Hľadanie: Tristan 1946
zobraziť:
Výmena obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom v rokoch 1946 - 1949
Výmena obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom v rokoch 1946 - 1949 ako súčasť povojnovej obnovy demokratickej československej štátnosti (Od Košíc po Štrbské Pleso)
Edícia MONOGRAFIE A ŠTÚDIE, Zväzok 28
Vydanie tohto typu, aký predstavuje predložená práca, je vysoko potrebné za situácie, kedy i autori -nositelia vedeckých kvalifikácií zverejňujú k danej tematike práce, resp. poriadajú cykly verejných prednášok , etc., ktoré sa maskujú pod vedeckou formou, pričom znamenajú politikárske výklady v duchu jak politických záujmov, tak ideológií, mimo poľa skutočnej vedy, až po ospravedlnenie vojnových prečinov a podceňovanie až ospravedlňovanie vojnových zločinov, ktorých sa dopustili príslušníci maďarskej menšiny. To predstavuje ďalší závažný dôvod, prečo je vydanie práce Juraja Purgata obzvlášť aktuálne a mimoriadne žiaduce.
Naprosto nezbytná Hana Zagorová 1946-2022 (rozšířené vzpomínkové vydání)
Devítinásobná Zlatá slavice a jedna z nejúspěšnějších zpěvaček v historii české pop-music, ale i textařka, moderátorka a herečka – to vše byla Hana Zagorová. V rámci oslav 75. narozenin, které připadly na září 2021, se ve spolupráci se spisovatelem a publicistou Petrem Mackem vrátila k nejdůležitějším okamžikům svého života i kariéry.
Tato kniha měla být oslavou jejího života, a zůstává jí i navzdory smutnému faktu, že Hanka nedlouho po jejím dokončení – v srpnu 2022 – zemřela. Na knižní cestě vlastními vzpomínkami ji doprovázely klíčové osobnosti z její rodiny a nejbližšího okolí, v čele s manželem Štefanem Margitou.
O Hance tak v knize hovoří Karel Vágner, Standa Hložek, Petr Kotvald, Vlastimil Harapes, Lucie Borhyová, Monika Absolonová, Blanka Matragi a mnozí další, z jejichž srdcí nikdy nezmizí.
Max Frisch: Denníky 1946 – 1949
Denníky Maxa Frischa z rokov 1946 - 1949 možno čítať ako fragment spisovateľovej autobiografie aj ako zápisky reportážneho charakteru z povojnovej Prahy, Viedne, Varšavy, Frankfurtu a Berlína. Výrazne literárne, ba až poetické pasáže sa v texte prelínajú s vecno-realistickými, s opismi hrôzostrašných scenérií a bizarných zážitkov.
V jeho denníku nachádzame pestrú mozaiku postáv a postavičiek, sám Frisch hovorí o "pralese osudov", ktorým sa prediera. Je dobrý pozorovateľ a uvedomuje si rozsah morálnej katastrofy, ktorú spôsobila vojna. Odmieta myslieť v kategóriách ako je vina a pokánie a odmieta aj myšlienku kolektívnej viny, ktorá bola v tých časoch pomerne rozšírená. Dospieva k presvedčeniu, že ani kultúra a vzdelanie nie sú zárukou opakovania podobných vecí a že tomu možno zabrániť, len ak sa na ne nezabudne.
Niektorí literárni vedci radia Frischove denníky k najdôležitejším dielam švajčiarskej literatúry 20. storočia.
O autorovi
Švajčiarsky spisovateľ, dramatik a publicista skúmal vo svojom diele charakter identity človeka, jeho individualitu a zodpovednosť, ktorú so sebou prináša.
Narodil sa v roku 1911 v Zürichu do rodiny, ktorá patrila k strednej triede. Po smrti otca bol prinútený prerušiť štúdium germanistiky a začal pracovať ako novinár, aby uživil seba i svoju matku.
Po nie veľmi úspešných literárnych pokusoch sa v roku 1937 rozhodol, že prestane tvoriť a opäť začal študovať - tentoraz architektúru. O niekoľko rokov svoj sľub porušil a v tvorbe pokračoval, neskôr sa venoval takmer výlučne len písaniu.
Maxa Frischa preslávili jeho romány Stiller, Homo Faber a Volajte ma Gantenbein, známy je však aj vďaka svojim divadelným hrám, ktoré uvádzajú divadlá do dnešného dňa. Vo svojom diele odsudzuje prejavy totalitarizmu a zameriava sa na súčasného človeka a na to, ako jeho život mení a ovplyvňuje moderná spoločnosť. Považuje sa za jedného z najdôležitejších predstaviteľov švajčiarskej literatúry 20. storočia.
