Jacques Derrida (7 kníh)
-
Elisabeth Roudinesco, Jacques Derrida Co přinese zítřek
Kniha obsahuje rozhovor historičky a psychoanalytičky Elisabeth Roudinesco s filosofem Jacquesem Derridou. V osmi kapitolách se postupně dostává pozornosti různým charakteristickým znakům dnešního světa. Mimo jiné tématu imigrace, rodiny, svobody, homosexuality, revoluce po zhroucení komunistických režimů, formám současného a budoucího antisemitismu a trestu smrti. Část rozhovoru je věnována i vzpomínkám na významné…
Detail -
Jacques Derrida Gramatológia
Prvá čať tejto eseje, Písmo pred písmenom, širokými ťahmi načrtáva teoretickú matricu. Naznačuje určité historické značky a predkladá niektoré kritické pojmy. Druhou časťou je Príroda, kultúra, písmo.
Detail -
Jacques Derrida Násilí a metafyzika CZ
Čtyři studie francouzského filozofa. Dvě z nich jsou věnovány rozboru díla dvou autorů, s nimiž se mohl český čtenář seznámit v překladech: E. Lévinase a M. Foucaulta, další dvě jsou věnované Husserlovi a J. Roussettovi.
Detail -
Jacques Derrida Naučiť sa konečne žiť
Rozhovor Jeana Birnbauma s filozofom Jacquesom Derridom uverejnený v denníku Le Monde v predvečer jeho smrti. Je to úvaha o živote a smrti, inšpirovaná myšlienkami Imre Kertézsa v jeho eseji Kadiš. „Naučiť sa žiť“ – hovorí Derrida – to znamená dozrievať, učiť druhých aj seba samých, čo môže vyznievať ako hrozba (budem tvoriť, utvárať, formovať), najmä ak to nehovorí iba na adresu človeka, jednotlivca, či ľudstva,…
Detail -
Jacques Derrida Strašidlá Marxa
V každej krajine a v každej intelektuálnej debate sa vyskytujú celé davy tých, ktorí vyhlasujú smrť Marxa a marxizmu, víťazstvo nového svetového poriadku a staronových vízií sveta. Jacques Derrida ukazuje, že Marxove myšlienky a marxizmus sú mŕtve veľmi zvláštnym spôsobom: samotní vyhlasovatelia ich síce považujú za mŕtve, no zároveň sa ich boja, ustavične deklarujúc, že sa môžu vrátiť, že sú mŕtve, ale stále žijú.…
Detail -
Jacques Derrida Tradice vědy a skrývání smyslu CZ
Podrobný rozbor této úvahy, která se zařazuje mezi dodatky ke Krizi evropských věd, je věnován především problémům sedimentace smyslu, různých stupňů ideality a teleologie historického rozumu ve vztahu k možnosti ustavení přísné vědy. Derrida zde překvapivě vystupuje jako obhájce některých Husserlových základních tezí proti kritice vznesené W. Biemelem či M. Merleau-Pontym.
Detail