Hľadanie: Liberalizmus
zobraziť:
Prečo liberalizmus zlyhal
Z troch dominantných ideológií 20. storočia – fašizmu, komunizmu a liberalizmu – zostáva už len posledná. Vznikla tak zvláštna situácia, v ktorej zástancovia liberalizmu zvyčajne zabúdajú na to, že liberalizmus je ideológia a nie prirodzený konečný stav politickej evolúcie ľudstva.
Ako v tejto provokatívnej knihe argumentuje Patrick Deneen, základy liberalizmu sú postavené na protikladoch: hlása rovnaké práva, ale pestuje materiálnu nerovnosť, aká v dejinách nemá obdobu; jeho legitimita spočíva v súhlase ľudí, ktorých však odrádza od občianskych záväzkov v prospech života v súkromí; a v snahe o dosiahnutie individuálnej autonómie dal vzniknúť najrozsiahlejšiemu a najkomplexnejšiemu štátnemu systému v dejinách ľudstva. Deneen nás ostrým spôsobom varuje, že úspech liberalizmu generuje jeho vlastné zlyhanie.
A liberalizmus kudarca
A 20. századot három nagy ideológia rendszer jellemezte: a fasizmus, a kommunizmus és a liberalizmus. Közölük mára csak az utóbbi maradt fenn.
E kivételezett helyzetben a liberalizmus képviselői hajlamosak elfelejteni, hogy a liberalizmus is csak egy ideológia, nem pedig a politikai fejlődés végpontja, a demokrácia valamiféle csúcsteljesítménye.
Patrick J. Deneen provokatív könyvében amellett érvel, hogy a liberalizmus eleve ellentmondásos képződmény: egyenlő jogokat hirdet, miközben hihetetlen anyagi különbségeket teremt; legitimitását a kölcsönös anyagi hozzájárulásból nyeri, mégis az egyént és a privatizációt erősíti; a személyes autonómiát tekinti legfőbb értéknek, ennek ellenére a történelem legátfogóbb államapparátusát hozta létre.
A szerző vitára ingerlő, gondolatébresztő kötete arra hívja fel a figyelmet, hogy a politikai kultúrában jelenleg megfigyelhető szélsőséges folyamatok nem csupán a rendszer felszíni repedései, hanem a liberalizmus alaptulajdonságai, amelynek globális sikere egyben a saját kudarcát is előrevetítette.
Patrick J. Deneen konzervatív nézeteket valló amerikai politológus, a Notre Dame Egyetem Politikatudomány Tanszékének professzora. Érdeklődési köre a politikai teológiától kezdve a gazdaságpolitikán át a demokráciaelméletekig széles spektrumot fog át.
Könyveiben és tanulmányaiban kritikus álláspontot fogalmaz meg a liberalizmussal szemben - főként az individualizmus dicsőítését, a hagyományokkal szembeni ellenségességet, valamint a vallási meggyőződés és a társadalmi szolidaritás hiányát kritizálja.
A szerzőnek ez az első kötete magyarul.
Na sklade 1Ks
12,26 €
12,90 €
A liberalizmus után
Paul Edward Gottfried (1941-) magyar származású amerikai konzervatív eszmetörténész.
Az amerikai jobboldal paleo-neo vitájának egyik fontos szereplője volt, ő alkotta meg a paleokonzervatív kifejezést. A felvilágosodás hagyományának és az adminisztratív
állam elveinek és gyakorlatainak átvétele miatt bírálta a neokonzervatívokat.
A történeti és helyi eredetű konzervatív gondolkodást hangsúlyozza az univerzalizáló helyett. Jelenleg a Chronicles magazin főszerkesztője és a Mencken Club elnöke.
A könyv a győztes liberális demokráciát és jóléti államot bírálja a szabadság szemszögéből. Az egykori szabadság eltűnt, és vele eltűnt a 19. századi liberalizmus, amely azonban hátrahagyott néhány, a mai menedzserállam igazolására használt jelszót. A kormányzást felváltotta a személytelen adminisztráció. Ennek ideológiája az egyenlőség, a fejlesztő állam, a sokféleség, a kinevezett kisebbségek védelme, a nyelv uralása a PC révén, a diszkriminációmentesség és az igazságosság.
A könyv végkicsengése realista, írásakor (1999) a szerző a számtalan jogos kritika ellenére nem lát politikai alternatívát. Mindez azonban nem jelenti, hogy önfeledten kellene szolgálni a menedzserelitet és belesimulni annak liberális demokrata,
multikulturalista és globalista ideológiájába. Másrészt a menedzserállam nem szükségszerűen jár a ma uralkodó balliberális ideológiával. Az eszmék nem a gyakorlat szükségszerű termékei, és nagy szerepük van a gyakorlatunk alakításában.
