Hľadanie: Soudobá sociologie III. Diagnózy soudobých společností

Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku a narcismu. Další kapitoly se věnují teorii kultury, civilnímu náboženství, mediální realitě, multikulturalismu a jiným rizikovým oblastem, konfliktům a střetům v období postmoderny a globalizace.

Čtvrtý svazek učebních textů ze Soudobé sociologie nese podtitul, který je inspirován francouzským sociologem Michelem Maffesolim. Formulace Aktuální a každodenní naznačuje, že obsah má poměrně heterogenní charakter a zahrnuje příspěvky sledující tematiku, jež v současnosti přitahuje pozornost a namnoze se dotýká zkoumání otázek každodenního života. Touto publikací se uzavírá tetralogie studijních textů, jejíž jednotlivé svazky vyšly v předchozích třech letech.

Série učebních textů je zaměřena na aktuální otázky soudobé sociologie; druhý díl se tematicky orientuje na problematiku sociálního jednání a sociální struktury. Komplikovaný a nejednoznačný vztah mezi těmito dvěma klíčovými pojmy představuje už po mnoho desítek let pro teoreticky orientovanou sociologii intelektuální výzvu. Publikace zahrnuje rozmanité, v celku dosud nezpracované spektrum přístupů (od neopozitivismu, přes mikro- a makrosociologii až po diskurzivní analýzu či teorii her), reprezentované též různorodým autorským kolektivem zkušených specialistů i nadějných autorů mladší generace. Kvalitní texty jsou určeny jak studentům, kteří již mají základní znalosti oboru a chtějí se seznámit s novými tématy, tak sociologům a dalším odborníkům, kteří si chtějí udržovat kontakt s aktuální teoretickou sociologií, jejími problémy, polemikami a vývojem.

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu. Týká se sociálních struktur, kulturních vzorců, společností, jejich subsystémů, organizací, institucí a skupin. Kniha se zabývá problematikou evoluční teorie, sociokulturní změny, moci, revoluce, formování států, utváření národní identity a demokracie. K dalším tématům patří proměny časovosti, individualizace, modernizace, teorie závislosti, globalizace, sociální hnutí, v neposlední řadě i metodologické otázky analýzy sociální změny.

Publikácia, ktorá má ambíciu priblížiť bohatosť a štruktúrovanosť sociológie ako vednej disciplíny prednášanej na slovenských univerzitách. Preto zvolená štruktúra troch kapitol sleduje tri základné študijné línie keď hlavný dôraz sa kladie na š túdium sociologickej teórie, ďalej na históriu sociologického myslenia a na metódy sociologického výskumu. Ako čitateľ postrehne, každá z týchto troch oblastí sociológie má relatívne samostatný predmet výkladu a obvykle sú aj samostatne vydávané prí ručky venujúce sa buď sociologickej teórii, alebo vývinu sociologického myslenia či metodologickým nástrojom poznávania sociálnej reality. Preto bolo náročné skĺbiť takéto prístupy a najmä náročné bolo vybrať texty nevyhnutné pre pochopenie súčasného stavu sociológie a oželieť partie podrobnejšie vysvetľujúce sociologické postupy analýzy spoločnosti. Na čo hlavne je publikácia zameraná? V prvej časti sa nachádzajú texty informujúce o základných otázkach, ktorým sa venuje sociologická teória. Pä ť autorov približuje sociológiu ako vedu, ďalej otázky kultúry, náboženstva a globalizácie, osobitná pozornosť je venovaná otázkam socializácie a mládeže, sociálnej zmene, sociálnej kontrole a sociálnej patológii a pochopiteľne sú tu načrtnuté aj tra dičné otázky sociálnej štruktúry a sociálnej stratifikácie. Bohužiaľ, predpokladaný rozsah publikácie nám nedovolil podrobnejšie sa venovať iným zaujímavým témam, ako napr. rodine, organizácii, národu, práci, urbanistike či starším ľuďom. Druhá časť predstavuje životopisy a základnú informáciu o prínose 20. svetových i domácich sociológov do vedy. Túto časť napísali štyria autori z autorského kolektívu. Výber osobností predstavuje tie najznámejšie mená z 19. a 20. storočia, a taktiež možno len ľutovať, že nebol priestor na prezentáciu mnohých ďalších významných bádateľov v tejto oblasti. Tretia časť (pripravená dvomi autormi) sa zameriava na základné pojmy a kategórie sociologického výskumu, prezentuje základné informácie o technikách zbe ru údajov, o meraní a škálovaní i o výbere objektov skúmania. Osobitná pozornosť je tu potom venovaná vedeckej interpretácii a vysvetľovaniu v spoločenskovednom a sociologickom výskume. Spolu deväť slovenských sociológov približuje súčasnú sociológi u nielen širokej verejnosti a nesociológom, ktorí majú záujem získať prehľad o sociológii, ale najmä vysokoškolským študentom zameraným na sociálne vedy. Veríme, že tento prehľad bude pre čitateľa povzbudením zaujímať sa hlbšie o sociológiu a podniet i ho siahnuť aj po pramenných zdrojoch, na ktoré sa kniha odvoláva. Je tiež aj výzvou pre autorov na pokračovanie v snahe podeliť sa o sociologické vnímanie sveta aj v otázkach na tomto mieste opomenutých napríklad v druhom diele publikácie. Autor ský kolektív

