Hľadanie: Géniové XX. století: Kniha třetí CZ

„Člověk má největší strach z nových myšlenek,“ Nicholas Ridley, objevitel léčby šedého zákalu. Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v encyklopedické knize, která je poslední částí monumentální trilogie, českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezi něž patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či gravitony. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její vývoj mnohdy ovlivňovaly. Paradoxem všech válečných střetů je, že přinášejí technické a vědecké vynálezy – zjevné jako balistické rakety či nenápadné, jako využití odolných plastů v lékařství. I o tom vypráví nová Pacnerova kniha. Spletité příběhy objevů i morální dilemata objevitelů jsou nastíněny poutavě a napínavě. Géniové XX. (a počátku XXI. století v této knize): Vynálezce nejen dialýzy Willem Johan Kolff Konstruktér raket, prvních družic a kosmických lodí Sergej Pavlovič Koroljov Objevitel léčby šedého zákalu Nicholas Harold Lloyd Ridley Autor laseru Charles Hard Townes Objevitel imunologické snášenlivosti Peter Brian Medawar Inspirátor Vannevar Bush, konstruktéři stolních počítačů André Truong Trong Thi, Alan Key, Eda Roberts, Stephen Wozniak, Don Estridge a jejich programátor Bill Gates Navrhovatel termonukleární elektrárny Andrej Dmitrijevič Sacharov Zakladatel pátrání po vyspělých kosmických sousedech Frank Donald Drake Konstruktér umělého kyčle John Charnley Otec počítačové tomografie Godfrey Newbold Hounsfield Otec nanotechnologie Richard Phillips Feynman Inspirátor internetu Joseph Carl Robnett Licklider, vynálezci Robert William Taylor, Lawrence Roberts, Paul Baran, Robert Elliot Kahn, Vinton Gray Cerf, Raymond Tomlinson a Timothy Berners-Lee Christiaan Barnard, chirurg, který transplantoval cizí srdce, podle metodiky vypracované Normanem Edwardem Schumwayem Otec laparoskopie Kurt Semm Objevitelé Helicobaktera pyroli Barry Marshall a Robin Warren Auguste, Jacques a Bertrand Piccardovi – konstruktéři stratosférických balonů, podmořských batyskafů a solárního letounu Vynálezce defibrilátoru Michel Mirowski John Craig Ventera a Francis Sellers Collins, kteří vedli souboj o přečtení dědičné informace člověka Objevitelé gravitonů Joseph Weber, Rainer Weiss, Ronald W. P. Drever a Kip Thorne

Osobnosti a objevy, které změnily svět! Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy, v dalším pokračování řady „Géniové XX. století“ opět s nadhledem jemu vlastním zpracoval velmi čtivou formou příběhy skutečných hybatelů dějin, tzn. vědců, kteří spoluutvářeli dnešní svět: svět DNA, jaderné energetiky, informatiky a kybernetiky, kosmologie a astrofyziky, svět umělých hmot a svět moderní medicíny. Obsáhlá publikace je sestavena z často napínavých příběhů z historie Objevů (Objevů „s velkým O“) a z historek ze života lidí, kteří se k těmto objevům dopracovali, jako byli Marie Curie, Enrico Fermi, Werner Heisenberg a další? Tito dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života! Otec hypotézy Velkého třesku · objevitelé katetrizace srdce · vynálezce bakelitu · vynálezce nylonu · objevitelé štěpení jádra uranu · vynálezce televize · autor architektury počítačů · objevitel stresu · vynálezce kardiostimulátoru …a další příběhy objevitelů a objevů 20. století

Život v každé době ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tito lidé vlastně vytvářejí dějiny. Třináctka osobností, Lenin, Stalin, Wilson, Hitler, Churchill, Mao Ce-tung, Chruščov, Gándhí, Kennedy, Teng Siao-pching, Jan Pavel II., Reagan a Gorbačov bezesporu formovala dramatické 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou. Autor svým pronikavým pohledem odkrývá jejich příběhy a zároveň bourá historické mýty a poukazuje na paradoxy dějin.

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Dvacáté století bylo nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům?

Nahlédněte do zákulisí převratných objevů! Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Karel Čapek nechal ve svém slavném dramatu R.U.R. dokončeném v roce 1920 chodit roboty do školy, v níž se učili nazpaměť logaritmické tabulky, počítače či jen obyčejné kapesní kalkulačky byly tehdy ještě mimo běžnou představu o dostupné technice na konci 20. století. Je patrné, že tempo technického pokroku nabralo během minulého století nečekané obrátky. A kdo byli ti, jejichž technické vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět a vnímaní světa? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života společnosti Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit českému čtenáři skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy.

