Hľadanie: Francie v temných letech 1940 - 1944 CZ

Richard Krauz a Jozef Fischer zvaný Chosé pracujú na oddelení vrážd v Našom Meste už veľmi dlho. Vyše dvadsaťpäť rokov sa snažia zmieriť so skutočnosťou, že medzi pojmy zákon, právo a spravodlivosť sa nie vždy dá vpísať znamienko rovná sa, ale skôr otáznik. Niekedy aj výkričník. Napriek všetkým prekážkam sa im občas podarí vylúštiť záhadu podrezanej a znásilnenej študentky alebo rozstrieľaného podnikateľa či utýraného chlapca, a vraha napokon vypátrajú a zatknú. Či si svoj čin aj odsedí, už nie je ich starosť, na to sú tu iní. Mocnejší. A práve oni občas dokážu skomplikovať život nielen dvojici detektívov, ale aj ich kolegom, a dokonca aj ich rodinám. Presne tak, ako v novom prípade, keď sa mocní tohto sveta rozhodnú zamiešať karty práve v piatok hodinu pred ukončením pracovnej doby. Všetci detektívi sa už vidia na zaslúženom odpočinku a plánujú si, ako strávia nadchádzajúci víkend s rodinami a milenkami. Ale ako vždy jeden mieni a druhý mení. Vražda je vražda, a ak sú do nej zapletení vysokopostavení ľudia z tých najvyšších miest a zavraždená je prominentná prostitútka, víkendové radovánky musia ísť bokom a začína sa vyšetrovanie. Ale prečo sa majú namočiť iba Krauz a Fischer? Kto nariadil, že nesmú s nikým spolupracovať a celé vyšetrovanie musí byť prísne utajené? A voľby hlavy štátu sú už o pár dní... ale to bude asi iba náhoda.

Maledictus, syn schudobneného šľachtického rodu, sa živí ako obyčajný nájazdník, tak ako mnohí príslušníci jeho ľudu. Zlé rozhodnutie ho postrčí do víru udalostí, s ktorými nikdy nechcel mať nič spoločné. Okrem prežitia v spoločnosti, v ktorej život nemá hodnotu ani čaše vína, sa snaží vzpierať vyššej sile, nútiacej ho kráčať po ceste, ktorú si nevybral. Kniha Posledný z Temných obsahuje mnoho fantastických, až rozprávkových prvkov, no jej atmosféra je skôr temnejšia – popisuje násilie, otroctvo a iné prvky, nevhodné pre citlivejšie povahy. Nachádza sa v nej viacero rás zo žánru klasickej fantasy, ale autor sa vyhýba rozlišovaniu na dobré a zlé. Namiesto toho poukazuje na ich názory a činy, ktoré ich skutočne definujú. Témou na pozadí príbehu je otázka existencie slobodnej vôle, respektíve jej ilúzie. Text je rozdelený na tri nadväzujúce príbehy, medzi ktorými ubehol istý čas, a krátku medzihru, ktorá vracia čitateľa do minulosti hlavnej postavy. Milovníci fantasy z kategórie dark si isto prídu na svoje.

Tato kniha navazuje na předchozí dva díly leteckých katastrof československého vojenského letectva od jeho vzniku (prosinec 1918 až 31.12.1965). Vynechal jsem historii letectva 2.světové války, protože byla mnoha autory podrobně a rozsáhle zpracována. Pojem letecká katastrofa patřil do skupiny leteckých nehod, ale teprve Nařízením náčelníka Generálního štábu byly letecké nehody roztříděny do tří skupin. Letecká katastrofa pak byla takovou událostí, při které byl zničen nebo neopravitelně poškozen vojenský letoun a pilot, osádka, cestující nebo náhodné osoby přišly o život. A těchto událostí byly stovky a přišly o nich o život nejen vojáci, ale také civilní oběti, cestující, muži, ženy i děti. Proto jsem počet těchto tragických událostí rozdělil do tří období a 3. díl se zaobírá událostmi od 1.1.1966 do 31.12.1989. Dodávám, že počet leteckých katastrof v tomto období značně poklesl, ale bylo to způsobeno následkem událostí po srpnu 1968, značnou redukcí letectva, snížením počtů nalétaných hodin ale také vylepšením záchranných prostředků. A tak jako i u předchozích dílů jsem při studiu narazil na nesrovnalosti, nepřesnosti, chyby v datování událostí a i jmen, držel jsem se při publikaci dokumentace dat z Ústředního vojenského archivu v Praze, Bratislavě a archivu Ministerstva vnitra České republiky a dalších dokumentů.Tam, kde jsem měl pochyby, jasně jsem svůj názor vyjádřil. Doufám, že čtenáři, kteří se seznámí s touto tragickou historií československého vojenského letectva si opraví své možné, správné i nesprávné názory na činnost letectva v tomto dlouhém a tragickém období našich dějin.