Publikace mapuje významné teoretické trendy, jež ovlivňují charakter sociologie na počátku 21. století. Je určena studentům, kteří mají tuto problematiku ve svých studijních osnovách, i všem ostatním zájemcům z řad odborné i širší veřejnosti. Jednotlivé k

Úvodní poznámka editora: Čtvrtý svazek učebních textů ze Soudobé sociologie nese podtitul, který je inspirován francouzským sociologem Michelem Maffesolim. Formulace Aktuální a každodenní naznačuje, že obsah má poměrně heterogenní charakter a zahrnuje příspěvky sledující tematiku, jež v současnosti přitahuje pozornost a namnoze se dotýká zkoumání otázek každodenního života. Touto publikací se uzavírá tetralogie studijních textů, jejíž jednotlivé svazky vyšly v předchozích třech letech. První díl s podtitulem Teoretické koncepce a jejich autoři [2007] se zaměřil na klíčové postavy soudobého sociálněvědního myšlení (I. Wallerstein, Z. Bauman, A. Toffler, N. Luhmann, R. Munch, A. Giddens, M. Castells, U. Beck, A. Honneth, N. Fraser, A. Etzioni). Obsah druhého dílu [2008] je ve své podstatě vymezen názvem Teorie jednání a sociální struktury (obsahuje kapitoly věnované koncepcím H. Blumera, H. Garfinkela, E. Goffmana, P. Bergera, T. Luck-manna, R. Collinse, J. Habermase, P. Bourdieua, J. S. Colemana, neopozitivismu, funkcionalismu, diskurzivní analýze, sociální stratifikaci, kohezi, důvěře, sociálnímu kapitálu a deviaci). Kapitoly třetího dílu [2008] Diagnózy soudobých společností referují o podstatných otázkách života v soudobých společnostech (vědění, informace, ekologie, práce, kvalita života, sociální stát, kultura, postmoderna, multikulturalismus, globalizace, rizika, konflikty) a o autorech, kteří se jimi zabývají (D. Bell, A. Touraine, R. N. Bellah, G. Schul-ze, G. Lipovetsky, J. Baudrillard, P. Virilio, J. Alexander). Závěrečný, čtvrtý svazek je různorodý co do sledované tematiky (sociobiologie, trvale udržitelný rozvoj, kulturami studia, feminismus, distributivní spravedlnost, typy kapitálů, střední třída, vysoké a populární umění, symbolické násilí, náboženství, sociální sítě, grounded theory) i postav sociologického myšlení, jimž je věnována pozornost (R. Sennett, M. Maffesoli, B. Latour, M. Juergensmeyer). Také v tomto případě jako u předchozích svazků platí, že předkládané učební texty nemají charakter koncepčně strukturované učebnice, nýbrž spíše sborníku, jehož hlavním cílem je představit ze soudobé sociologie to, co u nás zatím není příliš známé a rozšířené. Editor, který se i tentokrát obklopil spoluautory mladšího věku s různorodou publikační zkušeností, doufá, že se autorskému kolektivu podařilo sestavit kolekci textů, která má šanci oslovit nejen studenty sociologie, ale i širší zainteresovanou veřejnost.

