Hľadanie: Napoleon I.: Generál Bonaparte (1769-1804) CZ

Veril Napoleon v Boha? Bál sa smrti? Prečo nosil uniformu plukovníka, hoci bol hodnosťou generál? Bol hrobárom Francúzskej revolúcie? A bola jeho armáda najlepšia na svete? Napoleon patrí medzi najznámejšie postavy svetových dejín a už vyše dvesto rokov fascinuje historikov aj obrovské množstvo zanietených laikov. Jeho osud a osobnosť sú aj napriek početným životopisom dodnes nejednoznačné. Popredný francúzsky historik Thierry Lentz hľadá odpovede na sto otázok, ktoré poodhaľujú súkromný i verejný život cisára Francúzov, a z množstva dielikov skladá komplexný obraz Napoleona Bonaparta.

Napoleon Bonaparte. Vstupuje do světových dějin současně s vypuknutím francouzské revoluce, které slouží, kterou ovládne a kterou ukončí, aby se korunoval císařem a vedl dobyvačné války… nebo ne? V každém případě patří mezi velké postavy dějin a zaslouží si, abychom mu věnovali pozornost. Ostatně, má-li dodnes své „nepřátele“, je i v jejich zájmu jej studovat, poznávat a svým způsobem i oceňovat jeho kvality, protože lesk vítězství se na prvním místě měří velikostí poraženého protivníka. Předkládaná kniha je souborem vybraných textů publikovaných na webech Security Magazínu a Projektu Austerlitz v posledních letech. Jejich společným jmenovatelem jsou životní osudy Napoleona a jeho současníků především z hlediska dobového vojenství, protože přese vše byl Napoleon na prvním místě vojákem a vojevůdcem.

První svazek dvoudílné práce sleduje dobu mládí a vzestupu Korsičana, který se stal Francouzem, vyhnaným z rodného ostrova těmi, kteří chtěli jeho samostatnost. Generálské epolety si Napoleon Bonaparte vysloužil dobytím Toulonu, velení armádě v Itálii potlačením pokusu o roajalistický převrat v Paříži a roku 1796 zahájil své první vítězné tažení. V roce 1798 si podmanil Egypt a po návratu do Francie svrhl vládu Direktoria. Jako První konzul vítězně dokončil 2. italské tažení a dal Francii po dlouhé době mír. Přetvořil zákonodárství, stabilizoval porevoluční Francii a roku 1804 dostal z vůle národa císařskou korunu…

Audiobook 100 Quotes by Napoleon Bonaparte. Napoleon Bonaparte was one of the greatest military figures ever. He rose to prominence during the French Revolution, after which he kept on soaring higher and higher until he was crowned Emperor of the French. He then moved on to gain control of the whole of continental Europe, before the ultimate defeat of 1815.

Autor, který už v Libri vydal knihu Napoleon Bonaparte a jeho soupeři, se tentokrát zaměřil na osobnosti, které stály (ne vždy až do hořkého konce) po boku jednoho z největších vojevůdců všech dob a podílely se významným způsobem na jeho taženích i jednotlivých bitvách nebo mu vytvářely zázemí. Sleduje jejich osud od dětských let, přes léta revoluce, bonapartistickou Francii a restauraci Bourbonů až po skon, často mnoho let po samotném císaři. Kniha na rozdíl od 1. dílu, který byl zaměřen na vojenské velitele z řad protivníků Napoleona, zachycuje osudy známých (Soult, Bernadotte, Murat, Masséna ad.), ale i veřejnosti méně známých maršálů a také ministrů (Fouché, Talleyrand a další).

Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta. Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte. I když byl u moci jen po desetiletí a půl, jeho vliv nepřestal být patrný dodnes a mnoho lidí stále obdivuje jeho nezdolnou vůli. Jednou z hlavních tezí Johnsonovy knihy je, že Bonaparte nebyl ideolog, nýbrž oportunista, kterému se podařilo využít dějinné náhody Francouzské revoluce k tomu, aby se vyšvihl na vrchol moci. Poté rozpoutal v Evropě nejničivější války, jaké starý světadíl do té doby zažil. Vůbec poprvé hrály v obrovském růstu armád podstatnou roli masové odvody a v bitvách se střetávaly celé národy. Zrodil ze nový koncept totální války a vyrostly instituce jako tajná policie, rozsáhlá profesionální špionáž, vládní propagandistická mašinérie nebo předstírání údajně demokratických postupů, voleb a plebiscitů. Johnson čtenáře poutavým způsobem seznamuje i s mnoha fakty Napoleonova soukromého života, ať už jde o jeho rodinu, dvě manželky, milenky či vyhnanství a smrt na Svaté Heleně.

Veril Napoleon v Boha? Bál sa smrti? Prečo nosil uniformu plukovníka, hoci bol hodnosťou generál? Bol hrobárom Francúzskej revolúcie? A bola jeho armáda najlepšia na svete? Napoleon patrí medzi najznámejšie postavy svetových dejín a už vyše dvesto rokov fascinuje historikov aj obrovské množstvo zanietených laikov. Jeho osud a osobnosť sú aj napriek početným životopisom dodnes nejednoznačné. Popredný francúzsky historik Thierry Lentz hľadá odpovede na sto otázok, ktoré poodhaľujú súkromný i verejný život cisára Francúzov, a z množstva dielikov skladá komplexný obraz Napoleona Bonaparta.

Nečakaná a vo svojej podstate záhadná (keďže až do poslednej chvíle oficiálnymi vyhláseniami zamlžovaná) smrť generála Milana Lučanského hlboko zasiahla slovenskú spoločnosť. Prejavilo sa to v okamžitom hnutí "AllforMilan" a spoluúčasti nielen verejnosti, ale aj jeho kolegov na uctení si jeho pamiatky natruc režimu, v ktorého rukách skonal. Autor tejto knihy spoznal generála Lučanského v auguste 2010 za neobvyklých okolností, keď bol Lučanský ako elitný policajný vyšetrovateľ spolu s inými kolegami použitím intríg doslova vyštvaný do civilu dvojicou Lipšic - Spišiak. V takých chvíľach sa nikto na nič nehrá. Vtedy vznikol rozhovor, ktorý nájdete aj v tejto knihe. Po zmene vlády sa Milan Lučanský vrátil do vysokých policajných funkcií a opäť sa s autorom stretli na príprave série televíznych dokumentov "Mafiáni" (RTVS, 2016), v ktorých aj účinkoval. Bol to vzor nepodkupného policajta a príklad priamočiaro konajúceho chlapa v uniforme. O tomto mimoriadne statočnom policajtovi a jeho nešťastnom konci života je táto kniha...

Kompletní příběh legendárního dobyvatele, jeho politické úspěchy, velkolepá vítězství, včetně slavné bitvy u Slavkova, i epické prohry – od tragického ruského tažení po příslovečnou porážku u Waterloo. Napoleonská doba a císařův odkaz. Jen málo historických osobností vzbuzuje tak rozporuplné reakce jako slavný rodák z Korsiky. Jedni ho pokládají za osvíceného reformátora, prozíravého státníka, geniálního vojevůdce a francouzského národního hrdinu. V očích druhých zůstává diktátorem, jenž pošlapal ideály Velké francouzské revoluce a ve jménu své nezměrné ctižádosti neváhal obětovat miliony lidských životů. Napoleonovy obdivovatele i odpůrce přitom spojuje fascinace neobyčejným příběhem dělostřeleckého důstojníka, který vystoupal na nejvyšší mocenské příčky a po několik let zásadním způsobem ovlivňoval dění v Evropě. Zaslouženou pozornost text věnuje Napoleonovu soukromí, jeho manželkám, milenkám, sourozencům, spolupracovníkům i nepřátelům, ti všichni se totiž stali spolutvůrci jeho pozoruhodného osudu. Na závěr neschází zhodnocení císařova rozsáhlého odkazu, který v mnoha oblastech lidské činnosti přetrvává dodnes. Dopřejte si cestu časem a poznejte lesk a bídu napoleonské doby! Cesta k moci Odhalte vše o vítězném tažení dělostřeleckého důstojníka na císařský trůn Soukromý život Jak Napoleona ovlivnily milenky, manželky i touha po získání následníka Geniální vojevůdce ydejte se po stopách Napoleonských tažení a seznamte se s jeho vítěznou taktikou Nejpamátnější bitvy Staňte se svědky dramatických válečných střetů, které změnily podobu Evropy Věčný odkaz Proč nesmrtelná napoleonská legenda v průběhu staletí neztrácí na síle

