Hľadanie: Historický náhľad do dejín slovenských saleziánov

Od dona Bosca do roku 1924 Po dlhých rokoch náročného bádania prichádza na svet toto prvé významné a vzácne dielo ako príspevok k blížiacemu sa 100. výročiu príchodu saleziánov na Slovensko. Kniha predstavuje skutočné korene, z ktorých od roku 1924 vyrastá u nás rozsiahle saleziánske dielo, ako ho poznáme dnes. Salezián a historik Zlatko Kubanovič zachytáva prvé kontakty našich predkov s osobou a charizmou zakladateľa rehole dona Bosca, aktivity saleziánov v Uhorsku pred prvou svetovou vojnou aj počas nej. Osobitne sa venuje činorodému obdobiu rokov 1920 až 1924, keď sa podarilo otvoriť slovenské saleziánske dielo v Rímskej saleziánskej provincii a súkromné slovenské saleziánske gymnázium v severnom Taliansku. Historický náhľad do dejín slovenských saleziánov spĺňa náročné odborné kritéria, zároveň je však spracovaný veľmi zrozumiteľne a atraktívne pre čitateľa. Som presvedčený, že jednotlivec môže porozumieť saleziánskemu spôsobu života a cítiť sa v saleziánskej rodine ako doma iba vtedy, keď porozumie, z akých tradícií vychádza. Jedine potom vzniká myšlienková a duchovná spriaznenosť a vzťah k tejto rodine, vyznáva autor.

Toto sú príbehy šampiónov, ktorí majú všetko potrebné: zručnost s loptou, tvorivú víziu, silu či rýchlosť. A predovšetkým majú odvahu. Sú to príbehy futbalistov od Lionela Messiho po Cristiana Ronalda, od Gigiho Buffona po Pelého a mnohých ďalších. Príbehy 30 najlepších futbalistov sveta, ktorí prepísali dejiny futbalu. Prečítajte si fakty a zaujímavé príhody, ktoré vám rozpovedia vzrušujúce príbehy o prekonávaní samých seba, nádeji, rozprávkovom bohatstve a štedrosti či odhodlaní vytrvať. Ale najmä o túžbě vyhrať. Nové aktualizované vydanie.

Sociológia existuje ako samostatná veda necelé dve storočia, pričom tesne pred svojím vznikom sa pomenovávala ako sociálna fyzika. Za vyše 150 rokov vývoja sociológie sa z nej stala jedna z najrozšírenejších, ale aj najzložitejších spoločenských vied. Vzniklo v nej mnoho názorov, ideí a pojmov, ktoré sa prejavujú v spojeniach vytvárajúcich viacero škôl, smerov, paradigiem, prúdov a línií. Tieto súhrny myšlienok sa ovplyvňujú a doplňujú, ale aj navzájom kritizujú. Objasnenie vývoja sociologického myslenia preto predstavuje náročnú záležitosť, ku ktorej sa dá pristúpiť rôznymi spôsobmi.

Vedeli ste, že Slovensko bolo chápané ako osobitné územie už v stredoveku, že Matej Korvín si písal s našou dedičnou šľachtou v slovenskom nárečí, že Osmanská ríša používala na svojich mapách označenie Slovenská krajina a že existenciu Slovenska vnímal aj jeden z najväčších fyzikov všetkých čias Isaac Newton? Kniha, ktorú držíte v rukách, je fascinujúcou rekonštrukciou podielu slovenského etnika na dejinách štátu na území Slovenska od najstarších čias až po vznik národného hnutia. Presvedčivo dokazuje, že Slovensko nie je umelý útvar vymyslený v 20. storočí, ale geograficky, historicky, politicky i kultúrne špecifické územie, ktorého identita sa formovala od najstarších čias. Je zároveň cenným príspevkom k pochopeniu filozofie slovenských dejín a zmyslu slovenskej štátnosti.

Děti si procvičí základní psací cviky a naučí se psát čísla do deseti. Rozvíjí si tím grafomotorické dovednosti a soustředěnost. Skvěle se také zabaví při obtahování obrázků a nalepování samolepek.