Velké ideje jednoduše vysvětlené. Druhé vydání Knihy sociologie vychází v sérii přehledových oborových publikací, určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky. Srozumitelně vysvětluje všechny velké myšlenky pozoruhodného a málo známého oboru společenských věd. Provází nás vývojem sociologie od počátků až do současné doby a v chronologickém řazení seznamuje s nejvýznačnějšími odborníky, myšlenkovými směry a teoriemi. Knihu doplňují diagramy, které krok za krokem zpřehledňují složité představy, klasické výroky, které usnadňují zapamatování sociologických myšlenek, a vtipné ilustrace.

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu. Týká se sociálních struktur, kulturních vzorců, společností, jejich subsystémů, organizací, institucí a skupin. Kniha se zabývá problematikou evoluční teorie, sociokulturní změny, moci, revoluce, formování států, utváření národní identity a demokracie. K dalším tématům patří proměny časovosti, individualizace, modernizace, teorie závislosti, globalizace, sociální hnutí, v neposlední řadě i metodologické otázky analýzy sociální změny.

Publikace mapuje významné teoretické trendy, jež ovlivňují charakter sociologie na počátku 21. století. Je určena studentům, kteří mají tuto problematiku ve svých studijních osnovách, i všem ostatním zájemcům z řad odborné i širší veřejnosti. Jednotlivé kapitoly referují o klíčových postavách soudobé sociologie, jakými jsou Immanuel Wallerstein, Zygmunt Bauman, Alvin Toffler, Niklas Luhmann, Richard Münch, Anthony Giddens, Manuel Castells, Ulrich Beck, Axel Honneth, Nancy Fraser, Amitai Etzioni. Teorie těchto autorů významným způsobem zasahují do aktuálních diskusí o povaze soudobého světa a mají často - nikoli však ve všech případech - i určité politické konotace.

Kniha významného britského sociologa a ideového otce tzv. třetí cesty - mezi klasickou levicí a neoliberalismem, Anthonyho Giddense je již řadu let nejuznávanější učebnici ve svém oboru. Jedná se o elementární učební text, ve kterém autor definuje klíčová témata a termíny oboru sociologie, jež zpracovává s vysokou odbornou erudicí, přitom však a nanejvýš čtivě a srozumitelně. Vydání vychází z posledního, podstatně přepracovaného a rozšířeného anglického vydání z roku 2008.

Kniha podává výklad dějin sociologického myšlení s přihlédnutím k proměnám, jimiž prochází moderní společnost v dnešní době. Autor vychází z analogie mezi krizí tradiční společnosti, z níž se zrodila modernita, a současnou krizí organizované modernity, jejíž příchod byl z různých úhlů zachycen v teoriích klasiků sociologie. Kniha se tak snaží na jedné straně podat výklad základních kategorií sociologického myšlení u zhruba desítky předních sociologů 19. a počátku 20. století. Zároveň na druhé straně usiluje o teoretické propojení této myšlenkové tradice s nejaktuálnějšími problémy dnešní doby. Autor dospívá k názoru, že mnohé prvky sociologické tradice mohou posloužit k orientaci v současných proměnách modernity. Je dnešní vývoj triumfem modernity, anebo jejím selháním? Lze ještě vymyslet něco nového po Marxovi, Weberovi a Paretovi? Znamená proces individualizace nárůst svobody? Mýlili se více osvícenci, anebo konzervativní myslitelé? Byly organizace nadějí modernity, anebo jejím prokletím? Pohybuje se modernita v kruhu?

Říká se, že jednou z otázek nejvlastnějších lidskému druhu je přemýšlivá otázka proč. Proto je až s podivem, jak málo se někteří v dospělém věku takto ptají. Přitom jde o otázku, kterou dokáže s radostí, upřímnou zvědavostí a svéráznou urputností položit každé malé dítě... leč „rutinou života a systémem vyladění“ dospělí na ni ne vždy dokážou se stejným nadšením, přehledem a otevřeností odpovědět. Existuje ale věda, které je nepochybující splývání s dobou a vůlí mocných programově protivné, která na mnohá „proč“ kriticky odpovídá a nová „proč“ s přirozenou potřebou další emancipace formuluje. Vydejte se proto spolu s námi na úžasnou cestu za poznáním tohoto vědního oboru – za poznáním SOCIOLOGIE. Budeme vám vyprávět atraktivní vědecký příběh o moderní společnosti, v němž se jistě každý najde a třeba ho i využije ve svém všedním životě. Tento příběh vypráví o vědě, která analyzuje a vysvětluje důležité okolnosti našich individuálních životů, našich komunit i moderního světa jako celku. O vědě, která rozšiřuje sociální senzitivitu a znalosti mezilidských vztahů, kultur a institucí, jež hluboce ovlivňují nás osobně i lidskou historii. Ukazuje, jakým způsobem sociologie zkoumá okolní svět, jak sbírá data a interpretuje je, jak nachází odpovědi a nastoluje nové otázky. Snaží se uchopit každodenní život, a to jak jednotlivce, skupiny, tak i celých společností. Nabízí hluboké pochopení procesů determinujících lidské životy, charakter sociálních problémů a krizí, vývojové trendy současnosti. Prostřednictvím jejich poznání bychom měli být schopni lépe porozumět silám určujícím naše životní osudy a výsledky našich životních projektů. Poukazuje na tendenci sociologie nahlížet a doceňovat váhu spojitostí mezi individuálními životy a sociokulturními podmínkami, která představuje významnou průpravu pro vedení autentického, svobodného a zodpovědného osobního i profesního života v dynamické a nejistotou prosycené společnosti 21. století.