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti v Európe. Boli začiatkom buržoáznej revolúcie, vzdialenej od starej stavovskej spoločnosti a starých kráľovských mocností. Ide o trvalé úspechy francúzskej revolúcie a napoleonskej éry. Dlhodobo pôsobili na mier a vojny, štát a spoločnosť, zákony a cirkev a podpísali sa na celosvetovom vývoji. Stačí spomenúť demokraciu, parlamentarizmus, ľudskú slobodu a ľudské práva, trhovú ekonomiku a právny štát. Išlo o revolúciu za nezávislosť, ktorá odštartovala v celom svete aj za cenu mnohých vojen, útrap a krvi. Táto revolúcia za nezávislosť funguje po celom svete. Ideál o slobode, rovnosti a bratstve odvtedy neutíchol.

Kniha Napoleon v Rusku je prvním svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězství porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu analyzuje příčiny konfliktu, síly, možnosti i plány obou stran a sleduje postup Napoleonovy Velké armády od prvního dne vpádu až po konec bitvy u Borodina.

Sledujme krátkou, avšak o to více brilantní kariéru jednoho z nejvýznamnějších kavalírů a bouřliváků Francie, který nejprve následoval revoluční armádu, potom generála Bonaparta, posléze císaře Napoleona téměř na všech jeho taženích a stal se tak přímým účastníkem velkolepé, nesmrtelné epopeje. Lasalle byl podle svých obdivovatelů a ctitelů elegantním husarem dokonalého vzezření a vystupování, upozorňující na sebe jak nápadnou vojenskou uniformou, tak kvalitou svých koní s dokonalou výstrojí, galantním svůdcem, po němž toužilo nejedno dámské srdce, ale i nespoutaným, bouřlivým kumpánem a společníkem, prožívajícím se stejnou vášní jak divoké noci naplněné rozkoší, tak i urputné bitvy. S netajenou oblibou shromažďoval své důstojníky kolem velké mísy s horkým punčem, aby je poté vedl vždy s dýmkou v ústech do útoku. Jeho předčasná smrt hlásá slávu pozoruhodné doby, v níž na bitevním poli položil svůj život za velkého císaře, protože na stupnici lásky a oddanosti, které dosáhl, mohl tento postoj nasytit pouze úplnou obětí sebe sama. A díky této oběti se stal spolupracovníkem na nesmrtelném díle.

Reprezentativní a obrazovým materiálem štědře dotovaná biografie opravdové legendy československého letectva. Generálporučík ve výslužbě František Fajtl (2012-2006), od jehož narození letos uplyne rovných sto roků a s nímž jsme se naposledy rozloučili před šesti lety, je patrně našim nejznámějším válečným letcem. Nadto nejen na západní, ale také na východní frontě. Pokud si každý jen trochu zasvěcený nevzpomene na jméno žádného z nich, pak na to jeho patrně ano. Především proto, že měl dostatek talentu, aby své zážitky dokázal přetavit do literárních děl, díky nimž jeho jméno proniklo k širší veřejnosti. A dodejme, že díky tomu se všeobecné povědomí o čs. válečných letcích u širší veřejnosti nevytratilo ani v dobách normalizace.