Max Frisch zomrel v roku 1991, len pár sto metrov od domu, v ktorom sa narodil. Nechcel žiaden hrob, želal si, aby jeho popol "niekde" rozsypali.
dostupné aj ako:
Posledné a prvé slobodné (?) voľby – 1946, 1990
V júni 2006 zorganizoval Ústav pamäti národa odborný seminár Posledné a prvé slobodné (?) voľby – 1946, 1990. Jeho výsledkom je tento zborník. Úvodné vystúpenie na seminári bolo posledným prejavom Jána Langoša na vedeckej akcii organizovanej Ústavom pamäti národa. Aj týmto zborníkom by sme radi poukázali na jeho zásluhy v boji proti totalite na Slovensku a na jej hlbšom poznaní. Inštitút volieb patrí k štandardným atribútom demokracie, býva však aj nástrojom, ktorým sa totalitné režimy usilujú ukázať svoju „ľudovosť“. V zborníku nájdete príspevky historikov, ktoré analyzujú predvolebný zápas alebo ďalšie aspekty, ktoré k výsledkom volieb prispeli. Osobitnú časť tvoria spomienky pamätníkov - priamych aktérov udalostí roku 1946. Záverečný blok konferencie patril prvým slobodným voľbám po páde komunistickej totality. Obe udalosti (voľby v roku 1946 a v roku 1990) majú viacero spoločných prvkov, hlavnou a najzaujímavejšou je však otázka, ako sa volič vyrovnal s totalitou, ktorá ho nepochybne ovplyvnila v rokoch pred volebným aktom.
Československé gramofony 1946-1993
Publikace "Československé gramofony 1946-1993" si klade za cíl seznámit širokou laickou i odbornou veřejnost s historií výroby gramofonů v Československu. Od nelehkých poválečných let budování znárodněného průmyslu po začátek let devadesátých, podrobně mapuje jednotlivé modelové řady našich gramofonů vyrobených v bývalé Tesle Litovel. Čtenář má možnost poprvé zalistovat pomyslným katalogem těchto mnohdy badatelsky opomíjených přístrojů na pozadí historických událostí v Československu.
The publication Czechoslovak Record Players 1946-1993 aims to introduce to both, lay and professional public, with the history of gramophone production in Czechoslovakia. From the hard post-war years of nationalized industry´s establishment to the early 1990s. This publication maps into detail the individual model lines of our manufactured gramophones in the former Tesla Litovel. For the very first time, the reader will have the opportunity to browse through an imaginary catalog of these often neglected devices against the background of historical events in Czechoslovakia.
Denníky 1946 – 1949
Denníky Maxa Frischa z rokov 1946 – 1949 možno čítať ako fragment spisovateľovej autobiografie aj ako zápisky reportážneho charakteru z povojnovej Prahy, Viedne, Varšavy, Frankfurtu a Berlína. Výrazne literárne, ba až poetické pasáže sa v texte prelínajú s vecno-realistickými, s opismi hrôzostrašných scenérií a bizarných zážitkov.
V jeho denníku nachádzame pestrú mozaiku postáv a postavičiek, sám Frisch hovorí o „pralese osudov", ktorým sa prediera. Je dobrý pozorovateľ a uvedomuje si rozsah morálnej katastrofy, ktorú spôsobila vojna. Odmieta myslieť v kategóriách ako je vina a pokánie a odmieta aj myšlienku kolektívnej viny, ktorá bola v tých časoch pomerne rozšírená. Dospieva k presvedčeniu, že ani kultúra a vzdelanie nie sú zárukou opakovania podobných vecí a že tomu možno zabrániť, len ak sa na ne nezabudne.
Niektorí literárni vedci radia Frischove denníky k najdôležitejším dielam švajčiarskej literatúry 20. storočia.
Na stiahnutie
8,90 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Česká a světová literatura v datech III (1946-2000) (-90%)
Třetí svazek neocenitelné a vyčerpávající slovníkové příručky. V chronologickém pořadí přiřazuje ke každému roku data narození a úmrtí autorů, důležitá vydaná díla a nejdůležitější události literárního života, a to vše ve velmi širokém záběru české a světové literatury. Svazek navíc obsahuje abecední seznam všech zmiňovaných autorů a abecední seznam všech uváděných děl. Slovník je rozvržen do čtyř svazků.
Na sklade 1Ks
1,32 €
13,15 €
dostupné aj ako:
Miniszter a frontvonalban - Zsindely Ferenc naplója 1941. február 25. - 1946. március 9.
