Popis knihy

 Jiří Gruša patří k nejvýznamnějším básníkům generace, která na českou literární scénu vstoupila v prvé půli 60. let. Sbírka básní a krátkých textů Wacht am Rhein aneb Putovní getl vznikla v letech 1975 - 1985 a obsahuje poslední česky psané básně autora, jenž se dále věnoval především próze. V době vzniku sbírky žil Gruša žil pod neustálým tlakem režimu (v roce 1978 strávil dva měsíce ve vyšetřovací vazbě) a v existenční nejistotě byl nucen střídat povolání. Významný přelom pak znamenal rok 1981, ve kterém byl donucen k emigraci. Grušova poezie vždy zaujímala čtenáře svými provokujícími a drásavě nesentimentálními milostnými verši, smyslem pro zkratku a výpustku, stejně tak jako autorovým neobyčejným citem pro jazyk, pohybujícím se na samé hranici experimentu. Jiří Gruša (*10.11.1938 Pardubice) jeden z nejvýznamnějších básníků generace, která na českou literární scénu vstoupila na začátku 60. let. Vyrostl v rodině technického úředníka. Dětství prožil ve Dvoře Králové; zde ukončil základní i jedenáctiletou střední školu (mat. 1957). Věnoval se veslování (byl dorosteneckým přeborníkem). Od 1957 žil v Praze, kde na FF UK studoval filozofii a historii (absolvoval 1962 diplomovu prací Filozofické názory v pracích Václava Černého, 1925-1948). Po dvouleté vojenské službě (1962-64) působil nejprve několik měsíců v redakci časopisu Tvář (jehož byl spoluzakladatelem), později byl spisovatelem z povolání a od prosince 1966 redaktorem týdeníku Nové knihy a čtvrtletníku Výběr z nejzajímavějších knih. V lednu 1969 přešel do redakce Zítřka, v dubnu však byl tento týdeník zastaven. 1969-70 byl G. soudně stíhán za uveřejnění osmi kapitol z románu Mimner (pod pseud. Samuel Lewis v Sešitech pro literaturu a diskusi 1968-69, s tit. První... až Osmý list z Kalpadocie, zpočátku nazýváno souhrnným tit. Listy z Kalpadocie), vyšetřování však bylo posléze zastaveno. 1970-71 pracoval jako propagační referent a reklamní agent v Inženýrských službách Liberec a 1971-72 v Institutu marketingových služeb v Praze, zároveň byl externím spolupracovníkem v Divadle Za branou (až do jeho uzavření). Po 1972 byl postupně zaměstnán jako administrativní úředník, podnikový psycholog, knihovník, stavební polír a referent v různých stavebních družstvech v Praze. Pro údajné pobuřování strávil G. 1978 dva měsíce ve vyšetřovací vazbě. Je signatářem Charty 77. 1980 si opět zvolil svobodné povolání. 1981 odcestoval na literární stipendium Mac Dowell Colony do Spojených států, ale před návratem mu bylo odňato čs. občanství. 1982-90 žil v SRN (převážně v Bonnu) jako spisovatel a překladatel z povolání, spolupracoval s literární agenturou T. Kosty, externě vykonával funkci městského písaře. 1990 znovu získal čs. občanství, od října 1990 se stal zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, v letech 1991-1997 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČSFR a ČR (od 1. ledna 1993) v SRN. V současnosti je Gruša velvyslancem České republiky v Rakousku. Laureát Goethovu zlatou medaili Goethova institutu (22.3.1999) Beletrie a práce o literatuře: ======================== Torna (BB 1962) Světlá lhůta (BB 1964) Cvičení mučení (BB 1969) Kudláskovy příhody (PP pro děti, 1969) Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (P, Toronto 1978; 1990) Dámský gambit. Il Ritorno d’Ulisse in Patria (P, Toronto 1979) Dr. Kokeš Mistr Panny (P, Toronto 1984; s tit. Mistr Panny aneb Ackermann aus Behaim, 1992) Franz Kafka aus Prag (něm., E, Frankfurt am Main 1983) Janinka (něm., R, Köln am Rhein 1984) Mimner aneb Hra o smrďocha (P, něm. s tit. Mimner oder Das Tier der Trauer, Köln am Rhein 1986; česky: 1991) Máma, táta, já a Eda (slabikář a čítanka pro děti, Wien 1988; 1990) Der Babylonwald (něm., BB, Stuttgart 1991) Cenzura a literární život mimo masmédia (brožura, 1992) Modlitba k Janince (BB 1994) Wandersteine (něm., BB, Stuttgart 1994)