Dejiny Slovenska od najstarších čias po súčasnosť netradične a príťažlivo spracované poprednými odborníkmi.

1. diel rozsiahleho slovenského historického slovníka. Každé heslo má priradený stručný výklad, literárny zdroj, rok (prípadne storočie) v ktorom bol v zdroji uvedený, krátku ukážku z textu, v ktorom sa heslo vyskytlo. Publikácia predstavuje slovenčinu z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako sa zachovala v rukopisných i tlačených slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach, až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia.

Osud německých antifašistů - převážně sociálních demokratů, komunistů a katolíků - se dá shrnout do jedné věty: roku 1938 bojovali spolu s Čechy a Slováky proti většině svých soukmenovců za zachování Československa, v roce 1945 museli více či méně dobrovo

Autor Marián Tkáč vo svojom spise uvažuje o historickom postavení mesta Nitry a jej veľkom význame pre dejiny slovenského národa. Považuje ju za kontinuálne trvalé centrum slovenského duchovného, hospodárskeho, politického a štátneho života. Úryvok z prvej kapitoly Kontinuita dejín [...] Chýba nám vlastná, nespochybniteľná niť našich dejín. Pevný bod, miesto, okolo ktorého či v ktorom sa odohrávali. Je taký bod? Je ním zrejme Nitra... Nekriticky zotrvávame predovšetkým pri anachronizme „Veľká Morava“, ktorým nám iní pomenovali obdobie rokov 833 – 907, teda len zhruba tri štvrtiny inak veľmi úspešného storočia, v ktorom sa Sloveni/Slováci na čele so svojimi panovníkmi správali ako suveréni strednej Európy. Zavedenie tohto pomenovania Čechmi, pričom na českej strane v poslednom čase už bez prívlastku „Veľká“ (Morava), treba zo slovenského hľadiska považovať za exonymum, ktoré sme nekriticky prebrali, zotrvávame pri ňom, dali sme si ho dokonca do preambuly ústavy. Toto pomenovanie sa stalo mýtom takým zažitým, že žiadať o jeho zanechanie a nahradenie výstižnejším pomenovaním, bližším k pravde, môže sa zdať „bláznovstvom“. Veď celý svet doteraz hovorí – alebo, pravdaže, skôr nehovorí nič alebo len okrajovo – o približne sedemdesiatich štyroch rokoch ako o „Veľkej Morave“ či „Veľkomoravskej ríši“. A naši západní susedia ponúkajú svetu aj takýto opis dejov, ktoré sa vtedy diali: „Moravský princ Rostislav požiadal Byzanciu o misionárov, aby jeho ľud učili kresťanstvo. Dvaja misionári, Cyril a Metod, priniesli ľudu do Česka a na Moravu abecedu zvanú cyrilika.“5 Pravdu má Pavel Dvořák: „Dejiny... stoja na tenkom ľade, sú plné dohadov a domnienok, v mnohých prípadoch podobných onej stokrát opakovanej lži, ktorá sa časom stáva pravdou.“ Dokážeme toto „bláznovstvo“, ktoré je však základným východiskom pre poslovenčenie našich dejín, a teda aj prítomnosti a budúcnosti – zniesť zo sveta? Dokážeme v záujme pravdy prepísať, zrekonštruovať naše dejiny, vymeniť učebnice dejepisu, nakrútiť dokumentárne filmy, dať do povedomia sebe i svetu skutočne slovenský pohľad na slovenské dejiny? Dokážeme kriticky hodnotiť, ale apriori neodhadzovať všetky závery vzácnych slovenských prvohistorikov tak, ako to robia všetci okolo nás? „Dotýkať sa ustálených pojmov, revidovať už všeobecne prijaté tézy znamená vystaviť sa riziku tvrdej, dakedy až nepríčetnej reakcie zo strany určitej časti vedeckej obce.“7 Je po tom a pri tom všetkom (učebnice, už dosť zakorenená tradícia, dokonca aj preambula ústavy s „Veľkou Moravou“) vôbec možný radikálny obrat vo výklade našich dejín? Nuž, je priam nevyhnutný, ak sa chceme vymaniť z vyslovene českého výkladu našich dejín. „Kým české dejiny sú viac-menej jeden nepretržitý príbeh, naše dejiny, to je niekoľko príbehov dokopy.“8 Keďže pre mnohých sú už všetky cudzie pomenovania našich historických reálií – exonymá – raz a navždy dané, prebrané a akceptované, bude to vyžadovať odvahu oprášiť či nanovo zaviesť a používať endonymá, názvy vlastné, ktoré si dáme my. Bude nám chýbať, ako obyčajne, odvaha? Alebo sa nezľakneme a pustíme sa do zápasu o vlastný výklad našich dejín? O poriadok v našej historickej terminológii? Úryvok zo záveru knihy Ak Slovensko a Slováci sú subjektom dejín, ak sú subjektom dejín Uhorska, ak majú právo na vlastný výklad dejín, treba začať poriadkom v terminológii. Pomenujme Pribinovu dŕžavu na oboch stranách rieky Moravy napríklad ako Nitravu a dŕžavu z čias kráľa Svätopluka napríklad ako Veľkú Nitravu (jeho ríša bola veľká a vládol jej z Nitry). Lebo tu, v tomto bode, je východisko všetkých ostatných slovensko-českých diskusií či sporov, lebo tu je „gruntovný“ – ako by povedal Vladimír Mináč – uzol čechoslovakizmu: v samom názve „Veľká Morava“. Nie, nenárokujem si, nemám ambíciu niečo určovať. Nanajvýš navrhovať a o návrhoch diskutovať.