Liberalizmus
Hobhousova práca je najlepším vyjadrením politických princípov, ktorými sa zaoberali britskí liberálni sociálni reformátori na počiatku 20. storočia. Hoci je napísaná populárnym štýlom, ide v skutočnosti o premyslenú teoretickú prácu, v ktorej sa spája historická analýza vývoja liberálneho učenia s fylozofickým rozborom povahy liberálneho presvedčenia a s návrhom na preformulovanie liberalizmu tak, aby kládol dôraz na komunitu, na práva individuálneho blahobytu a na aktívny štát...Z hľadiska ideológie ide o ambiciózny pokus prispôsobiť tradičné liberálne presvedčenia novým politickým podmienkam.
Vypredané
6,56 €
6,90 €
Liberalismus
Donald Trump je první americký prezident, který se s nepokrytým pohrdáním vysmívá liberálním hodnotám. A není jediný: vyznavači neliberalismu stojí také v čele Itálie, Maďarska, Polska či Turecka. Co se vlastně stalo? Proč liberalismus ztratil podporu, jíž se kdysi těšil?
James Traub se ve své knize s těmito otázkami vyrovnává návratem k počátkům liberalismu v období po americké a Francouzské revoluci a v dílech myslitelů, jako byli John Stuart Mill či Isaiah Berlin. První liberálové se k vládě většiny stavěli s hlubokou skepsí, avšak poté se liberalismus přizpůsobil a pojal do sebe nejenom víru v práva jednotlivce a svobodný trh, ale také víru v základní intervenci státu pro zajištění obecného prospěchu. Liberalismus se záhy stal krédem nejmocnější země na světě. Avšak tento konsenzus se přerušil a dnes je liberalismus považován za zastaralou doktrínu.
Traubova kniha představuje současné dění na pozadí dřívějších událostí a ukazuje cestu vpřed.
Liberalismus
Misesův Liberalismus je klasickým dílem, ve kterém autor obhajuje myšlenky svobody a míru, myšlenky liberalismu. Přestože kniha byla napsána již v roce 1927, argumenty ve prospěch svobody v ní obsažené neztratily nic ze své platnosti. Spíše naopak. V knize se dozvíte mimo jiné, proč je mír tak důležitý pro rozvoj ekonomiky, proč je socialismus dlouhodobě neudržitelný, proč jakákoli malá regulace povede postupně k větší a větší byrokracii a proč je nebezpečná nadvláda většiny nad menšinou.
Lacná kniha Dvě tváře liberalismu (-50%)
John Gray se ve své pronikavé studii snaží doložit, že liberální myšlení v sobě vždy zahrnovalo dvě rozporuplné teze. Ta první tvrdí, že liberální myšlení je teorií o universálním racionálním konsensu, který se snaží nalézt nejlepší způsob života pro všechny, podle druhé je liberalismus projektem mírové koexistence mezi různými druhy životních stylů. Podle Graye je pojetí racionálního konsensu anachronismem v době, kdy i život jednotlivého člověka obsahuje více než jeden životní styl. Budoucnost liberalismu tak patří teorii modu vivendi, který poprvé formuloval Thomas Hobbes.
Na sklade 1Ks
5,85 €
11,70 €
dostupné aj ako:
Stíny levicového liberalismu
Tématem knihy je politická filosofie, jejíž výklad probíhá na základě konfrontace s aktuálně převládající politickou ideologií Západu - levicovým liberalismem. Ukazuje se, že ideologie levicového liberalismu zásadně koliduje s lidskou přirozenosti a nároky přirozené etiky. Velká pozornost je také věnována filosofické definici totality a jejímu prosazování v rámci levicového liberalismu.
Imigrace a liberalismus
Publikace se věnuje aktuálnímu tématu imigrace a její regulace. Text nabídne a prozkoumá některé argumenty dvou typů přístupů k regulaci.
Zatímco první prosazuje svobodu pohybu s minimálními omezeními, druhý zdůrazňuje, že státy potřebují imigrační toky co nejvíce minimalizovat. Abychom argumenty obou přístupů zhodnotili, je nutné se podívat na různé empirické studie zabývající se touto problematikou.