Na téma vojenských stejnokrojů rakouské armády bylo vydáno již mnohé, ale ne zase tolik, uvědomíme-li si, jak významnou roli sehrála tato mnohonárodnostní říše v tehdejší Evropě. Země Koruny České byly dosti podstatnou hospodářskou a vojenskou částí této rozsáhlé říše. Během celé její historie sloužili v řadách jejich armád desetitisíce mužů ze země Koruny České. V této publikaci umožňujeme nahlédnout na vývoj stejnokroje a uniforem, předkládáme výběr některých z nich s důrazem na jejich tvar a podobu i v detailu. Pro odbornou i širší veřejnost, zajímající se o historii, může publikace sloužit jako zajímavý a doplňující obrazový materiál. Publikace obsahuje více než 400 velkých plnobarevných figur napříč období 300 let.

Vedli mně chodbou, kde byly první mříže, tzv. katr. Tam už byli dozorci v přijímací místnosti. Dali mě do prostoru celého zamřížovaného a tam bylo pouze okénko do místnosti dozorců, skrz které pak probíhá přijímací řízení do vězení. Policisté o mně předali dozorcům nějaké dokumenty a odešli. V té místnosti jsem zůstal sám a přes okénko se mě službu konající kapitán se šňůrami na prsou vyptával na mé osobní údaje. Na okénko jsem musel pokládat všechny své osobní věci, které jsem měl u sebe. Pak si pro mě přišel jiný dozorce, který mě odvedl do cely s klasickými pancéřovými dveřmi a nařídil mi svléknout se do naha. Celého si mě prohlížel, i paty na nohách. Musel jsem vyndat i vložky z tenisek. Když se spokojil s kontrolou, tak mi dovolil obléknout se znovu do svého civilního oděvu. Dozorci mě pak odvedli do jedné velké cely (slangově se jí říká ?přibyl?), kde bylo asi 13 kovových postelí, jako na vojně. Z oken bylo vidět pouze do dvora na nějakou zříceninu s kovovým a dřevěným harampádím, vše rozmlácené jako po výbuchu bomby. Nechápal jsem, že to nikdo neuklidí, když jsou zde na to ?lidi?. Dovezli mě do vězení již po večeři, takže asi jíst dnes nebudu. To pro mne ovšem nebyl v tu chvíli moc velký problém. V místnosti už byli 3 noví vězni. Po hodince jsem se musel jít vyčůrat na záchod. V rohu té cely, za malou zídkou asi metr vysokou, byla špinavá záchodová mísa. Kdybych čůral ve stoje, tak by měli ze mě všichni divadlo, proto jsem si u toho sedl. Před odchodem na záchod na mně spoluvězni vyzvídali: ?To budeš tady srát??. Odpověděl jsem: ?Ne, budu jen chcát?. Oddechli si. Za chvíli po vykonání potřeby vstal jeden povedenej chcípáček s krunýřem kolem krku a vesele se vysral. Když z něj vypadlo první hovno, snažil se to rychle spláchnout. I tak se puch v cele zdržel dobrou chvíli. Ostatní vězni se bavili o nějakých hloupostech a já stále nevěřil, jak lze snadno v demokracii změnit životní styl. Spoluvězni dostali hlad a začali bušit na plechové dveře. Žádný dozorce je neslyšel, protože cela byla na konci chodby dost daleko od dozorčí místnosti a ti tam měli puštěnou televizi. Na naší chodbě měli cely i lapiduchové - vězni, co pracovali v nemocnici a sanitáři. Jeden z nich nás litoval a přišel k okénku u dveří a otevřel je, i když nesměl, a vhodil nám 2 paštiky v kovových konzervách a chleba. Spoluvězni se na to