- Anton Lisjak: Ranostredoveký základ panónsko-slovanskej identity - Bohuš Klein: Vojensko-historické a geografické aspekty začlenenia Slovenska do Uhorského kráľovstva v 10.-11.storočí - Bobák Ján: Slovenská liga v Amerike a Slovenská republika 1939 – 1945 -3.časť - Ján Kačala: Obraz jazykovej situácie na Slovensku v 30.rokoch 20.storočia v diele Ľudovíta Nováka - Martin Vančo: Písomné pramene k patrocíniám veľkomoravskej sakrálnej architektúry-1časť - Matúš Chrtiansky: Konfesionalizmus Konštantína Čulena v období prvej ČSR (1918-1938)

Muzikant Karel Zich, herec Ivan Luťanský, hokejový reprezentant Luděk Čajka, politik Alois Rašín nebo svatá Ludmila. Osudy hrdinů nejrůznějších historických ér a oblastí lidské činnosti, které do šestadvaceti poutavých příběhů zpracoval zkušený publicista Tomáš Čechtický, spojuje temný moment smrti: zemřeli předčasně, za dramatických a často nevyjasněných okolností, mnohdy z vlastní vůle. Výběr nabízí neotřelý pohled na slavné a ve svých oborech úspěšné osobnosti. Publikace volně navazuje na čtenáři vyhledávanou knihu Předčasná úmrtí zapsaná do dějin a přinese poučení všem, jež zajímají české dějiny v nejširším kontextu. Luděk Čajka Karel Hašler Svatý Václav Vladimír Boudník Jana Rybářová Rudolf Popler Vilém Heckel Svatá Ludmila Ivan Luťanský Maxmilián I. Mexický Vlastimil Moravec Vilém Mrštík Karel Koželuh Jiří Šlitr Svatý Jan Nepomucký Anna Letenská Kryštof Alois Lautner Jiří Kristián kníže Lobkowicz Alois Rašín Jan Perner Erik Jan Hanussen Jakub Šimon Jan Ryba Oskar Hekš Karel Zich Václav III. Konstantin Biebl