Zvláštní pozornost bude věnována myšlence, že lidé migrují především proto, že jsou chudí a pronásledovaní. Pokud by tomu tak opravdu bylo, měli bychom se zaměřit především na způsoby, jak jejich problémy řešit, a tak redukovat množství imigrantů, kteří jsou k migraci takto nuceni. Argumentace uvedená v této knize vede autora k přesvědčení, že i když existuje množství důvodů, proč by stát neměl imigraci jednostranně regulovat, svobodná migrace bez omezení není možná.
Pokud se tedy imigrant rozhodne migrovat dobrovolně, stát není povinen jej přijmout. Státy by ovšem měly uplatňovat restrikce jen v případech, kdy pro ně imigrace představuje skutečné problémy nebo hrozby.
Naopak, státy by měly skutečně pronásledovaným lidem pomáhat v co největší míře, protože pokud tito lidé přijati nebudou, mohou být ohroženi na životě. Kniha také přiblíží dějiny myšlení o migraci i současné debaty vedené na toto téma.
Může tak být úvodním textem, který čtenáři pomůže seznámit se s problematikou migrace.
Je třeba zavrhnout liberalismus?
Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Není potenciálním řešením politické a do jisté míry i morální krize současnosti právě otevření se podnětům podrobených národů a společností z dob kolonizace? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.
Mi a liberalizmus?
Kis János életműsorozatának 2. kötete a liberalizmusról szóló írásainak java részét tartalmazza.
Vypredané
15,68 €
16,50 €
Logika liberalizmu
Publikácia obsahuje zásadné diela Johna Stuarta Milla (1806-1873), ktorými prispel do klasického dedičstva politickej filozofie liberalizmu. Väčšina týchto Millových prác tu vychádza v slovenskom preklade po prvýkrát. Zväzok uvádza zasvätená štúdia z
pera editora a prekladateľa Emila Višňovského s názvom Millov variant klasického liberalizmu.
Vypredané
18,92 €
19,92 €
Proč selhal liberalismus
Ze tří ústředních ideologií 20. století – fašismu, komunismu a liberalismu – přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii, a nikoli o přirozené a konečné vyústění politického vývoje lidské společnosti. Jak ve své provokativní knize připomíná její autor, Patrick Deneen, liberalismus je založen na protikladech: bije na poplach v boji za rovná práva, a přitom zároveň pomáhá prohlubovat materiální nerovnost; jeho legitimita je založena na společenském konsenzu, a přitom svým důrazem na soukromé záležitosti odrazuje od plnění občanských závazků; ve svém tažení za autonomii jednotlivce dal vzniknout nejrozsáhlejšímu a nejkomplexnějšímu státnímu systému v historii lidstva. Deneen zde čtenáře konfrontuje se znepokojivým varováním, že dostředivé síly, které dnes působí na naši politickou kulturu, nejsou povrchovými vadami, ale základními rysy systému, jehož úspěch zároveň plodí jeho selhání.
Vypredané
11,16 €
11,75 €
Soumrak západního liberalismu
Autor přesvědčivě zachycuje dynamiku současné krize liberální demokracie a ukazuje, jak hegemonie Západu postupně oslabuje. Do jaké míry doopravdy souvisel ekonomický a geopolitický vzestup západní civilizace s myšlenkami na rozvoj individuální svobody a rovnoprávnou účast občanů na politické moci? Příliš dlouho panuje nepodložené přesvědčení, že vzestup Západu se odehrál na základě všeobecně uznávaných hodnot, které proklamuje a šíří, a že většina obyvatel Západu je samozřejmě chápe a sdílí. A že vítězné tažení demokracie a svobody už nemůže nic ohrozit. Edward Luce svým textem dokládá, že realita nám ukazuje něco docela jiného.
K tomu, abychom porozuměli podstatě této krize, těžko najdeme lepšího průvodce, než je tato kniha.
Fareed Zakaria, The New York Times Book Review
S oporou v přisvědčivých statistikách nabízí Edward Luce svižnou a obeznalou prohlídku doposud málo zmapovaného území, na němž se nyní musejí západní politici a vlády pohybovat.
The Economist Luce je jedním z nejbystřejších novinářů dnešní doby a jeho postřehy mají nedozírnou hodnotu.
Jane Mayerová, držitelka Pulitzerovy ceny za knihu Dark Money
Vypredané
12,86 €
13,54 €
Dvě tváře liberalismu
John Gray se ve své pronikavé studii snaží doložit, že liberální myšlení v sobě vždy zahrnovalo dvě rozporuplné teze. Ta první tvrdí, že liberální myšlení je teorií o universálním racionálním konsensu, který se snaží nalézt nejlepší způsob života pro všechny, podle druhé je liberalismus projektem mírové koexistence mezi různými druhy životních stylů. Podle Graye je pojetí racionálního konsensu anachronismem v době, kdy i život jednotlivého člověka obsahuje více než jeden životní styl. Budoucnost liberalismu tak patří teorii modu vivendi, který poprvé formuloval Thomas Hobbes.
