Hľadanie: Stát a náboženství v Hegelově filosofii CZ

Z čeho žije moderní sekulární stát a kde je možno hledat zdroj jeho legitimity? Nakolik lze říci, že náboženství patří ke kulturnímu podloží, z nějž tento stát, navzdory svému sekulárnímu charakteru, vyrůstá? Co vede jednotlivce k podřízení se státní moci? V jakém vztahu jsou požadavek poslušnosti vůči státním zákonům a náboženské přesvědčení jednotlivého občana? Studie Stát a náboženství v Hegelově filosofii má za cíl představit, jaké odpovědi na tyto otázky lze hledat ve filosofii G. W. F. Hegela. Politická filosofie tohoto německého myslitele se v českém prostředí stále ještě netěší příliš dobré pověsti, v neposlední řadě také pod vlivem známé kritiky „nepřátel otevřené společnosti“ Karla Poppera. Hegel je v obecném povědomí chápán jako představitel etatismu a jako jeden z ideových původců totalitního státu. Při bližším pohledu se však ukazuje, že to byl právě Hegel, jenž byl jako málokterý jiný novodobý politický filosof schopen postihnout povahu moderního státu a odhalit různé podoby napětí, které v sobě tento stát skrývá (mezi důrazem na individualitu a nadindividuální povahou mravů, norem a institucí, mezi pozitivitou a racionalitou zákonů a dalších aktů státní moci, mezi ekonomickou a politickou rovinou života společnosti atp.). Toto napětí se stává patrným i ve vztahu státu a náboženství. Na jedné straně je Hegel důsledným zastáncem sekulárního státu, jenž je podle něj jedině přiměřen sebepojetí moderního člověka a s ním spojenému požadavku svobody svědomí. Legitimita státu a jím sankcionovaných norem není odvozena od náboženské autority, nýbrž má svůj základ v racionalitě a ve vědomí svobody. Na druhé straně však Hegel odmítá bezvýhradnou náboženskou neutralitu státu jako iluzorní. Tvrdí, že moderní sekulární stát je spjat s kulturou, z níž vyrostl a jež byla formována křesťanstvím. Právě vůči němu se moderní stát vymezuje a zároveň z něj čerpá. Komplexnost Hegelova pojednání této problematiky vynikne i ve srovnání s tím, jak ji pojímají jiní novověcí političtí filosofové, z nichž dvěma, Thomasu Hobbesovi a Johnu Lockovi, je věnována první část předložené studie. Studie zkoumá otázku vztahu státu a náboženství v Hegelově filosofii z perspektivy otázky po svobodě. Svoboda, jež je pro Hegela tím, co činí člověka člověkem, je společným základem státu i náboženství. Stát nemá svůj původ pouze v potřebě ochrany vlastnictví a života, ale je projevem svobodné a duchovní povahy člověka. Díky ní se člověk vymaňuje ze své spoutanosti přírodou a své lidství uskutečňuje životem ve společnosti založené na obecnosti rozumu. Stejně tak náboženství, vposled završené filosofií, osvobozuje člověka od determinace daností a konečností a pozvedá jej k tomu, co je nekonečné. Prostřednictvím náboženství si člověk uvědomuje svoji svobodu. Vědomí svobody, jež je artikulováno v náboženství, a realizace svobody ve svobodném státě patří nutně k sobě. Charakteristikou moderního sekulárního státu je, že tato vzájemná komplementarita státu a náboženství v sobě zahrnuje také jejich institucionální odlišení. Studie ukazuje nejen to, v čem podle Hegela spočívá vzájemná podmíněnost státu a náboženství, ale i to, jaká úskalí v sobě jejich vztah skrývá.

Uváděná monografie prof. M. Dokulila Masaryk a náboženství přináší na 211 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky. Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi. Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena nejen odbornou, ale i širokou veřejností. Jde totiž o přesvědčivý doklad, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace morální obzvláště pro dnešní českou společnost.

Čtyři samostatné studie tvoří organický celek. Zachycují stereotypy chování a konstanty i změny stupnice hodnot soudobých vyznavačů hinduismu, islámu v Indii, křesťanství v Indii a buddhismu v jihovýchodní Asii. Autory studií jsou: Jan Bečka, Jaroslav Holman, Dagmar Marková a Stanislava Vavroušková.

Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Skalického analýza Gutiérrezovy teologie osvobození je zralým přepracováním jeho starší neuveřejněné přednášky na Lateránské univerzitě. Skalický se v ní pokusil co nejvěrněji představit Gutiérrezovu teologii a poukázat na její slabá místa. Kriticky vidí především utopický rys teologie osvobození, která potenciálně tíhne k násilnému prosazování toho, co je správné a pravdivé. Vokounův text pak zkoumá dějiny pokusů pojmout křesťanskou víru jako občanské náboženství, anebo ji občanským náboženstvím nahradit. Ambice vkládané do občanského náboženství zkoumá od Comta (nahradit křesťanství), přes Kanta (přetvořit křesťanství v čistě morální náboženství rozumu) až po realizaci občanského náboženství v USA (být společným minimem křesťanství a judaismu) nebo jeho promýšlení v německé diskusi osmdesátých let (garantovat společné hodnoty, z nichž sekulární stát žije, ale sám je nedokáže garantovat). Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.

Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství. Autor se v této knize zabývá povahou posvátna, různými typy božstev, stěžejními náboženskými symboly a jevy, posvátným prostorem i časem a morfologií a funkcí mýtů. MEDAILON AUTORA: Mircea Eliade (1907 - 1986), rumunský religionista, historik a filosof náboženství, spisovatel, esejista, kritik, profesor a diplomat. Tři roky pobýval v Indii, kde se učil sanskrt a jógu; toto období je považováno za jedno z nejdůležitějších v jeho životě. Učitelem se mu stává indický filozof Surendranáth Dasgupta. Nejprve pobývá u něho, později odchází meditovat do himálajského kláštera. Po návratu z Indie vydává své vzpomínky a v roce 1933 román Maitreyi, který ho okamžitě v Rumunsku proslaví. Ve svém díle o dějinách náboženství je nejvíce ceněn pro spisy o šamanismu, józe a kosmologických mýtech. Jeho myšlení bylo značně ovlivněno dílem tradicionalistické školy, které také popularizoval. Ve svých autobiografických a fantasy titulech se věnoval především osobní náboženské zkušenosti pravoslavného věřícího. Mircea Eliade své myšlenky zakládá především na termínu posvátna. To se podle něj může projevovat například v nějakém předmětu či rostlině.

Článok Prečo som lenivá mama, uverejnený pred niekoľkými rokmi, vyvolal búrku polemík a diskusií. Ako sa ukázalo, téma samostatnosti detí a problém infantilnosti mladej generácie trápi mnoho ľudí. Detská a rodinná psychologička Anna Bykovová ponúka svoj názor na túto otázku. Na to, aby vaše dieťa bolo samostatné, sú potrebné určité podmienky. Veď ak mu bude niekto sústavne našepkávať, radiť a pomáhať, nikdy sa nenaučí robiť niečo samo. Preto je nutné pravidelne sa stať „lenivou mamou“ s vedomím, že je to v záujme dieťaťa. Deti sú nesamostatné a infantilné, ak je to pre dospelých výhodné. ? Ako naučiť dieťa zaspávať vo svojej postieľke, upratovať hračky a obliekať sa. ? Kedy treba dieťaťu pomôcť a kedy je lepšie ovládnuť sa a nechať ho. ? V čom je nebezpečenstvo hyperstarostlivosti a ako sa mu vyhnúť. ? Čo robiť, keď dieťa vraví „neviem“. ? Čo znamená výchova v štýle koučingu. „Táto kniha je pre ustarostené mamičky, ktoré neúnavne vychovávajú a všemožne podporujú rozvoj svojich múdrych, zvedavých a talentovaných detí. Tak prečo potom z ratolestí, čo prekvapujú svoje okolie schopnosťou čítať, písať a rozprávať po anglicky, neraz vyrastá taká infantilná mládež? Prečo si zabúdajú upratať hračky a postlať si posteľ, neveria vo vlastné sily a nevedia komunikovať s rovesníkmi? Kde leží hranica medzi rodičovskou bezstarostnosťou a hyperstarostlivosťou? Poďme spolu s autorkou knihy Annou Bykovovou, obľúbenou blogerkou, psychologičkou a mamou dvoch synov, hľadať zlatú strednú cestu!“ Jelena Girucká, šéfredaktorka časopisu Liza. Moje dieťa „Je to vynikajúca kniha o tom, čo bráni vývoju detskej samostatnosti. O rovnováhe ústupkov a požiadaviek. O výchove k zodpovednosti. Nenájdete tu hmlisté teoretické úvahy. Na čitateľa čakajú vtipné a veľmi povedomé príklady zo života.“ LIVEJOURNAL

Rusko je z náboženského hlediska jedinečnou zemí. Kromě postavení největšího pravoslavného státu světa má primát i v dalších oblastech. V Evropě je státem s nejvyšším počtem muslimů. V Rusku se také nachází jediná autonomní součást evropského státu, která má převážně buddhistický charakter (Kalmycko). Před revolucí mělo Rusko nejpočetnější židovskou komunitu na světě. Tato země je však bohatá i na další pozoruhodné náboženské jevy. Předkládaná publikace hovoří o fenoménu pravoslaví a jeho hlavních kategoriích (čas, bohoslužba, ikony, obřady), seznamuje s uzavřeným světem starověrců a podává celistvý přehled o hlavních náboženstvích dnešního Ruska. Hanuš Nykl (1975) se zabývá ruskou kulturou 19. a 20. století. Je autorem studií z oblastí ruské filosofie, kulturních dějin a náboženského myšlení. Zabývá se překladatelskou a editorskou činností ve svém oboru. Přednáší na Filosofické fakultě UK a působí ve Slovanském ústavu AVČR.