A Horthy-korszak szereplői számos naplót, visszaemlékezést hagyományoztak az utókorra. A kormányzó, miniszterelnökök, miniszterek, a hadsereg vezetői, közéleti szereplők, írók és művészek memoárjai sorra jelentek meg a hetvenes évek végétől. Azt gondolhatnánk, hogy nem maradt már kiadatlanul olyan terjedelmesebb korabeli írás, ami jelentős közszereplő emlékeit őrzi. Az élet azonban tartogat meglepetéseket. A közelmúltban került elő Zsindely Ferenc - aki Teleki Pál, Bárdossy László és Kállay Miklós mellett volt miniszterelnökségi államtitkár, majd 1943. március 29. és 1944. március 22. között a kereskedelmi miniszteri pozíciót töltötte be - kalandos sorsú naplója. A legfelsőbb körökben mozgó politikus, aki már csak hivatalánál fogva is miniszterelnökök bizalmasa volt, néhány héttel Teleki Pál halála előtt kezdte lejegyezni élményeit, utolsó bejegyzései pedig Bárdossy László népbírósági perére reflektálnak. Zsindely Ferenc sok humorral, személyes vallomásokkal, politikai elemzésekkel, pletykákkal, a korszak jellegzetes alakjainak karcolatszerű jellemzéseivel tarkított naplója a magyar háborús memoárirodalom gazdag örökségének értékes darabja, amely még ennyi évtized után is képes újat mondani. Az események apró részleteinek rekonstruálásához is segítséget nyújt, de attól igazán kiemelkedő, hogy a kor és szereplői gondolkodásának mélyebb megértéséhez ad releváns szempontokat, mivel egy befolyásos kormánytag szemével követhetjük nyomon a magyar kabinet második világháborús politikáját. Zsindely Ferenc naplója még nem áll a vesztett háború utáni magyarázkodás kényszerének hatása alatt, és így hiteles képet ad arról, hogy az események résztvevői hogyan értékelték a történteket, hol és hogyan látták a hibákat, miképp ítélték meg a saját felelősségüket, hogyan mérték fel saját mozgásterüket és perspektíváikat, s hogyan élték meg az egyre szűkülő ellenséges gyűrű közepén a háború mindennapjait.
Na sklade 1Ks
21,30 €
22,42 €
Ú.P.V.O. 9: 1946
SOUČÁST HELLBOY UNIVERSA
Hellboyův tvůrce Mike Mignola nás ve spolupráci se scenáristou Joshuou Dysartem a výtvarníkem Paulem Azacetou zavede na počátky Ú.P.V.O.
Píše se rok 1946. Válka právě skončila a v rozbořeném Berlíně se objevuje profesor Trevor Bruttenholm, aby spolu s právě vznikajícím Úřadem paranormálního výzkumu a obrany vyšetřil záhadu, skrývající se za jedním z nejtemnějších plánů bývalého nacistického Okultistického úřadu projektem s hrozivým názvem Vampir Sturm.
Zkratka Ú.P.V.O. znamená Úřad paranormálního výzkumu a obrany, který by měl být více než povědomý, každému, kdo někdy zavítali do světa Hellboye. Pro fanoušky rohatého bojovníka je tahle pobočná série naprostou nutností.
Autoportrét 1938-1946
Kniha obsahuje 216 Aljechinových partií z let 1938 - 1946. Většina partií je komentovaných, z toho 49 Aljechinem. Kniha obsahuje také 23 partií ze simultánek, které jsou knižně publikovány poprvé.
Úpadek anglické vraždy: Eseje III. (1945-1946)
Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“.
Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.
Na stiahnutie
12,16 €
Deník z Prahy 1945-1946
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946. Nejdelší čas strávila v Bystřici u Benešova, v táboře původně založeném nacistickou okupační správou pro lidi ze smíšených rodin. Záznamy pořizované tajně na útržky papíru provezla při odsunu do Německa a roku 1957 vyšel její deník v Bonnu. Vydání bylo přijato dosti kriticky kvůli údajné nevyváženosti informací ve prospěch Čechů. Český překlad je jedním z prvních u nás zveřejněných příspěvků k malým dějinám tohoto období. Samotný deník doprovází dostupná dokumentace, překlady dobových ohlasů na německé vydání a životopisný esej o složitých autorčiných osudech.
Pohádky (historické nahrávky, 1946)
Pražské divadlo pro mládež bylo založeno v roce 1935 divadelníky kolem herečky a režisérky Míly Mellanové a bylo prvním profesionálním dětským divadlem. Právě v jeho interpretaci uslyšíte na našem kompilačním albu pohádky Jak se Honza učil latinsky, Jak v Kocourkově utopili raka, O dvanácti měsíčkách, O perníkové chaloupce a další
Na stiahnutie
2,53 €
Ako čítať zo stromov
Môžu byť dva stromy rovnaké? Nie. A aj ten najmenší rozdiel je zásadný.
Stromy nám toho chcú toľko povedať – o krajine, vode, ľuďoch, zvieratách, počasí aj o čase. Porozprávajú nám o svojom živote, dobrých aj zlých chvíľach. Stromy rozprávajú príbehy, ale len tým, ktorí ich vedia počúvať.