Knížka nastiňuje osudy svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století. Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje, jaké u nás svobodné zednářství doopravdy bylo. Ambicí aut

Kniha J. Štraita, provází čtenáře složitým vývojem českého národa v XX. století. Podává objektivní pohled na idealizované poměry první republiky a na krutá léta fašistické okupace (kdy se podle slov jedné ministryně " Čechům v podstatě nic nedělo"). Ukazuje na subjektivní a objektivní problémy výstavby sociálně spravedlivé společnosti po roce 1945.

Velký dokumentární román Nejdiskutovanější italský román posledních let - příběh Benita Mussoliniho Podrobná kronika fašismu z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí. Vedle toho jsou vůdce fašismu a některé historické osoby pojaty i jako literární postavy v kontextu svého soukromého života, mnohdy bouřlivých vztahů. Tato velkolepá společensko-politická freska zachycuje klíčové období italských dějin, léta 1919 až 1925, stav země po první světové válce, vznik nejprve fašistického hnutí, pak fašistické strany, její cestu k moci a ideové souboje s dalšími politickými stranami a proudy, především se socialisty. Popis historických událostí a momentů, které vedly k nastolení fašistické diktatury, odhaluje podíl dalších stran, hnutí i jednotlivců na jejím vzniku. Vyprávění je hojně prokládáno citáty a úryvky z dobového tisku, korespondencí protagonistů, úředních a policejních dokumentů. Román byl v Itálii přijat širokou čtenářskou veřejností i kritikou a vnímán jako zásadní podnět k podpoře antifašismu v zemi, se stejným ohlasem se setkal i ve světě.

Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva! V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Dvacáté století bylo nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům?

Filozofia, ktorú nám Seneca podáva, jeho názory na božské otázky nám umožňujú polemizovať o tom, či uprednostňoval monoteistické náboženstvo. Žil v období vzniku zárodkov kresťanstva, ktoré si našlo miesto i v centre Rímskej ríše, Ríme. Podobnosť jeho názorov na náboženstvo s kresťanskými podnietila úvahy, či sa Seneca nepodieľal na rozvoji raného kresťanstva a či sa nestretával s prvými kresťanskými učencami v Ríme. Dochovali sa údaje, podľa ktorých Seneca údajne bol v kontakte s Pavlom apoštolom, a z tohto ich vzťahu dochovala sa i korešpondencia, o ktorej sa polemizuje, či bola pravá, alebo ide iba o podvrh. Pravdou ostáva, že mnoho Senekových názorov na náboženstvo, božstvo ako také, ale aj všeobecne na svet nie je vždy v úplnej zhode s tým, čo za jeho čias bolo považované za jednoznačné a platné. V jeho Listoch Luciliovi nájdeme mnoho statí, ktoré Seneca píše so silným oduševnením, v ktorých sa prejavuje jeho pozoruhodná vnútorná sila, a to najmä vtedy, keď strasti a útrapy úmorne zvierali jeho dušu. Senekove Listy Luciliovi nám môžu byť príkladom vysokej morálnej sily útrapami skúšaného človeka a môžeme sa z nich tiež dozvedieť mnoho zaujímavých informácií z obdobia veľkého Ríma. Senekove názory a filozofiu, ako aj Senekov vzťah k Pavlovi apoštolovi, jeho učeniu a kresťanstvu podrobne skúma porovnávacia štúdia Miloslava Okála Filozof Seneca a Pavol apoštol, ktorej dokončenie uvádzame v tejto knihe.

První román Kena Folletta z plánované trilogie Století nazvaný Pád titánů se stal mezinárodní senzací nadšeně přijímanou jako strhující a fascinující kniha, která dokáže čtenáře pohltit na celé dny či týdny. Zima světa začíná tam, kde Pád titánů končí. Pětice našich známých, navzájem spřízněných rodin – americká, německá, ruská, anglická a velšská – vstupuje do doby obrovského sociálního, politického a hospodářského chaosu počínajícího vzestupem třetí říše, přes krvavé události ve Španělsku a velká dramata druhé světové války až po výbuchy sovětských a amerických jaderných bomb.

Stoosmiletá klavíristka Alice Herzová Sommerová na vlastní oči viděla celé minulé století a první dekádu století tohoto. Přežila koncentrační tábor v Terezíně, byla při procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě a během té doby přicházela do styku s některými z nejúžasnějších historických osobností našeho věku. Jako dítě trávila v Praze víkendy a svátky ve společnosti Franze Kafky (kterého znala jako „strýčka Franze“) a k přátelům její matky patřili Gustav Mahler, Sigmund Freud a Rainer Maria Rilke. Když se Alice po válce přestěhovala do Izraele, jejích bytových koncertů se účastnila Golda Meirová a také Artur Rubinstein, Leonard Bernstein a Isaac Stern. Dnes žije Alice v Londýně, kde stále několik hodin denně cvičí na klavír.Přestože byla vězněna v Terezíně a nacisté jí zavraždili matku, manžela a přátele, přestože jí mnohem později předčasně zemřel syn, Alice nad tím vším vždy zvítězila svou schopností žít život bez zahořklosti. Věří, že klíčem k tomu, aby přežila, byla hudba a také schopnost odhalit v každém člověku jeho lidskost, i v nepřátelích. Století moudrosti je pozoruhodný a inspirující příběh o celoživotním krédu jedné ženy – tváří v tvář nejhoršímu zlu, jaké kdy člověk poznal – nacházet v životě dobro. Je to svědectví o pevných přátelských svazcích, o moci hudby a o tom, jak je důležité vést život v materiální prostotě, intelektuální zvídavosti a nekonečném optimismu.