Aké sú vzťahy štátu a cirkvi a aké by mali byť. Široký súhrn argumentov za odluku cirkvi od štátu z pohľadu oboch strán.Z obsahu: Názory na odluku cirkvi od štátu v zahraničí - Argumenty hovoriace v prospech odluky - Sekularizmus a teokracia - Vzťah štátu a cirkví v jednotlivých štátoch Polemické názory pre odluku a proti nej - Náboženské a sekulárne argumenty pre odluku cirkvi od štátu - Náboženské argumenty proti odluke - Aké sú vzťahy štátu a cirkvi Vzťahy štátu a cirkvi - typologické charakt eristiky - Náboženská politika s náboženským štátom - Sekulárny štát so sekulárnou politikou - Náboženské štáty so sekulárnou politikou - Sekulárne štáty s náboženskou politikou Vývoj na Slovensku - Zavádzanie náboženského fundamentalizmu slovom i sk utkom - Základná zmluva SR so tzv. Svätou Stolicou - Spoločnosť Prometheus.

Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi. První kapitoly se věnují nárysu vztahu židovství, křesťanství a islámu ke státu v souvislosti s jejich posvátnými knihami a ranými dějinami těchto náboženských tradic. Druhá část představuje reflexi o monoteistických náboženstvích v kontextu novověkých politických dějin. Třetí část přináší studie o vybraných otázkách specifického vztahu křesťanské nauky ke státu.

Najmä v posledných rokoch sa stal právny štát predovšetkým atraktívnym heslom, avšak nie vždy pochopeným s príslušiacim obsahom. A je vôbec možné tento obsah pri tak širokom pojme nejako presnejšie rozkódovať? Alebo sme odkázaní na to, že si každý bude výraz "právny štát" používať podľa vlastného pochopenia či uváženia, resp. ako sa mu to práve hodí? Základným cieľom predloženej vedeckej monografie je odpovedať na otázku, čo vlastne právny štát je a ako by sa mal správne chápať. Autor sa pri hľadaní odpovede zameriava na tri roviny analýzy problematiky: historicko-ideovú, ústavno-dogmatickú a nadnárodnú resp. európsku. V rámci toho reflektuje nielen platnú reguláciu v rámci hard law a soft law, ale aj judikatúru relevantných súdnych inštitúcií, najmä Ústavného súdu SR, Súdneho dvora EÚ a Európskeho súdu pre ľudské práva. S ohľadom na presah do všetkých oblastí právneho poriadku je predložená práca dôležitým príspevkom k lepšiemu pochopeniu problematiky právneho štátu a môže slúžiť ako referenčný rámec pre ďalšie sektorové analýzy množstva vybraných otázok, ktoré majú s právnym štátom úzku súvislosť. Publikáciu možno odporučiť najmä právnikom, politológom, študentom práva či iných spoločensko-vedných disciplín, ale aj širokej čitateľskej verejnosti so záujmom o túto problematiku.

Táto kniha stavia ženy na piedestál a autor ju napísal s láskou a obdivom k nim. Pomáha ženám stať sa ženskou verziou známeho princa na bielom koni, skvelého, žiadaného a milovaného. Tiež napovedá, čo od svojej vysnívanej očakáva takýto muž. Ukazuje čitateľke, ako zdokonaliť svoje schopnosti, získať viac sebavedomia a podporiť vlastnú sebalásku a sebaúctu. Má schopnosť nájsť jej skrytý potenciál a vytiahnuť to najlepšie z nej. Inšpiruje, ako sa stať najlepšou verziou samej seba. Má zámer napomôcť čitateľke stať sa ženou, ktorá vzbudzuje záujem mnohých mužov a obdiv iných žien . Pomáha ženám presadiť sa, stať sa žiadanou a získať náklonnosť okolia. Jednoducho je na to, aby každá žena mohla získať od života po všetkých stránkach viac, byť šťastnejšou a zažiariť.