vrhli a začali krájet chléb velkým kuchyňským nožem. Zde můžete mít nůž s čepelí do 5i cm. Neptejte se mně, jak se tam dostal nebo kdo ho sem dal. Já jsem již také vězeň a toto je tajemství. Krajíce jsme si rozdělili a natřely se paštikou. Na mě připadly dva tlusté chleby. Dal jsem je na postel vedle polštáře. Ostatní snědli chleby ihned. Já na to chuť vůbec neměl a raději, než bych se jimi udusil, vyčkávám, až bude hůř. Padla devátá hodina večer a vše zhaslo, jen z chodby přes mrňavou škvírku svítilo malé světýlko. Vedle mě ležel nějaký sparťanský fanoušek. Prý se popral a přitom i někoho omylem oloupil. Neustále vykřikoval ?ať žije Sparta?. Bylo to sice pěkné, ale bylo jasné, o co mu jde. Snažil se najít své příznivce, aby si vybudoval partičku, neboť s takovou se zde dá lépe přežít. Mezi vězni se to moc neujalo a pouze u fotbalu na TV místnosti si její příznivci zakřičeli, jinak se zde sparťanská parta nevytvořila. Je první noc, ležím na posteli a dívám se na strop, kde visely nějaké kovové háky, ani nevím z jaké doby a k čemu sloužily. Možná na lustry. Pohledem na ty háky jsem si představoval, jak snadno se zde dá oběsit a jak zoufalý člověk musí být, aby se k tomu odhodlal. Přemýšlením jsem dospěl až k otázce co by se stalo, kdybych se oběsil, a vlastně jak bych to provedl a co bych k tomu použil. Jak bych to zde vyráběl, jak bych pak vylezl k tak vysokému stropu. Sám sobě jsem se zasmál, ale v zápětí mi úsměv ztuhnul. Jak mohu nevinen a se strašným pocitem nespravedlnosti a tou ztrátou svobody přežít pět let zde vězení. Propočítávám to na dny a vyšlo mi takové číslo, že mě polil pot a v tu chvíli jsem se posadil na postel. Hrůza mě jímala při pomyšlení, že když úřady nezačnou v mé věci jednat, tak se mi ta strašná realita opravdu naplní.

Publikace komplexně analyzuje problematiku Metternichova postoje k německé otázce v letech 18401848.

Německá invaze do Polska (tzv. zářijová kampaň), která byla zahájena 1. září 1939 a na níž se podílel Sovětský svaz, měla za následek rozdělení původního polského území mezi Německo a Sovětský svaz (a zprostředkovaně Litvu a Slovensko). Album Sovětská okupace polského území v letech 19391941 prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy. Většina snímků je v albu publikována vůbec poprvé. Vytvořili je sovětští fotografové nejprve vojenští dopisovatelé, kteří doprovázeli oddíly Rudé armády vstupující do Polska, později straničtí fotografové, jejichž snímky musely splňovat cíle propagandistické práce. Obzvláštní dokumentární hodnotu mají fotografie povražděných polských obětí pořízené NKVD. Další snímky zhotovili němečtí vojáci, zejména při operaci Barbarossa v červnu 1941. Doplňují je úřední fotografie vzniklé ve vězeních a soukromé fotografie vězňů gulagů či vyhnanců deportovaných z někdejšího polského území. V publikaci najdete kromě bohatého fotografického materiálu také krátké studie, které obrazy doplňují o fakta a kontext. Kniha vyšla v ÚSTR díky spolupráci s Muzeem 2. sv. války v Gdaňsku a s pomocí Polského institutu v Praze v rámci vydavatelského cyklu Samostatnost 1918.

