Hľadanie: Já ty: Ztráta, jak se znovu spojit CZ

Kniha volně navazuje na předchozí dvě knihy JÁ + TY Osudový nebo duchovní partner a na knihu JÁ + TY Kdy už přijde partner. Každou knihu lze číst samostatně. O našem zatracení v minulosti si budete moci přečíst v knize JÁ + TY Ztráta = jak se znovu spojit. Kde jste ztratili své srdce, a jak ho znovu najít, abyste splynuli s tím druhým? Pochopíte svoji minulost v partnerských vztazích, a budete se tak moci v nich lépe orientovat. Kniha obsahuje i příběhy ze života, na kterých se nejlépe naučíme.

Poetická oslava nádherného puta medzi dievčatkom a jeho psíkom. Kniha Len ty a ja neobsahuje klasický dej, je skôr vyrozprávaná cez krásne momenty plné nehy a priateľstva medzi malým dievčatkom a jeho verným kamarátom psíkom. Minimálny dej, postavený na jednoduchých vetách, krásnom refréne a jemnej pastelovej kresbe, je oslavou nielen jedinečného puta medzi psom a človekom, ale aj výzvou, aby sme k životu pristupovali s rovnakou radosťou a všímavosťou ako naši štvornohí priatelia. Leporelo Len ty a ja je nielen výbornou knihou na čítanie na dobrú noc pre najmenších, ale aj skvelou pomôckou pre rodičov či pedagógov, ako navodiť rozprávanie o vzťahu medzi človekom a psom a o tom, že psík nie je hračka či zábavka, ale plnohodnotná inteligentná bytosť, ktorá myslí a cíti. Pre deti od 3 rokov Z anglického originálu preložila Lucia Hlubeňová.

Dvaja najlepší priatelia. Desať spoločných dovoleniek. Posledná šanca na lásku. POPPY A ALEX. Alex a Poppy. Nemajú vôbec nič spoločné. Ona je príliš živelná, on nosí slušné nohavice. Ona má túlavé topánky, on radšej zostáva doma s knihou. Ale akosi sa stalo, že od jednej spoločnej jazdy domov z vysokej školy sú z nich najlepší priatelia. Väčšinu roka žijú ďaleko od seba – ona v New Yorku, on v ich rodnom mestečku –, ale už desať rokov každé leto spolu chodili na skvelú dovolenku. Až kým sa pred dvoma rokmi všetko nepokazilo a odvtedy spolu neprehovorili. Poppy má v podstate všetko, čo kedy chcela, no zasekla sa v rutine. Keď sa jej niekto opýta, kedy bola naposledy naozaj šťastná, bez váhania vie, že to bolo na tom poslednom nešťastnom výlete s Alexom. A tak sa rozhodne svojho najlepšieho kamaráta presvedčiť, aby spolu absolvovali ešte jednu dovolenku, kde si všetko vysvetlia. Alex akoby zázrakom súhlasí a ona má teraz týždeň na to, aby všetko napravila. Kiežby sa však vedela vyhnúť jednej veľkej pravde, ktorá visela vo vzduchu už od začiatku ich priateľstva. Čo by sa asi tak mohlo pokaziť?

Nejslavnější kniha Martina Bubera, Já a Ty z roku 1923, je jedinečným příspěvkem k filozofii dialogu. Buber zde rozlišuje dvě základní nastavení, jež charakterizuje výrazy „Já–Ty“ a „Já–Ono“. Zatímco v postoji „Já–Ono“ vytváří člověk zkušenosti, kategorizuje, co je od něj odděleno, a zachází s tím jako s věcí, v postoji „Já–Ty“ se cele účastní vztahu, v němž jeden druhého proměňuje. Za odcizením a nenaplněním v moderní společnosti stojí to, že způsob „Já–Ty“ je opomíjen. Jen ve vztahu „Já–Ty“ se může plně rozvinout jedincovo Já a každý vztah „Já–Ty“ je v posledku vztahem k Bohu, jenž je věčným Ty. Překládaná Buberova kniha, která je vlastně sbírkou kratších či delších aforismů, je mistrovským vyjádřením skutečností, které jsou jen těžko postižitelné, ač jsou nedílnou součástí světa lidských vztahů. Dílo v češtině vychází poprvé ve finální podobě, kterou autor publikoval ve svých Sebraných spisech z roku 1962. Martin Buber (1878–1965) byl filozof a politický aktivista židovského původu. Narodil se ve Vídni a zemřel v Jeruzalémě. Tématem jeho knih byl např. židovský mysticismus, sociální filozofie, biblistika, náboženská fenomenologie a filozofická antropologie. Vedle svého nejznámějšího díla Já a ty je autorem knih jako Problém člověka, Obrazy dobra a zla, hasidská vyprávění a Život chasidů, které byly všechny přeloženy do češtiny.