Z čoho pramenila oddanosť A. Macha slovenskému národu? Čo bolo úlohou Rodobrany? Bola prvá Slovenská republika len Hitlerom nanútenou inštitúciou, alebo dlho očakávaným vyvrcholením túžby Slovákov? Cenzúra, rozsudky a presadzovanie práv Slovákov v medzivojnovom Československu, spory aktivistov a radikálov v HSĽS, zápas za slovenčinu a autonómiu, postoj Beneša k slovenskému národu, vznik samostatného štátu, nemecké požiadavky, deportácie, povstanie... Knižka Mať svoj štát znamená život jedného z najvýznamnejších slovenských historikov podáva čitateľovi množstvo verejnosti neznámych faktov a pomôže pochopiť činnosť A. Macha v súvislostiach historických udalostí a možností, ktoré dané obdobie v Európe podmieňovali. Alexander Mach - celoživotný bojovník za samostatné Slovensko, bol v politickom procese odsúdený čsl. Národným súdom na 30 rokov väzenia, predovšetkým za tzv. rozbíjanie Československa. Kniha sa dostáva na pulty predajní práve na 30. výročie obnovenia štátnej samostatnosti Slovákov, ktorá úsilie A. Macha politicky rehabilitovala.

Sociologický přístup ponechává stranou pravost jednotlivých náboženství a soustředí se na výzkum sociálního jednání, vztahů a skupin, které na základě náboženství vznikají. Autoři probírají náboženství v kontextu obecné sociální teorie, věnují se sekularizaci, novým náboženským hnutím i alternativním přístupům k náboženství. Popisují také současnou náboženskou scénu, otázky obnovy a deprivatizace náboženství, etnická náboženství i desekularizaci v muslimských společnostech i v Evropě. Kniha je určena především studentům religionistiky, sociologie a dalších oborů sociálních věd.

Dardaria potrebuje tvoju pomoc! Kráľovstvá padli, keď sa z útrob zeme, z hĺbky morí a z temných mračien vyrojili strašidelní démoni a ich prisluhovači. Vysávajú z krajiny mágiu, ničia všetko, čo je živé. Beny a Zuza podľahli volaniu Dardarie už dávno. Všetko sa zmení, keď sa k nim pridá Oskar, ktorý má od geeka poriadne ďaleko. Hoci musí cez deň drať školské lavice, po nociach uteká s kamošmi na bojové polia v Dardarii. Postupne zisťuje, že našiel nových kamarátov nielen v hre, ale aj v skutočnom svete.

Jaké jsou kořeny vzniku Islámského státu, jeho strategie a nečekaného úspěchu? Může se vzestup podobných skupin opakovat? Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na problematiku muslimského extremismu, rodák z Libanonu vyučující mezinárodní vztahy v Londýně, podává zasvěcený a do hloubky jdoucí portrét zlověstné organizace. Počátky islámského státu Gerges sleduje v chaosu vyvolaném americkou invazí do Iráku v roce 2003, popisuje, jak jej posílily události kolem tzv. arabského jara a jak dokázal převzít z rukou al-Káidy vůdčí roli džihádistického hnutí . Věnuje se postavě hlavní postavy Islámského státu, Abú Bakru al-Bagdádímu, jeho strategii a metodám stejně jako základní komponentě úspěchu IS, vztahu mezi militantními džihádisty a někdejšímu důstojníky rozpuštěné irácké armády Saddáma Husajna. Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci. Tak jako al-Káida Ajmána Zaváhirího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě.

Po úspešnej trilógii Klub okašlaných báb a románe Všetci sme snehové vločky vydávame ďalšiu knihu od známej autorky kníh pre baby Holly Bourne. Audrey sa nevie spamätať z nešťastnej prvej lásky a navyše sa vzťah jej rodičov, ktorý od detstva považovala za ideálny, rozpadol. Odkedy sa rozišli, všetko sa zmenilo – otec má novú rodinu, brat sa odsťahoval na internát, Audrey zostala doma sama s napoly zrútenou mamou. Má pocit, že jej z toho doma preskočí, a tak začne pracovať v kine, kde stretne Harryho. Hoci sa rozhodla, že s láskou skoncuje a bráni sa jej zo všetkých síl, zaľúbi sa. V skutočnom živote sa však zaľúbenci nebozkávajú v daždi ani neutekajú na letisko, aby tomu druhému zabránili odletieť. Nič nejde hladko. Romantické klišé je zakázané! Holly Bourne aj svojou novou knihou dokazuje, že vie čitateľov dojať aj rozosmiať k slzám zároveň.

F. W. J. Schelling (1775 - 1854) rozpracoval systém filosofie identity, jejž poprvé publikoval roku 1801. V následujících textech se jeho myšlenky vyvíjejí a narážejí na limity negativní filosofie. Schelling se snaží tyto problémy vysvětlit přechodem k filosofii svobody. Ve spise Filosofie a náboženství (1804) předkládá základní výklad filosofie identity, vypořádává se s kritikou, ale řeší též problém jednoty svobody a nutnosti, přechodu z ideálna do reálna a tematizuje i některá náboženská témata.