Hľadanie: Vývoj české ústavnosti v letech 1618 - 1918 CZ

Kniha je určená vysokoškolským pedagógom zaoberajúcim sa ústavným právom alebo všeobecnou teóriou práva. Rovnako sa pokúša osloviť sudcov, prokurátorov a advokátov, ktorí pri výkone povolania prichádzajú do styku s aplikovanou ochranou ústavnosti. Štýlom spracovania dielo umožňuje porozumieť nastoleným problémom aj žurnalistom a politológom zaoberajúcim sa otázkami ochrany ústavnosti. Dielo je spôsobilé osloviť aj poslucháčov právnických fakúlt s hlbším záujmom ochranu ústavnosti prostredníctvom Ústavného súdu, aj keď v tomto prípade študenti nie sú prvoplánovým adresátom diela.

Kniha Jarmily Navrátilové přístupnou formou přibližuje vývoj odívání v nejstarších dobách. Zachycuje ranou fázi výroby oděvů, techniku jejich zpracování, postupné formování různých tvarů oděvu i měnící se způsob oblékání – od tepelně ochranného krytí těla přes jednoduché typy šitých oděvů až k často luxusní starověké módě. Upozorňuje na dlouhý proces zlepšování funkčnosti oděvů i na způsob, jak rozdílně jej jednotlivé kultury a etnika řešily. Na základě archeologických nálezů a dochovaných uměleckých předmětů rekonstruuje autorka na stovkách kreseb, do čeho se oblékali lidé v pravěku a starověku v Evropě, Asii i Africe.

Absolvovala studijní pobyty u FBI a Kanadské královské jízdní policie. Podílela se na vyšetřování nechvalně proslulých Orlických vražd. Za více než třicet let své kariéry pomáhala objasnit stovky vražd, loupeží i znásilnění. Jiřina Hofmanová je legendou české kriminalistiky. Ve vzpomínkách na své nejslavnější případy vám dá nahlédnout do pokřivené mysli lidí, kteří si vědomě vybrali cestu zločinu. Poznejte skutečnou práci vyšetřovatelů, která často stojí na dechberoucí analýze chování a emocí pachatelů!

V sérii pravidelných publikácií Hospodársky vývoj Slovenska si už dvadsiaty deviaty rok všímame to, čo považujeme za jedinečné a zaujímavé v ekonomike SR v jednotlivých obdobiach. Hospodársky vývoj v rokoch 2020 a 2021 bol určovaný silami, ktorých pôvod je mimoekonomický. Ekonomiku regulovali pandemické pravidlá. Tie boli určované orgánmi, ktoré za „normálnych“ okolností nie sú tvorcami hospodárskej politiky. V roku 2020 to viedlo k hlbokej recesii s očakávaním priaznivejšieho vývoja už o rok neskôr. O tom, v akej miere bol skutočne priaznivejší a ako bol poznačený novými problémami a výzvami, sa možno dočítať v tejto publikácii. Naša publikácia má zakaždým svoj ústredný motív, vybraný prierezový problém. Pri hodnotení hospodárskeho vývoja v roku 2021 sme sa zamerali na zmeny, ktoré súvisia s postpandemickým zotavovaním. Predpokladáme, že šok spôsobený pandémiou prinesie rad dlhodobejších zmien v správaní ekonomiky. Nejde totiž iba o pokles ekonomiky a následný návrat k pôvodnej úrovni; vzniká séria nových, jedinečných javov. V Ekonomickom ústave SAV pripravujeme tento každoročný analytický a hodnotiaci pohľad na hospodársky vývoj Slovenska od roku vzniku samostatnej SR. Názov publikácie síce obsahuje konkrétny rok, ale to neznamená pozornosť venovanú vývoju v izolovanom jednoročnom období. Hodnotené javy sú vsadené aj do kontextu tendencií v dlhšom období. Pozornosť v tejto analýze postupuje od vstupného súhrnného pohľadu cez celý rad detailnejších pohľadov na čiastkové problémy. V poslednej časti sa venujeme očakávaným zmenám v blízkej budúcnosti.