Dejiny českej a slovenskej kinematografie sa začínajú písať od počiatku filmu vôbec: už pol roka po prvej filmovej projekcii bratov Lumiérovcov v júli 1896 sa totiž premietalo aj v Čechách a v roku 1898 vznikli aj prvé pôvodné české snímky, dokumentárne i hrané. Cesta československého filmu od amatérizmu k profesionalite, od nemých filmov k zvukovým, od úplných začiatkov cez novú vlnu až k druhému desaťročiu 21. storočia je v tejto knihe zaznamenaná v rámci historických peripetií, ktoré film rovnako ako aj iné umenia donútili uzatvárať kompromisy s ideológiami či zákonitosťami, s ktorými sa musela vyrovnávať celá spoločnosť. Tento jedinečný sprievodca dejinami filmu je neoceniteľným kompendiom pre všetkých, ktorí sa filmom zaoberajú, či už profesionálne, alebo amatérsky.

Sociologický přístup ponechává stranou pravost jednotlivých náboženství a soustředí se na výzkum sociálního jednání, vztahů a skupin, které na základě náboženství vznikají. Autoři probírají náboženství v kontextu obecné sociální teorie, věnují se sekularizaci, novým náboženským hnutím i alternativním přístupům k náboženství. Popisují také současnou náboženskou scénu, otázky obnovy a deprivatizace náboženství, etnická náboženství i desekularizaci v muslimských společnostech i v Evropě. Kniha je určena především studentům religionistiky, sociologie a dalších oborů sociálních věd.

Kniha se zabývá sociologickými teoriemi konfliktu. Její první část poukazuje na problémy spojené s vymezením sociologie konfliktu a uvádí principy, podle kterých jsou uspořádány texty, jejichž předmětem je sociální konflikt. Jejím ústředním tématem je pojetí sociálního konfliktu především v Marxem ovlivněných teoriích konfliktu, v teoriích racionální volby a obecných teoriích konfliktu. Přináší také kritické ohlasy na vybrané teorie konfliktu a ukazuje, v čem spočívají principiální rozdíly a p odobnosti těchto teorií. Poskytuje pohled na strukturu pojetí konfliktu v sociologii, umožňuje porozumět východiskům teorií konfliktu a poukazuje na silné stránky a problémová místa těchto teorií. Zabývá se také stavem bádání o sociálním konfliktu jak ve světě, tak v České republice. Závěrečná část se věnuje metodologii a metodice zkoumání sociálního konfliktu.

Obsáhlá publikace přináší první komplexní zpracování vývoje české sociologie od jejích počátků v 19. století do současnosti. Ukazuje proměny teoretických, metodologických a ideových paradigmat v jejich oborovém i celospolečenském kontextu. Dějiny české sociologie, která ve 20. století prošla řadou prudkých vzestupů i strmých pádů, nelze totiž oddělit od vývoje celé české společnosti. Sociologie naopak mnohdy představovala jeho esenci a na jejím budování se ostatně podílely čelné osobnosti českého veřejného života, včetně prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Sociologický ráz měly i některé úvahy Václava Havla. To naneštěstí neznamená, že by sociologie pro většinu občanů dnes představovala něco víc než různé ankety a výzkumy veřejného mínění. Autoři knihy se kriticky vyrovnávají i s touto skutečností a snaží se ukázat, proč současná česká sociologie přes nikdy nebývalou podporu nedosahuje lepších výsledků.