Máš trinásť a si tak trochu samotár, si introvert. Ty si v pohode, ale rodičia tým trpia. Prekladajú ťa zo školy do školy, jednoducho chcú, aby si konečne zapadol do kolektívu, našiel si priateľov. A ty im chceš urobiť radosť, najmä mame: a tak jej pred zimnými prázdninami povieš, že ťa triedna hviezda pozvala s partiou spolužiakov na chatu do Cortiny. Pravdaže to nie je pravda, ale ty máš všetko premyslené: v pivnici domu, kde žijete, si si pripravil všetko potrebné, aby si tam počkal, kým sa skončí prázdninový týždeň. Netušíš však, čo ťa čaká. Náhodou ťa tam totiž objaví nevlastná sestra. Dosť drsná dievčina. A na drogách...

Pětadvacet let po maturitě se opět setkávají někdejší nerozlučné kamarádky tzv. Trio fatal. Eva, šťastná žena v domácnosti a zasloužilá matka, Beatrix, atraktivní marketingová manažerka, a Kateřina, nadějná politička. Takhle úspěšně se jeví na první pohled, ovšem brzy vyjde najevo smutná pravda. Jejich muži je podvádějí, využívají a opouštějí. A tak se ženy rozhodnou pro tvrdou pomstu.

Kniha Já jsem OK, ty jsi OK představuje slavný úvod do transakční analýzy s výkladem jednotlivých ego stavů, životních postojů, transakcí i kontextu manželství, výchovy dětí či morálních hodnot. Řada lidí vyrůstá, jako by nebyli OK s pocity bezbranného Dítěte, zcela závislého na OK ostatních lidí, od nichž přichází pohlazení i trest. Tento negativní životní postoj, který ovládá úspěšné i neúspěšné jedince, kontaminuje jejich racionální potenciál Dospělého. Lidé s postojem nejsem OK se ve vzájemných vztazích uchylují ke škodlivým formám ústupků, rituálů, činností, zábav a her, aby získali potřebné pohlazení, a vyhýbají se bolestné důvěrnosti s lidmi, kteří se zdají OK. Knihy se dosud prodalo přes 15 milionů výtisků a byla přeložena do více než deseti jazyků. Thomas A. Harris byl americký psychiatr, kolega a přítel Erica Berneho. V roce 1967 vydal svou proslulou knihu Já jsem OK, ty jsi OK, jejíž název se stal jedním z hesel americké kultury tehdejší doby.

Jak to vidím já patří k nejzásadnějším knihám Temple Grandin, PhD., nejznámější autistické osobnosti, na téma autismu a k nejlepším knihám na téma autismu vůbec. Na základě celoživotní osobní zkušenosti, vědecké práce a spolupráce s předními světovými odborníky a rodiči nabízí Temple Grandin svůj pohled na to, jak pracovat s dětmi s autismem a jejich motivací a využít ji pro jejich vzdělávání, k integraci a k samostatnosti.