Jak se proměňovala tištěná média od svého vzniku až po současnost? Jakou roli v průběhu staletí hrála? To vše a mnohem víc se dozvíte v této publikaci, kterou jistě ocení studenti mediálních studií a žurnalistiky, historie, sociologie a jiných sociá lních a humanitních věd, ale také novináři či zájemci o média. Představit vývoj tištěných médií v horizontu více než jednoho půltisíciletí není snadný úkol, třebaže o víc než o pouhý vhled do mnohotvárné problematiky novin, časopisů a drobných tisků nemůže jít. Tato kniha tudíž není historií tištěných médií, ale pouhým úvodem k vyprávění o jejich pozoruhodném příběhu. Jejím cílem je popsat klíčové zlomy na cestě od zpravodajských a publicistických letáků 16. století přes noviny a časopisy ranéh o novověku až k jejich dědicům v moderní éře, kteří se na prahu třetího tisíciletí stali ohroženým druhem. Zaměřuje se na okamžiky, které ovlivnily vývoj tištěných médií ve světě. Sleduje proměny komunikačních nástrojů umožňujících zprostředkování in formací jak ve vztahu ke slovu a textu, tak k obrazu, všímá si dobových informačních zdrojů, zprostředkování informací i práce s nimi. Nabízí poutavý pohled na ekonomickou základnu tištěných médií a samotný proces jejich tvorby. Zabývá se otázkami je jich periodicity a dostupnosti, nákladu a s ledovanosti, rovněž proměnami jejich forem a obsahů. V centru její pozornosti je také vliv inzerce a reklamy na rozvoj tištěných médií, ale i posuny v rovině mediální legislativy a cenzurní praxe, stejně j ako vnímání cenzury veřejností. V neposlední řadě se dotýká problematiky účinků tohoto typu médií na publikum. Autor svým čtenářům nabízí stručný nástin fenoménu, jehož reflexe je v našich zemích vlastně teprve v začátcích. Usiluje o kombinaci maxim ální plasticity s co největší úsporností. Nakolik se mu to podařilo, to už musí posoudit sám čtenář. Přejeme vám mnoho potěšení ze získávání nových informací při čtení této bezesporu ojedinělé knihy.

Atlas se člení na tři základní oddíly, Prostor, Čas a Společnost. Záměrně nebylo vybráno prosté chronologické hledisko, kde by zanikly jedinečnost, specifičnost a přetrvávající aktuálnost témat, charakteristických pro 20. století. Podtitul naznačuje výběrovost témat, danou několika závažnými důvody: 20. století bylo obdobím, naplněným děním, které v mnoha případech prolíná do současnosti, je vnímáno jako součást historické a kolektivní paměti. Některé významné poznatky přitom nebylo možné zpracovat kartografickou metodou. V řadě případů by mapa vybraného území nebyla rovnoměrně, vyváženě pokrytá tematickým obsahem, a to nejen s ohledem na nedostatek relativně přesných topografických údajů, vyplývajících z výzkumu historických zdrojů, ale také kvůli jejich roztříštěnosti, nesourodosti či koncentraci pouze do určitých oblastí. V úvahu přicházely rovněž otázky hierarchizace (vyjádření stupně důležitosti, nadřazenosti a podřazenosti), kategorizace a zevšeobecnění (generalizace) údajů pro potřeby map malých měřítek. Závažný problém představovaly hranice území a jejich proměny v dílčích časových meznících, avšak znázorněné společně na jedné syntetizující mapě. Autorský tým byl mimo jiné limitován rozměry tištěného atlasu a s nimi souvisejícími měřítky jednotlivých map. Tam, kde to bylo nutné, byly hlavní mapy doplněny výřezy s detaily, případně přehledovými mapami. Tematický obsah map byl vždy zpracován tak, aby byl uživatelsky dobře čitelný a srozumitelný. Atlas předkládá vybrané kartograficky ztvárněné historické události, které stále oslovují odbornou i širší laickou veřejnost, ale i témata dosud nezpracovaná. Nabízí pohled na dějinný vývoj v čase a prostoru tak, jak jej umožňují tištěné (analogové) analytické i syntetické mapy, s určitou mírou statičnosti, ale zároveň s předností stability tištěných médií oproti internetovým.