Dějiny před námi defilují jako strhující drama, pokud o nich píše autor literatury faktu, který už mnohokrát prokázal své vypravěčské mistrovství. Je tomu tak i v této knize, v níž Roman Cílek s mnoha pozoruhodnými detaily zobrazuje několik klíčových okamžiků minulého století: nástup hitlerovců k moci, zápolení o naše pohraničí a březnové události v roce 1939. A jak je u něj obvyklé, i tentokrát se tu ve velmi čtivé podobě promítá jeho tvůrčí přístup, kdy „velké“ dějiny prolíná s mikrokosmem dramatických, někdy až skoro neuvěřitelných lidských osudů a střetů do konečné, plasticky vyznívající podoby, již nazval „historická mozaika“. Můžeme tak sledovat vzestup Adolfa Hitlera, v mládí „posledního z posledních“ – kapitole věnované jeho nástupu k moci dal Roman Cílek výstižný název „Satan usedá na trůn“. Na příběhu jednoho z tisíců brutálně a navždy umlčených odpůrců, lübeckého novináře Fritze A. Solmitze, pak vykreslil zrůdnost nacistického režimu, aby svou pozornost následně upřel k naší zemi. První republika měla jistě řadu nedokonalostí či nectností, avšak byla demokracií – a už proto ji musel Hitler zničit, i kdyby snad neexistovala henleinovská pátá kolona. Mrzačení a dobití Československa vykreslil nejen s ohledem na rámcově známé události (mnichovská dohoda a co jí předcházelo – a posléze agónie a zánik druhé republiky), ale také na osudech těch, kteří se před terorem a zlem nesklonili. IX. svazek Edice Český ČAS vychází 1. září 2014 – v den 75. výročí vypuknutí druhé světové války.

Kolektivní monografie renomovaných autorů vnáší nové světlo do dějin peněžnictví v českých zemích. V centru její pozornosti však nestojí, jak je obvyklé, peněžní ústavy se svými aktivitami a klientelou, ale finančníci, tedy bankéři, manažeři pojišťoven, spořitelen, záložen a další. Práce sleduje a srovnává zrod národních finančních elit, českých i německých, jejich profilování a konstituování jako exkluzivní sociální vrstvy ovlivňující zásadním způsobem hospodářský život. Blíže zkoumá jejich místo v národní společnosti a odlišnosti rolí v nově vzniklé Československé republice.

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy, jejichž první část Moje šílené století po zásluze ocenili účastníci ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, se ocitáme v „horkém létě“ roku 1967. Čtenář právem tuší, že se autorův život, stejně jako živ

Svět počátku třetího tisíciletí určitě nepatří k nejklidnějším. Konec studené války, regionální konflikty, terorismus, slabé či selhávající státy, šíření zbraní hromadného ničení, revoluce ve vojenství, ambice velmocí, které by se velmocemi chtěly stát. Tato kniha vás seznámí s nejvyspělejšími zbraněmi současnosti i se zbraněmi, které jsou vyvíjeny.

Třetí rozšířené vydání unikátní původní české publikace o technických, společenských, ekonomických a sportovních souvislostech a dějinách motocyklu od počátků 20. století dodnes, doplněné o podrobná pojednání o šestnácti nových značkách a typech motocyklů. Kniha mimo jiné mapuje teritoria Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Německa, rozsáhlý prostor je věnován strojům, vyráběným v českých zemích. Texty o osudech jednotlivých značek a typech motocyklů včetně jejich podrobného technického popisu doplňuje více než sto barevných fotografií a bohatý seznam další odborné literatury.

Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosti. Klíčem k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží se vždy dostat čtenáře do situace, kdy bude se svým hrdinou nucen zvažovat, jak by se na jeho místě zachoval sám. Knihou Slovenské století vystupuje ze svého dosud převažujícího soustředění na dějiny české. Sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 19181998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval. Na konci 20. století se však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Český čtenář v ní najde odpovědi na otázky, jaké síly utvářely konkrétní podoby česko-slovenského soužití i jaká je česká odpovědnost za to, že společný život v jednom státě skončil neporozuměním.