Kniha Michala Bizoňa nás pozýva zamyslieť sa nad tým, čo je to vzájomnosť. Ako je to so vzájomnosťou vo vzťahu človeka k rastline, zvieraťu, druhému človeku, umeleckému dielu alebo Bohu? Ako je to s oslovením, odpoveďou a pôsobením? Autorovým východiskom pri riešení filozofického problému vzájomnosti je dialogické myslenie Martina Bubera. Bizoň sa s Buberovým myslením vyrovnáva poctivo, kriticky a inovatívne. Jeho kniha je cenným príspevkom k súčasnej diskusii o Buberovej filozofii. Je napísaná na vysokej úrovni, no zároveň prístupne a pútavo. Venuje sa dôležitým filozofickým, psychologickým i teologickým otázkam.

Termíny přenos a protipřenos známe hlavně z kontextu hlubinné psychoterapie, kde označují fakt, že klient pocity vůči významným osobám ve svém životě přenáší na terapeuta, i to, že terapeut na tento přenos nějak reaguje. Autorka knihy Když ty nejsi ty ovšem zdůrazňuje, že přenos a protipřenos hrají roli ve všech formách komunikace, a to v nejrůznějších kontextech v rodině, v lásce, mezi přáteli, v pracovním prostředí, vůči lékařům či učitelům atd. Pokud přenášíme či projikujeme pocity, jaké jsme měli například ke svým rodičům, na osoby v roli autority, určujeme, jak se vůči nám tyto autority budou cítit, vyvoláváme u nich protipřenos a vlastně je zaháníme do kouta svých motivů a potřeb. To může vést ke konfliktům, neporozumění a oživování toho, co se v našem životě dělo už kdysi dávno. Kniha téma vysvětluje srozumitelně, na běžných příkladech a pro odborníky i laické čtenáře. Jedná se patrně o první publikaci, jež pojednává o tom, jak přenos funguje v každodenním lidském životě, co si z něj odnést a jak se od něj osvobodit. Anita de Nennie je nizozemská psycholožka s vlastní terapeutickou a koučovací praxí. Psychologii a psychoterapeutické techniky také vyučuje a funguje jako supervizorka.

Já jsem Latte, ty jsi Cappucino je vtipným způsobem napsaná typologie, která vám pomůže pochopit sami sebe i ostatní. Lidský život přirovnává k šálku kávy s různými ingrediencemi. Aby byla káva lahodná, musí během přípravy projít řadou procedur. Také člověk musí projít nejrůznějšími životními etapami, aby došel moudrosti a životní zralosti.

Autorka, význačná americká etoložka a spisovatelka, nabízí osobní pohled na autismus a Aspergerův syndrom. Na základě vlastních dlouholetých zkušeností a spolupráce s předními světovými odborníky ukazuje, jak u autistických dětí podnítit motivaci a využít ji k vzdělávání, integraci a samostatnosti. Popisuje problémy, jimiž lidé s touto diagnózou čelí, a co všechno mohou jejich rodiče, přátelé a učitelé udělat, aby jim pomohli využít jejich potenciál a dosáhnout plnohodnotného života.

Všetci sme cestovatelia v čase smerujúci do budúcnosti. Buďme odhodlaní. Buďme odvážni. Správajme sa k sebe láskavo a s rešpektom. Spolupracujme na tom, aby bola budúcnosť miestom, ktoré budeme chcieť navštíviť. Vedec a pedagóg Stephen Hawking sa celý život pokúšal odhaliť záhady vesmíru. Neustále si kládol mnoho otázok: Čo je čierna diera? Aký veľký je vesmír? Dá sa cestovať v čase? No existuje aj mnoho ďalších: Ako sa starať o svoju planétu? Ako sa starať jeden o druhého? Kniha Ty a vesmír inšpiruje deti, aby sa zamýšľali nad otázkami o Zemi a vesmíre, a zároveň zdôrazňuje dôležitosť spolupráce a vzájomného rešpektu.