Na dobrém začátku záleží! Cílem této knihy, sepsané dvěma fyzioterapeutkami a zároveň maminkami malých dětí, je srozumitelně, přehledně a prakticky provést rodiče pohybovým vývojem jejich děťátka v prvních třech letech života. Vysvětluje, co je dobré sledovat a proč, kdy už je vhodné navštívit odborníka, i to, jak mohou rodiče své děti v jednotlivých obdobích rozvíjet. Publikace zároveň usnadňuje orientaci v často nepřeberném množství dětských pomůcek, které dnešní trh nabízí, včetně pomoci s výběrem správného kočárku či nosítka a později i vhodné obuvi.

V oblasti ústavného práva, najmä v menších a mladších štátoch s kratšou demokratickou tradíciou, je bežné hľadať inšpirácie v systémoch, ktoré priniesla história či súčasnosť. Francúzsko spĺňa všetky parametre na to, aby bolo právom brané za referenciu v ústavnoprávnej oblasti. V našej doktríne sa viacero autorov venuje tomuto štátu a čiastkovým problémom jeho ústavného systému. Chýbalo však u nás dielo, ktoré by hlbším a komplexnejším spôsobom mapovalo podobu a fungovanie súdnej kontroly ústavnosti vo Francúzsku vrátane jej genézy a najnovšieho veľmi podstatného vývoja. Ponúkaná monografia vypĺňa túto medzeru, venuje sa súdnej kontrole ústavnosti vo Francúzsku v širších súvislostiach, analyzuje jej jednotlivé mechanizmy i vybrané judikáty v snahe prispieť do vedeckej diskusie, ktorá prospieva teórii i praxi. Autor, ktorý doktorskú dizertačnú prácu vypracoval a obhájil na parížskej Sorbonne, využíva svoje poznatky nadobudnuté dlhodobým úzkym kontaktom s francúzskym ústavnoprávnym prostredím. Po inštitucionálnej stránke sa autor sústreďuje na systém súdnej kontroly ústavnosti, jeho nastavenie a logiku. Z judikatúry, ktorá je nekonečná, zase vyberá a analyzuje rozhodnutia kľúčového významu v miere potrebnej na poskytnutie komplexného pohľadu do francúzskej „ústavnoprávnej duše“. Publikácia demonštruje, napriek často opačnému názoru v našom prostredí, že v súčasnosti vo Francúzsku jednoznačne možno konštatovať existenciu ústavného súdnictva ako uceleného konceptu a že Ústavnú radu dnes už možno bez váhania označiť za ústavný súd, a že tu nejde len o akýsi model sui generis. Analýza statickej (inštitucionálnej) stránky ústavného súdnictva zahŕňa jednak organické vymedzenie subjektov, ktoré ho realizujú, a tiež okruh referenčných noriem, ktoré slúžia ako kritérium na posúdenie súladu či nesúladu kontrolovaného aktu. Vo Francúzsku okruh referenčných noriem zďaleka nie je definovaný len Ústavou samotnou. Vo veľmi podstatnej miere k jeho vymedzeniu prispela judikatúra. Analyzované sú tie zložky judikatúry, ktoré participujú na vymedzení ústavného súdnictva samotného i na vymedzení ním používaných referenčných kritérií. Celá táto oblasť predstavuje kostru ústavného súdnictva, jeho pevný základ, preto časť I nesie názov Statická stránka ústavného súdnictva. Druhá veľká oblasť, ktorá je predmetom analýzy, sa sústreďuje na samotnú rozhodovaciu činnosť ústavného súdnictva. Východiskom pre voľbu analyzovaných rozhodnutí bola miera ich vplyvu na formovanie, nastavenie a fungovanie ústavného systému, ktorá zároveň odhaľuje často veľmi inšpiratívny prístup a pozoruhodný spôsob uvažovania francúzskeho ústavného sudcu. Medzi analyzované oblasti, v ktorých ústavné súdnictvo zanechalo výraznú stopu so zásadnými dopadmi, radí autor problematiku referenda, vzťah Ústavy a ústavných zákonov, oblasť volebného práva a vyrovnanie sa s fenoménom európskej integrácie. Napokon nemohol opomenúť ani zavedenie následnej kontroly ústavnosti zákonov formou question prioritaire de constitutionnalité, čo je podstatná inovácia vnesená do francúzskej koncepcie ústavného súdnictva v nedávnom období. Aktivita ústavného súdnictva v týchto oblastiach priniesla významné posuny v nastavení formy vlády aj modelu ochrany základných práv. Možno povedať, že francúzskemu ústavnému systému dodalo výraznú dynamiku, preto je časť II nazvaná Dynamická stránka ústavného súdnictva. Okrem analýzy súdnej kontroly ústavnosti vo Francúzsku stricto sensu autor formuluje, priebežne pri rozbore jednotlivých parciálnych otázok, a špecificky potom v závere, viacero možných inšpirácií či poučení pre slovenský ústavný systém.