Vypredané
11,12 €
11,70 €
dostupné aj ako:
A fény kialszik
"Briliánsan megírt könyv arról, miért került zsákutcába a modern liberalizmus. Financial Times
Az 1990-es évek elején magasra szárnyalt a remény, hogy a liberális demokrácia eszméje a közép- és kelet-európai országokat is meghódítja. Ám a régió politikai-társadalmi átalakulása a liberalizmus keserű kritikájához és elutasításához vezetett. Ivan Krasztev és Stephen Holmes ragyogóan megírt könyve ezt a folyamatot mutatja be, értelmezi és elemzi. A kommunizmus bukása, érvelnek, úgy tűnik, az autokrácia korának kezdetét jelentette. Rámutatnak, hogy a Kelet-Európában kibontakozó illiberalizmust az a sértettség táplálja, amelyet 1989 után a nyugati intézményeknek, értékeknek és mintáknak a Nyugathoz való felzárkózás érdekében megkövetelt utánzása váltott ki.
"Amikor véget ért a hidegháború, a közép- és kelet-európaiak közös missziója a versenyfutás volt a csatlakozásért a Nyugathoz, ama vasfüggöny mögötti, idealizált cél felé. A nyugati minták lelkes másolását, amit a szovjet csapatok kivonása kísért, eleinte úgy élték meg, mint felszabadulást. De két zaklatott évtized után az imitáció politikájának árnyoldalait már nem lehetett letagadni. Felizzott a sértett dac, megnőtt az illiberális politikusok népszerűsége, és Magyarországon, Lengyelországban hatalomra is kerültek."
Liberáli a tí druhí
Kniha Liberáli a tí druhí predstavuje liberalizmus ako spôsob nazerania na spoločnosť a zároveň hlbokú tradíciu politického myslenia. Vychádza prevažne zo súčasných politických diskusií na Slovensku a v strednej Európe, ktoré sa snaží prístupným spôsobom filozoficky uchopiť. Okrem vysvetlenia zdrojov liberálneho politického myslenia, jeho histórie a súčasnosti sa preto venuje zásadným sporným témam vo verejnom priestore: štátnemu prerozdeľovaniu bohatstva, feminizmu, právam homosexuálov či utečencom. Čitateľ si z nej odnesie porozumenie hodnotových základov súčasnej spoločnosti, ako ich vnímajú nielen liberáli, ale aj ich oponenti.
Na stiahnutie
8,80 €
dostupné aj ako:
A nagy téveszme
John J. Mearsheimer (1947–) amerikai politikai gondolkodó. Fő területe a nemzetközi viszonyok. Korábbi nagy sikerű könyvei: The Tragedy of Great Power Politics (2001), The Israel Lobby and U.S. Foreign Policy (2007) és Why Leaders Lie (2011).
A könyv Fukuyama tételének – miszerint a liberális demokrácia feltartóztathatatlanul terjed a Földön, és ez egybeesik a Pax Americanával – az elutasítása. Azt mondja el, hogy miért téved veszélyesen az amerikai liberális geopolitika.A szerző úgy véli, a nemzetközi politikában a cselekvőket három világkép motiválja: a liberalizmus, a realizmus és a nacionalizmus.A könyv első felében Mearsheimer elmondja, hogy a liberális emberkép, mely szerint az ember racionális és jó szándékú, ellentétes a liberális demokrácia gyakorlatával, amely a liberális elveket a főhatalom révén érvényesíti. Ezzel szemben a nemzetközi politikában nincs főhatalom, és mivel az államokat a saját érdekeik – amelyek közül a legfontosabb a fennmaradás és a szuverenitás megőrzése – vezetik, a konfliktusok elkerülhetetlenek köztük. De nemcsak a nacionalizmus konfliktusforrás, hanem a világképét és vele a Pax Americanát terjeszteni igyekvő liberalizmus is: bár békét ígér,az oda vezető utat végtelen háborúk kísérik, ami miatt a liberális geopolitika célellentéte. Ráadásul a harcias liberális demokrácia egyre kevésbé lesz liberális és demokrácia a folytonos háborúk miatt, ezért a hazai liberalizmus fenntartásának legjobb módja a realizmus a nemzetközi kapcsolatok terén.
Na stiahnutie
9,55 €