Každý vztah má různé fáze. Ať už jde o první okouzlení a zamilovanost, nebo jste spolu třeba deset let, tahle knížka je určená právě pro vás. Pomůže vám připomenout si zlomové okamžiky vašeho vztahu i spoustu společných zážitků, ujasnit si, kam byste se chtěli ubírat dál i jak dobře se znáte, a zjistit o sobě i to, co jste dosud netušili. - Kdy to mezi vámi poprvé zajiskřilo? - Kam jste vyrazili na první výlet a kvůli čemu jste se poprvé pohádali? - Jakou největší hloupost jste spolu vyvedli? - Kam byste se chtěli vydat a kde byste se chtěli milovat? Vyprávějte příběh vašeho vztahu... váš příběh.

Chrumo je červotoč. Veľmi hlasný červotoč. Chrúme tak nahlas, že jeho rodinu vyhnali už z niekoľkých domovov. Až si raz za svoje obydlie vybrali vzácny hudobný nástroj. Darmo sa barón Vlhčil snažil vylúdiť čistý tón, červotoče v nástroji robili neplechu. Jediný spôsob, ako sa ich zbaviť, bolo vzácne violončelo zmraziť. A tak sa červotočia rodina na 172 rokov ocitla v treskúcom mraze. Lenže červotoče prežijú všetko. Keď po roztopení ľadovca nástroj objavili, najväčším prekvapením boli práve živé červotoče. Rodinka si užívala najprv karanténu, potom slávu, ale Chrumo zmizol. Precestoval svet, najprv sa zahryzol do darovanej fujary, potom do basgitary rockového muzikanta či do klarinetu. A z čoho ochutnal, toho zvuk vedel dokonale napodobniť. Hudba sa mu tak zapáčila, až sa rozhodol ju vyštudovať. Môže byť však červotoč naozaj muzikantom?

V roku 2000 sa pätnásťročná Vanessa Wyeová, študentka prestížnej strednej školy, zapletie so štyridsaťdvaročným učiteľom anglickej literatúry Jacobom Straneom. Naivná tínežerka sa zamiluje a hlboko v sebe potláča pochybnosti, ktoré sa jej z času na čas zmocňujú. O sedemnásť rokov neskôr Stranea obvinia zo sexuálneho obťažovania ďalšej študentky. Svedčiť by mala aj Vanessa. Mladá žena sa ocitá pred dilemou. Bude sa držať starého presvedčenia, že išlo o lásku, alebo deštruktívny vzťah uvidí novými očami?

Martin Buber bol rakúsko-izraelský mysliteľ a ústredná postava filozofie dialógu. Pri príležitosti storočnice vydania jeho najznámejšieho diela Ja a Ty vychádza konečne aj slovenský preklad tohto už legendárneho textu. Kniha sa zameriava na vzťahy, ktoré nadväzujeme – na ich naplnenie i nenaplnenie, rozvoj i deštrukciu. Ukazuje, ako nás vzťahy uchvacujú a povznášajú, ale aj oslabujú a vyprázdňujú. Predmetom skúmania diela je vzťah človeka k rôznym bytostiam – od živých tvorov prírody až po ich božského Stvoriteľa. Publikícia je odpoveďou na krízu vzťahov moderného človeka. Preklad knihy – Peter Šajda, ktorý sa Buberovi venuje už niekoľko rokov a patrí k významným znalcom jeho celého diela. Vychádza v edícii IDEA.