Mistrovský psychologický román o zločinu a trestu, o odplatě a zúčtování — a také o lásce Píše se rok 2016 a v Berlíně se nečekaně protnou osudy tří lidí, kteří jsou natolik odlišní, že by se jen stěží dali najít rozdílnější. Kočka je mladá herečka původem z Gruzie, nadaná, neklidná, těkavá, vášnivě oddaná divadlu a své rodině. Moskevský rodák Alexandr Orlov, kterému všichni říkají Generál, se v průběhu let vypracoval na jednoho z nejmocnějších ruských oligarchů a obestírá ho aureola tajemství a nebezpečí. A Vrána? Vrána je někdejší válečný novinář, jemuž se před rokem zhroutil svět. Všechny tři propojí mladičká Nura a jistá strašlivá událost, k níž došlo v malé vesnici na severním Kavkazu během první čečenské války, tedy před více než dvaceti lety. Avšak vina zůstává vinou, zlo zůstává zlem a před vlastní minulostí se nedá uprchnout.

Päť rozhovorov s ľuďmi, ktorí sa dlhodobo venujú životu a dielu Milana Rastislava Štefánika, odkrýva rôzne stránky jeho osobnosti. Dozvedáme sa, ako sa časom menili Štefánikove politické postoje, ako kolísal medzi konzervatívnymi a liberálnymi hodnotami, medzi monarchiou a republikou, vierou a ateizmom. Sledujeme jeho kroky v Prahe, v Paríži, v Ríme a v iných kútoch sveta. Zisťujeme, čím sa zaoberal ako hvezdár, aké pokroky robil vo svojej vedeckej práci a čo všetko k profesii astronóma v tom čase patrilo. Takmer ho vidíme, ako trikrát vystupuje na Mont Blanc, ako sa vydáva na rôzne expedície, ako sa usiluje pozháňať si na to všetko peniaze, ktorých nikdy nemal dosť. Nachádzame ho v nemocniciach, sanatóriách a v kúpeľoch, kde sa lieči po vážnych zdravotných problémoch, najmä so žalúdkom. Počúvame o jeho láskach, o ženách, ktoré miloval a ktoré milovali jeho, o zásnubách a ťaživých rozchodoch, o ideáli ženskej krásy, ktorý sa nie vždy zhodoval s jeho skutočnými vzťahmi. Pozorujeme ho na jeho diplomatických cestách a po vypuknutí prvej svetovej vojny sledujeme aj jeho neuveriteľne rýchly kariérny postup z obyčajného pešiaka na desiatnika, podporučíka a napokon až generála. Vidíme ho na jeho vojenských misiách v Srbsku, neskôr na diplomatických cestách v Rusku, v USA, v Taliansku a v mnohých ďalších krajinách. Náhle sa pred nami odkrýva niekoľko rýchlych rokov, ktoré vyplnilo množstvo zahraničných ciest po celom svete. Nakoniec sa ocitáme pri obrovskom lietadle Caproni, do ktorého štvrtého mája 1919 nastupuje pri talianskom meste Udine a s ktorým už nedoletí do Vajnor. Máme pred sebou trosky, štyroch mŕtvych letcov, skrivenú generálsku šabľu, obhorenú leteckú bundu i rozbitý trup lietadla. Dávam pozor na kroky vyšetrovateľov, no takisto si všímame promptné utváranie mýtu o hrdinovi, ktorý si zaslúži hrob a pamätník, aký patrí iba významným ľuďom. Vstupujeme do útrob Mohyly na Bradle, sledujeme tie úzke priestory, ktoré sú už sto rokov zabetónované a neprístupné. Dívame sa po tomto všetkom do mnohých tvárí Milana Rastislava Štefánika a hľadáme v nich záchytný bod, ktorý najlepšie vystihuje jeho osobnosť. Toto všetko sa k nám dostáva prostredníctvom piatich rozhovorov. Michal Kšiňan, Vojtech Rušin, Bohumila Ferenčuhová, Miloslav Čaplovič a Matúš Valihora rozprávajú pútavo aj o tom, čo sme už mnohí o Štefánikovi vedeli, a ešte viac o tom, čo nás azda aj prekvapí. Milan Rastislav Štefánik nebola osobnosť, ktorú sa dá jednoducho zaškatuľkovať. Nebola to komplikovaná, ale komplexná osobnosť.