Objavte svet temného turizmu Čoraz viac turistov si zámerne vyberá miesta s tragickým osudom, aby lepšie pochopili a precítili ničivé svetové udalosti. Vydajte sa aj vy na cestu späť v čase, navštívte sovietske gulagy a pevnosti studenej vojny. Nazrite do apokalyptickej budúcnosti v uzavretej zóne Černobyľu a zistite viac o atómovom bombardovaní Hirošimy a Nagasaki. Staňte sa svedkami nezabudnuteľných tragédií na bojiskách či v táboroch smrti. Inšpirujte sa nespočetnými obetavými činmi a víťazstvami ľudského ducha a pripravte sa na výlet svojho života. Táto kniha je vašou vstupenkou do vyše 300 temných destinácií.

Zažijte autentickou Francii! 24 tras vás povede po málo frekventovaných cestách na kouzelná místa typická pro různé kouty Francie. S podrobnými mapami, jasnými pokyny a radami k provozu na silnici bezpečně dorazíte do cíle i bez mobilu. Naplánujte si výlety podle svého gusta! Ať už milujete turistiku, památky, umění, vinné sklepy, nebo toužíte po gurmánském zážitku, je tu pro vás řada tipů.

Velký obrazový průvodce představuje podrobně celou Francii. Kromě turistických cílů a památek se věnuje také historii, kultuře, gastronomii i přírodě. Hlavní devizou této knihy jsou velkolepé barevné fotografie, které přibližují atmosféru různých míst Francie. Na cestách oceníte praktické rady i mapy s odkazy na konkrétní zajímavosti. Historické a kulturní souvislosti vám pomohou pochopit, co dnes hýbe touto zemí a jejími obyvateli Kapitola Top zajímavosti nabízí výběr těch nejlepších míst a zážitků Nechte se inspirovat poutavými fotografiemi a objevte kouzlo Francie Hodit se určitě budou mapy s odkazy na konkrétní památky a zajímavosti Praktické rady na cesty vám pomohou s plánováním dovolené.

Kde můžete v Paříži potkat Jeana Paula Belmonda, do jaké kavárny chodí Milan Kundera, kde mají nejlepší zmrzlinu, z jaké restaurace vidíte na Notre Dame, kde se točila Amélie z Montmartru, či kde bydleli Alain Delon a Romy Schneiderová? Kde najdete v Lille muzeum v bazénu a v Marseille nejlepší bujabézu? Proč mají v Saint Etienne hotely a restaurace u čtyřhranné tyčky? Kde se v Lyonu točila Nesnesitelná lehkost bytí a jaký hotel připomíná renesanční palác? Jakému chateau na Loiře se říká „zámek žen“? Jaké je nejfotbalovější francouzské město? Proč je náměstí v Toulouse okrové a Promenade des Anglais v Nice připomíná Champs Elysées s mořem? Na podobné otázky vám odpoví průvodce, v němž najdete téměř pět stovek míst z celé Francie rozdělených do devíti kapitol - podle hostitelských měst fotbalového mistrovství Evropy. Nezbytný společník na cestu nejnavštěvovanější země světa pro každého, kdo chce „něco více“ než by našel v tradičních průvodcích. Součástí knihy, kterou doplňují půvabné ilustrace britského kreslíře žijícího na jihu země a s velkou poetikou zachycující její každodenní život, jsou i gastronomické rady pro všechny, kteří do Francie cestují s velkou chutí! Neobvyklý knižní průvodce, nepostradatelný pro každého návštěvníka evropského fotbalového šampionátu 2016, nabízí unikátní personifikovaný přehled nejzajímavějších míst v devíti francouzských městech a jejich okolí, kde se zápasy fotbalového turnaje budou hrát. Jsou to místa, která jsou spojena s fotbalem, ale také s historií a kulturou pořadatelské země, Francie. V každém z míst budou praktické rubriky jako : „Nezapomeňte navštívit“, „Raději se vyhněte“, „Překvapí vás“, „Kultovní restaurace“, „Dobré /a levné!/ bistro“, „Bar s obří obrazovkou“, „Kde potkáte slavné“ apod. V knížce zároveň najdete zajímavosti o známých místech, která jste neznali a řadu rad typu: „jaké víno a sýry si koupit domů, kde levně nakoupit či naopak „máme chuť na umění“ – doporučení zajímavé galerie či muzea. Fotbaloví fanoušci, kteří vyrazí do Francie budou mít mezi jednotlivými zápasy dost času. Jednoduchý a přehledný průvodce jim může pomoci v tom, jak s ním naložit. Jeho záběr je široký - po intelektuální snoby milující fotbal až po ryze fotbalové fanoušky s pouhým zábleskem kultury po bouřlivém pivním večeru…