Stalo sa už dobrým zvykom, že každý rok má naša publikácia nejaký ústredný motív, prierezový problém, na ktorý zaostruje svoju pozornosť. Pri hodnotení hospodárskeho vývoja v roku 2020 by bolo ťažké konkurovať téme dopadov koronavírusovej krízy, a preto sme ju vybrali za centrálnu oblasť záujmu. Nechceme ju však vidieť iba ako jav, ktorý v danom roku otriasol ekonomikou. Skôr ako jav, ktorý síce ekonomikou otriasol, ale pritom ju aj trvalejšie mení (preto je v podnadpise výraz „mení“ a nie „zmenila“). Všímame si, samozrejme, aj šok a zmeny hospodárskych parametrov, ktoré priniesla koronavírusová kríza a s ňou spojená ekonomická depresia, ale aj dlhodobejšie procesy a zmeny, ktoré sú nimi vyvolané.

Ronov vlastný príbeh o ceste, ktorou sa uberal vývoj, a o dvoch desaťročiach dlhej púti, ktoré viedli k objaveniu reaktívnej mysle. Tento príbeh bol pôvodne napísaný pre celonárodné magazíny, aby svojím uverejnením sprevádzal vydanie knihy Dianetika: Moderná veda o duševnom zdraví. Z tohto dôvodu je Vývoj vedypríbehom najväčšieho dobrodružstva zo všetkých - výpravy, ktorá objavila reaktívnu myseľ a technológiu na jej zdolanie. Ron to napísal, aby ste to vedeli aj vy.

Vývoj komponovanej krajiny v podmienkach

Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“ Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychikou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla jeho Červená kniha (2010, čtenářská edice 2013), Vybrané spisy C. G. Junga (2014), Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (2015), Rozhovory s C. G. Jungem (2015), Člověk a jeho symboly (2017), Aspekty mužství (2017) a Psychologické typy (2020).

Kniha Pôvod odhaľuje ohromujúci vplyv zeme pod našimi nohami na podobu ľudských civilizácií – od pestovania prvých plodín až po zakladanie moderných štátov. Nie náhodou býva prirovnávaná k takým významným knihám ako Diamondove Osudy ľudských spoločností. Prináša fascinujúci pohľad na náš svet, ktorý určovali prírodné podmienky. Keď hovoríme o dejinách ľudstva, často sa zameriavame na veľkých vodcov, vývoj populácie a rozhodujúce vojny. Ako však náš osud určila samotná Zem? Naša planéta sa kolíše a to spôsobuje zmeny klímy, ktoré si vynútili prechod od kočovania k poľnohospodárstvu. Hornatý terén viedol k rozvoju demokracie v Grécku. Vzorce prúdenia vzduchu neskôr formovali vývoj objavovania nových krajín, kolonizácie a obchodu. Dokonca aj dnes sa správanie voličov na juhovýchode Spojených štátov riadi tým, kde sa nachádzajú 75 miliónov rokov staré sedimenty z pravekého mora. Všade je vidieť hlboké odtlačky planéty na podobe ľudstva.

Publikace se zabývá satirou jako svébytným žánrem římské literatury. Vymezuje satiru v rámci diachronního vývoje žánru a zasazuje ji do kontextu, uvádí její zvláštnosti a specifické problémy, na něž se při jejím zkoumání opětovně naráží. Na základě analýzy a srovnání děl kanonických autorů římské satiry (Lucilia, Horatia, Persia a Iuvenala) určuje, jaké rysy má dílo mít, aby bylo možné označit ho za satiru. Zmiňuje také antické literární formy, které jsou dávány do souvislosti se satirou.