Každý strom, na ktorý natrafíme, nesie na sebe množstvo znakov a stôp. Všetky o niečom vypovedajú. Šepkajú nám tajomstvá nielen o svojom živote, ale aj o krajine, v ktorej žijú. Zbadáte ich okamžite – pravda, ak viete, čo máte hľadať. A práve preto zostajú pre väčšinu ľudí skryté.
V knihe Ako čítať zo stromov spoznáte jednoduché princípy, ktoré vysvetľujú tvary stromov a s tým súvisiace javy. Získate vedomosti, ktoré nemá len tak hocikto. Zídu sa vám vždy, keď prejdete okolo niektorého stromu, či v meste alebo vo voľnej prírode.
Tristan Gooley už dve desaťročia učí ľudí umeniu čítať zo stromov pomocou jasných znakov a stôp ukrytých v ich tvare, kôre, koreňoch či na listoch. Dočítate sa o nich v tejto jedinečnej knihe, aká nemá vo svete páru.
To, čo sa tu naučíte, už nikdy v živote nezabudnete. Odteraz sa na žiadny strom nepozriete tými istými očami ako predtým.
dostupné aj ako:
Karl H. Frank 1939 - 1946
Nejnovější publikace historika Jana B. Uhlíře se soustřeďuje na vrcholné období života jednoho z nejmocnějších mužů Protektorátu Čechy a Morava, SS-Obergruppenführera Karla H. Franka. Na téměř 1500 snímcích, z drtivé většiny dosud nepublikovaných, přibližuje raketový vzestup a strmý pád tohoto bývalého poslance Národního shromáždění Republiky Československé. Karl H. Frank určoval politickou linii protektorátu jako státní tajemník nejen v době, kdy byl říšským protektorem Konstantin von Neurath, ale především po krátké časové epizodě, spojené se jménem Reinharda Heydricha. Při odvolání druhého zastupujícího říšského protektora Kurta Daluega byl Frank jmenován Německým státním ministrem pro Čechy a Moravu. Dostal se tak na mocenskou úroveň ministrů říšské vlády. V rámci protektorátu byl tedy neomezeným pánem, zodpovědným pouze Vůdci Adolfu Hitlerovi – a jako takový byl po pádu Třetí říše i souzen a odsouzen – mj. i jako spoluzodpovědný za vyhlazení Lidic.
Ačkoliv Karl H. Frank patřil k nejvýznamnějším a nejznámějším a politikům vzešlým ve XX. století z českého prostředí, je jeho osobnosti doposud věnováno minimum pozornosti. Tuto skutečnost akcentuje právě předkládaná publikace Jana B. Uhlíře, unikátní nejen svým obsahem, ale rovněž rozsahem. Autor čerpal jak z obsáhlého fotoarchivu Karla H. Franka uloženého v Národním archivu, tak z fotoarchivu ČTK – a využil tak oba nejvýznamnější existující zdroje. Publikace je určena nejen odborníkům a zájemcům o dějiny Protektorátu Čechy a Morava a Třetí říše, ale především široké veřejnosti, jejíž zájem o problematiku moderních českých dějin a totalitních režimů rok od roku stoupá.
Tristan, a zöldfülű
Ezúttal fordult a kocka: Niké a fogoly, és Ethannek kellene tennie érte valamit. A keze azonban meg van kötve. Ha a súlyos titkok napvilágra kerülnek, azzal nemcsak a saját karrierjét teszi tönkre, de a barátait, és legfőképpen Diont is veszélybe sodorja. Elvégre még Trizanton kegyes törvényhozói sem nézik jó szemmel, ha valaki az ellenséges sztárpilótával barátkozik.Dion egyszerűbben látja a helyzetet: szerinte néhány jól irányzott szó és ökölcsapás mindig megoldja a problémát. Ha ez nem lenne elég, van még néhány trükk a tarsolyában.És lehet, hogy Trizanton még nem tud róla, de Dion és Ethan szerint igenis szükségük van a harmadik Humanoid-pilótára.
Na stiahnutie
4,76 €
Kolmý déšť (básně 1946–1971)
Výbor ze zcela neznámého a dosud nepublikovaného básnického díla významného překladatele ruské poezie. Kabíčkovy verše vznikaly od druhé poloviny čtyřicátých let do začátku let sedmdesátých. Ukazují jej jako mistra pevné formy, zejména sonetu, vášnivého polemika s pronikavým viděním i brilantního melodika verše.
Svým étosem i básnickou naléhavostí tyto básně dalece překračují dobu, v níž vznikly. Jsou živou, současnou poezií. Verše vybral, uspořádal a k vydání připravil Petr Borkovec. Kniha je doplněna obsáhlou obrazovou přílohou a blokem vzpomínek na Jaroslava Kabíčka.
Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946
Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký
Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.
Na stiahnutie
9,71 €