Milá čtenářko, milý čtenáři, znáš rčení, že není nic staršího než včerejší noviny? Jinými slovy říká, že nikoho nezajímá, co se stalo včera, že lidé hledí jen na přítomnost a do budoucnosti. Jenže ty právě držíš v ruce tuto knihu a čteš tyto řádky a to znamená jediné tebe zajímá i minulost! Pochopitelně ne minulost stará jeden den, ale desítky, stovky a tisíce let! A právě o událostech z této dávné minulosti se dočteš v našem Historickém zpravodaji. O událostech, které se kdysi dávno odehrály v české kotlině i v různých koutech světa. O událostech z politiky, kultury i sportu, o panovnících, vynálezcích,objevitelích, vojevůdcích i podnikatelích, o událostech veselých i tragických, známých i zapomenutých, všedních i nevšedních... A i když se všechny odehrály už před dlouhou či delší řádkou let, náš Historický zpravodaj ti je přináší pěkně za čerstva. Jak je to možné? Snadno. Nezapomeň, že s námi můžeš cestovat časem. Pokaždé, když otočíš stránku, se přeneseš do jiného dne historie. To znamená, že o každé události si přečteš jen pár hodin poté, co k ní došlo. V našem Historickém zpravodaji jsou totiž všechny zprávy napsané tak, jak by je podali reportéři žijící v oné době. Stačí, když přistoupíš na naši hru a budeš s námi předstírat, že noviny vycházely v průběhu celých dějin. Je to samozřejmě nesmysl, ale přece si tím nenecháš kazit zábavu!

Vedeli ste, že Hitler užíval kokaín? Že Stalin vykradol banku? Že telo Charlieho Chaplina po jeho smrti ukradli a požadovali zaň výkupné? Giles Milton je majster beletrizovanej histórie. Jeho Bizarné historky z dejín, napísané osobitým, pútavým štýlom, ponúkajú stovku fascinujúcich historiek, čriepkov histórie, ktoré pôsobia ako výplody spisovateľovej fantázie, ale každé slovo na nich je pravdivé. Hrdinami historiek sú osobnosti ako Hiroo Onoda, posledný japonský vojak, ktorý bojoval v druhej svetovej vojne ešte v roku 1974, Agatha Christie, ktorá sa v roku 1926 na jedenásť dní záhadne stratila, alebo Werner Franz, stevard, ktorý prežil pád Hindenburgu, keď vzducholoď v roku 1937 zachvátili plamene. Bizarné historky z dejín prinášajú aj odpoveď na to, kto zjedol posledného dronta, kto v skutočnosti zabil Rasputina a prečo má seržant Stubby štyri nohy. Týmito faktograficky precíznymi historkami Giles Milton ukazuje v novom svetle rozličné neslávne udalosti a mnohé rázovité postavy (a zvieratá) z dejín, ktoré spoločne tvoria pestrú galériu špiónov, lotrov, kanibalov, dobrodruhov a otrokov naprieč dvadsiatimi storočiami a šiestimi svetadielmi.

Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou, kolébkou, z níž vyšli světově proslulí hudební skladatelé Béla Bartók a Zoltán Kodály, spisovatelé Gyula Krúdy, Endre Ady, Ferenc Molnár, Arthur Koestler a mnozí další. Uznávaný historik a budapešťský rodák John Lukacs ve své knize předkládá barvitý obraz jednoho z evropských měst v době jeho největší slávy. Nabízí kulturní a historický portrét Budapešti – jejího vzhledu, zvuků a obyvatel, umělecké komunity, tehdejší spleti sociálních a politických vztahů a v neposlední řadě také významné role, již zde hrála židovská populace – a také historickou perspektivu, jež zachycuje vzestup města a jeho pády ve víru dvacátého století.

Slovenský časopis historický 1/2022

Historický atlas Oravy poukazuje na historický vývoj oravského regiónu v mapovej podobe. Cieľom tejto publikácie je priblížiť vývoj v zobrazovaní Oravy na pôvodných starých mapách Uhorska a starých regionálnych mapách Oravskej stolice a pomocou sprievodných textov podať rozbor vyobrazenej oblasti. Zdeněk Kučera. Sprievodné texty poskytujú prehľad o autoroch a ich činnosti, upozorňujú na hlavné črty máp, z ktorých boli jednotlivé ukážky vytlačené, a tiež na vzťahy k predchádzajúcim, či následným mapám. Existuje množstvo máp, vďaka ktorým je umožnené sledovať obraz Oravy. Ich počet narastá s pribúdajúcimi storočiami a rozvojom kartografie.

Slovenský časopis historický 2/2021