Stíhací letoun F-16 představuje dodnes jeden z nejuniverzálnějších vojenských typů, který ve výrobě zcela jistě překoná padesáté výročí od vzletu prvního prototypu. Po létech, kdy se americké vojenské letectvo snažilo pod dojmy z nasazení ve Vietnamu získat do svých řad sofistikované těžké stíhací letouny, znamenal lehký typ F-16 zásadní odklon od tehdejšího směru vývoje. Jeho konstruktéři vsadili na zcela opačné hodnoty a pokusili se vyvinout lehký víceúčelový typ s ohromným růstovým potenciálem, který měl být od počátku určen jak pro domácí americké letectvo, tak i pro zahraniční zákazníky. A tento krok se více než vydařil a s více než 4 700 vyrobenými kusy patří rodina F-16 mezi nejúspěšnější bojové letouny světa. I dnes, téměř padesát let po vzletu prototypu stále probíhá výroba tohoto letounu, ačkoliv poslední generace Block 70/72 mají s původními YF-16 společnou prakticky jen drakovou skupinu a aerodynamický koncept. Oproti letounům jako byl F-4 Phantom II či MiG-21 je úspěch F-16 na trhu založen na velmi povedených výkonech, příznivé ceně, velké variabilitě schopností a širokém množství doplňků a modernizací s koncepcí flotilových upgradů. Servisní život mnohých F-16 jim umožní provoz až do roku 2050, což mnohonásobně překonává původní očekávání tvůrců. Navíc je F-16 i bojově důkladně prověřeným typem, který byl nasazen v mnoha konfliktech po celém světě. Pro americké letectvo jde nadále o klíčový typ, o jehož náhradě dodnes nepanuje shoda. Moderní F-35 totiž přicházejí se zcela jiným konceptem bojových schopností a mnoho odborníků z vojenského letectva hlasitě uvádí, že provozně levné a nenáročné F-16 nelze jen tak vyřadit bez náhrady. I proto se po létech plánovaného vyřazení a náhrady F-16 menším množstvím F-35 začíná stále jasněji hovořit o možném zařazení přímého nástupce v podobě nově vyvinutého stroje, či dokonce o opětovném nákupu F-16 posledních verzí. Zkráceně řečeno, F-16 pro USAF a mnohé další uživatele není jen stíhacím letounem, ale je prvkem tvořícím jádro taktických schopností a fungování bez něj není snadné. Zemím NATO letouny F-16 umožnily plné rozvinutí taktických schopností jejich letectev a i noví uživatelé, kteří typu přibyli v posledních letech, u posledních verzí získávají schopnosti nové generace, které v jejich inventáři zatím nebyly. Mnozí kritici letounů páté generace jako F-22 či F-35 uvádějí, že u nich došlo k odklonu v těch oblastech, které byly u F-16 příčinou úspěchu. Předně jde o manévrovatelnost letounu, která i přes zbraně kategorie BVR má na soudobém bojišti stále podstatný význam, a dále potom možnost působit blízko nepřítele, neboť víceúčelové F-16 představují i podstatný prvek přímé bojové podpory pozemních sil. Jejich přímé nahrazení letouny kategorie F-35 není proto možné, a v mnoha ohledech proto F-16 zůstane nepřekonaným typem. F-16 sice postrádá atribut snížené zachytitelnosti, avšak otázkou je, nakolik je to omezující. Většina uživatelů těchto letounů totiž neplánuje střet se zeměmi vybavenými stroji páté generace a pro ně bude F-16 i v následující dekádě plně postačujícím typem.

