagnujícího SSSR přes chybějící infrastrukturu i tržní mechanismy až po početnou ruskou menšinu. Ta se odmítá smířit se ztrátou svého nadřazeného postavení a nestačí jí jen standardní menšinová práva běžná v civilizované části Evropy. Lotyši jakožto houževnatý národ patřili poslední desetiletí mezi ekonomické tygry, a byť je světová ekonomická krize zasáhla velkou silou, ukazují (na rozdíl od Řeků, ale i Maďarů a Čechů), že jsou ochotni přijmout bolestivá úsporná opatření, aby se veřejné finance stabilizovaly, neboť prosperita jejich tak těžce vybojovaného mladého státu jim je většinou nadřazena nad jejich osobní prospěch.