Sborník 32 příspěvků z 29. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století obsahuje práce historiků umění i historiků obecných, literárních vědců, muzikologů a odborníků dalších společenskovědních disciplín (filozofie, právo, sport, tanec, etnografie) k problematice chápání lidského těla. Téma tělesnosti poměřuje v evropské kultuře 19. století postup modernizace společnosti, ať už jde o právní kodex, vztah těla mrtvého a živého při prosazování nových zásad pohřbívání, zavedení lékařské pitvy do oficiální školní výuky umělců nebo příklon k Darwinově teorii o původu živočišných druhů. Publikace je rozdělena do pěti oddílů, které naznačují základní okruhy otázek: Tělo a tělesnost, Tělo doby, Idea těla, Umělecký problém tělesnosti a Limity tělesnosti.

V knižnom dialogu Slovensko - české hovory sa pretavují do reálneho hlasy ľudu, ktorými sú v tomto prípadě na slovenské straně Jozef Banáš a na české Irena Fuchsová. Sú to hlasy pohostinstva a v pretlaku hlasov kaviarne je prepotrebné, aby hlas ľudí, ktorí majú vzťah k svojmu národu, k svojej kultúre a k svojmu jazyku znel čo najčastejšie. Táto knižka by mohla byť začiatkom česko – slovenského dialógu o veciach a témach, ktoré spájajú ľudí pravdu hľadajúcich. Kniha splní svoj úkol ak sa ňou podarí trochu otvoriť oči aj majiteľom pravdy. Stačí k tomu len trochu občianskej statočnosti, ktorou sa obaja autori nepochybne vyznačujú.

Napínavý příběh o tom, co by se stalo, kdyby si někdo usmyslel zprivatizovat Českou televizi. Podařilo by se mu to, nebo ne? Stačí mít peníze a najmout si za ně ty správné lidi, nebo jsou tu zákony a principy, které to nedovolí? Příběh je sice smyšlený, ale odehrává se v realitě české politiky, byznysu, médií a justice. Ukazuje, jakou moc mají informace, jaké bohatství se v nich skrývá pro ty, kteří je mají a dovedou s nimi nakládat. Nezávislý novinář natočí reportáž o podvodech mediálního impéria a pohne tak jedním kamínkem v mozaice. Spustí lavinu, na jejímž konci mohou být velké zisky, ale také rizika a ztráty.

Kniha je v polském i českém kontextu vůbec první komplexní monografií věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby, včetně řady přesahů do jiných vědních disciplín, například filozofie či filmové vědy. Předmětem analýzy se staly klíčové texty tzv. literatury hrůzy – od obrozeneckých knížek lidového čtení a tzv. krvavých románů přes vybrané Máchovy, Erbenovy či Sabinovy texty a avantgardní prózy Ladislava Klímy, Josefa Váchala nebo Vítězslava Nezvala až po proměny literární hrůzy ve 20. století (Ladislav Fuks, Jiří Gruša, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, Jan Křesadlo aj.) včetně současné literatury (Miloš Urban).

Monografie se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny. Rozebírá historii českého ortoepického zkoumání, podrobně se zabývá prvními snahami o zachycení výslovnostních pravidel, přípravami kodifikačních příruček v Ústavu pro jazyk český a shrnuje i nejnovější vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti. Těžiště práce spočívá především v analýze obsahů významných ortoepických příruček; detailně se soustřeďuje především na ta výslovnostní pravidla, která se postupně proměňovala nebo jejichž znění je z pohledu současné výslovnostní normy problematické. Součástí knihy jsou také výsledky fonetických analýz, provedených zejména v korpusu Monolog.

Kniha popisuje příběh české „televizní krize“ roku 2000. Zachycuje události a činy těch, kdo se v ní angažovali na jedné či druhé straně. Upozorňuje na zákulisní motivy a příčiny celé události a zveřejňuje, v té míře poprvé, fakta a dokumenty dokazující, že „svoboda slova“ byla tím posledním důvodem, proč k oné televizní krizi došlo, přesněji: proč a kým byla úmyslně vyvolána. A také – s jakým důsledkem: rostoucí skepsí veřejnosti k demokratickým pořádkům a procedurám, která nadlouho poznamená veškerý vnitropolitický vývoj v zemi.