Prvá svetová vojna priniesla Európe hrôzu, akú si predtým nik nedokázal predstaviť. Rakúsko-Uhorsko mobilizovalo mužov všetkých svojich národností a nútilo ich položiť život za cisára, ku ktorému necítili úctu, a za krajinu, ktorá im bola žalárom. Slováci a Česi museli odísť zo škôl a od pluhov, aby zabíjali a sami sa nechali zabiť. Aby znásilňovali ženy na dobytých územiach a zavšivavení, zvlčilí, s rukami od krvi a nakazení syfilisom prežívali vojnu bez zmyslu. Milan Štefánik premenil týchto vojakov na stotisícovú armádu dezertérov a oslobodených zajatcov, emigrantov roztrúsených od Kaukazu cez Rumunsko, Taliansko, Francúzsko až po Ameriku. Československá dobrovoľnícka armáda bola v dejinách Európy jedinou, ktorá vznikla skôr než štát. Nepodliehala žiadnemu veleniu, iba vlastnému. Stala sa netušenou silou v rukách cudzinca, čudáka nepatriaceho nikomu a ničomu, tuláka po hviezdach, nepolapiteľného samotára, astronóma, leteckého akrobata, kúzelníka, slobodomurára a vojaka, ktorý sa z pešiaka prepracoval na francúzskeho generála. Útleho cynického muža, zaradila jeho magická schopnosť uhranúť kráľov a európskych štátnikov a podmaniť si city ich manželiek k najgeniálnejším a najtajomnejším diplomatom, akých kedy Európa mala. Štefánik miluje a nechá sa milovať, má tajomstvá, o ktorých nikdy nikomu nepovie, je mnohokrát zranený, operovaný, trpí bolesťami, skutočnými i fantómovými, a na konci svojich dní je závislý od opiátov. Jeho lietadlo sa zrúti na zem po čudných výstreloch z vypálenej hradnej ruiny nad mestom a z jeho tragickej smrti dejiny obvinia Edvarda Beneša, muža, ktorý stál v jeho tieni. Beneš, jediný v celej Európe, ktorý bol dvakrát zvolený za prezidenta republiky a dvakrát z úradu dobrovoľne abdikoval, sa v jednu studenú septembrovú noc roku 1948, pred svojou smrťou, stretáva s mŕtvymi, aby im rozpovedal tajomstvo. Má iba túto jedinú noc, aby sa zbavil viny za smrť, ktorú nespôsobil, a definoval lásku k mužovi, ktorého nenávidel.

Armádní generál Heliodor Píka patří k prvním obětem komunistického režimu v Československu. Tento román byl napsán, aby se na minulost nezapomínalo a aby se podobné justiční vraždy už nikdy neopakovaly. Kniha zachycuje místy až neuvěřitelný příběh o lidské nenávisti, ideologické zaslepenosti, naprostém odporu k odlišnosti názoru a až zločineckému způsobu uvažování. Člověkem označovaným za vraha generála Heliodora Píky je prokurátor JUDr. Karel Vaš. Nebyl však sám. Je zde řada dalších, na které padá stejný, ne-li větší podíl viny na likvidaci člověka, jenž se mohl stát nejen profesní, ale hlavně lidskou a morální autoritou v čele naší země. Každý se v životě může setkat s protivníky, názorovými odpůrci a nepřáteli. Ve válce je nepřítelem příslušník válčící protistrany. Názorový odpůrce je legitimní protivník – a nemusí se stát naším nepřítelem. V dějinách lidstva se však objevují stále a znova případy, kdy se rozdílnost názoru mění v nepřátelství končící až fyzickou likvidací. Právě takovým případem je justiční vražda generála Heliodora Píky – oběti lidské nenávisti. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… Studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost. Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl… Přece však rád přinesu tuto násilnou oběť, bude-li sloužit k uklidnění v národě, k jeho sjednocení.“ Heliodor Píka

Gen.por.Jaroslav Selner patří k vojákům čs. armády, kteří během 2.světové válka bojovali u Tobrúku, rok působil v Londýně u plk.Františka Moravce a v Praze se představil jako velitel 3.čs. samostatné brigády v SSSR, která po bojích na Dukle osvobodila Poprad, Žilinu a vítězství nad fašismem oslavila v osvobozeném Vsetíně.