Keď pracujem na parkovisku za operou národného divadla, mám povolené chodiť dovnútra na hajzel. Väčšinou čurám sám, iba sem-tam s muzikantami z orchestra. Raz pri vedľajšej mušli niekoho periférne zaregistrujem. Nenápadne sa k nemu otočím, vzápätí strašne zrevem a celého ho oštím. Od úlaku z môjho revu zreve aj on a oští ma tiež. S vytreštenými očami sa na seba pozeráme, on bez výrazu, lebo chrobák výraz nemá. Teda aspoň nie taký, aby sme ho my ľudia pochopili. Prisahámbohu ošťal som obrovského chrobáka ako od Kafku s tykadlami krovkami, chlpatými nohami, ale hlavne s obrovskými očami, ktoré ma od detstva mátali v snoch. A keby len chrobáci. Mňa mátali aj komunisti, indiáni, ruličkári, rusáci, funebráci, fúzáči aj doktori. Toto je vlastne kniha o strachoch. Keď som sa ich jedného dňa zbavil a s úľavou si vydýchol, hneď sa mi ďalšie dva strašíky vplazili do hlavy ako hadi. A viete kadiaľ? Cez uši. Tak sa v staroveku trávilo. A ja na vás teraz tie moje strachy vypustím cez oči. Čítajte a tešte sa, že nie ste ja. Veď dozvedať sa po kvapkách o cudzích problémoch a nešťastiach, to je tá najväčšia literárna Nirvana, ktorú môžeme zažiť. Tak len do mňa! Pichnite si do žíl dúšok veksláckej krvi, lepičského gleju a leopardieho revu. Po vakcíne parkáčom vás blbosť sveta naokolo už iba rozosmeje. Vlado vymyslel Triangel, pesničkovú reláciu, ktorá v osemdesiatom druhom bola ako zjavenie a Ďuro, režisér, ktorý vyrobil všetky tie skvelé pesničkové klipy pre Luciu, Tublatanku, Všechno na Mars od Dalibora Jandu alebo Mullerovu pecku Prečo vy, ľudia dvadsiateho storočia, máte vždy zachmúrené obočia... – Do piče, – nadával opitý režisér Ďuro Takáč nad decákom borovičky – si ma zavolajú tí kokoti komunistickí na koberec a hovoria, súdruh režisér, prečo nepoviete súdruhovi Mullerovi, že ľudia u nás v Československej socialistickej republike nie sú vždy zachmurení. Nech zaspieva, že občas majú zachmurené obočia – to je oveľa lepšie, nie? Takáč, jedovitý chlapec z Gemera, s veľmi zlými opicami, tresol do stola, chytil ma pod krk namiesto súdruha, a zreval: – Tak im hovorím, súdruzi, kokot téš neni občas kokot, ale furt kokot! Je tak? – Je, – povedal som uškrteným hlasom. – Tak vidíš, – povedal Ďuro a zahodil ma do prepraviek s vínom, kde som pre istotu zostal ležať. – Nehaj Čecha, do piči, – zastal sa ma vysokánsky chalan v kabáte z medvedej kože, menom Titus. Bol krmič v ZOO, čundrák, a po pätnástich rumoch skvelý spevák českej country. V ten deň, kedy sa riešil Mullerov klip, sa vzadu vo výčape varili medvedie laby, fakt nekecám. ************* Za všetko, čo som nevidel z civilizovaného sveta, ďakujem komunistickej strane a jej úžasnému vynálezu železná opona. Zároveň jej ďakujem, že mi umožnila aspoň dostať sa do Ruska, zeme, kde včera zožrali to, čo mali na zajtra, zeme obrovských obchodných domov GUM, kde ľudia sedeli v hajzloch bez dverí, srali, rozprávali sa a pili vodku. Najviac som sa čudoval, čo serú, keď nič nebolo. Nikde nebolo nič! Ani hovno. Hovorí Ľubo Dobrovoda, autor kníh Ja malkáč a Ja velkáč, narodený 22. 9. 1962, čo bol dátum akurát tak dobrý na to hodiť si mašľu...

Tahle drobná knížka je tady pro všechny. Nebo snad znáte někoho, kdo by si o sobě nemyslel, že má práce až nad hlavu? Myslíme si to všichni, a tak se na tu svou štvanici občas potřebujeme podívat s nadhledem. Třeba očima našich zvířecích přátel. A právě tohle udělal autor téhle kapesní publikace. Od nejlepších světových fotografů sesbíral nejveselejší snímky ze zvířecí říše a opatřil je svými nezaměnitelnými, moudře humornými postřehy. Knížka se hodí k zamyšlení i k pobavení a skvěle poslouží také jako dárek pro přátele, příbuzné i známé. A pokud se snad u ní někdo nezasměje, vězte, že jste se spletli a omylem ji nabídli kamenné soše…