V prvom denníku Venceslava Brábka, ktorý sa objavil v tajomnej debne v pivniciach Národného múzea, opísal vedec svoju expedíciu do obdobia vrchnej kriedy v druhohorách pred 70 miliónmi rokmi. Výpravu do minulosti za pomoci časovej centrifúgy, no aj stretnutie s dinosaurami v poriadku prežil, a tak sa rozhodol aj naďalej študovať vývoj života na našej planéte. Venceslav bol skrátka dobrodruh telom i dušou. Na cestu dokonca prehovoril aj svoju priateľku Auréliu. Na výprave do silúru v prvohorách ich čakala skalnatá krajina, horúce podnebie, hrozivé búrky, nebezpečne vysoký príliv a rozbúrené more. K dispozícii mali jednoduchú ponorku a potápačský oblek a ich každodennou úlohou bolo pozorovať neuveriteľný svet pravekých živočíchov pod vodou a zbierať na brehu to, čo vyplavilo more. Brábek si všetko poctivo zapisoval, kreslil a fotografoval. Debny sa plnili zberateľskými pokladmi a každý deň prinášal nové zážitky, ktoré neraz končili bojom o holý život... Oba denníky, jeden bádateľa Brábka a druhý krehkej, no odvážnej Aurélie, nás pobavia rôznym pohľadom na prežité dobrodružstvá a prenesú nás do silúrskej krajiny, akoby sme ju videli na vlastné oči.

Knížka přináší přepis duchovních promluv nad Božím slovem, které zaznívaly v jednom pařížském kostele při pravidelných večerech modliteb za trpící a nemocné. Tehdy Boží slovo vneslo světlo a útěchu do srdcí mnohých přítomných, někteří prožili i fyzické uzdravení nebo uzdravení vzpomínek. Ale slovo evangelia je stále živé, má moc prozářit i naše temnoty. Můžeme z něj čerpat světlo a posilu i do našich obtížných situací – je ale třeba se mu otevřít, nechat je na sebe působit. Boží slovo osvěcuje, utěšuje, uzdravuje, dodává odvahu, a vlévá pokoj i novou chuť do života. Dá člověku vnímat hlas Boha samého, jenž mluví o důvěře a naději i v lidsky beznadějných situacích.

Publikace analyzuje programové zaměření vybraných německých mládežnických organizací v ČSR v letech 1918-1933 v kontextu tzv. německého mládežnického hnutí (deutsche Jugendbewegung). Pozornost se zaměřuje na programovou a ideovou analýzu měšťanského nacionálně zaměřeného spolku Sudetendeutscher Wandervogel, který plnil v značné míře vzorovou funkci i pro činnost ostatních nacionálně konzervativních německých mládežnických spolků v ČSR. Dále rozebírá, že německé konzervativně nacionální mládežnické spolky měly být nejen prostředkem tzv. kulturněkritického hnutí za „reformu života“ (Lebensreform), ale i prostředkem sudetoněmeckého nepolitického sjednocení všech sudetských Němců, a v neposlední řadě se věnuje i vývoji německých židovských mládežnických skupin Blau Weiss v ČSR a jejich oscilaci mezi socialismem a sionismem.

Kniha poskytuje rozsáhlé a zajímavé informace o průzkumu amerického Západu v 19. století. Tvoří ji pět kapitol, které nesou jména důstojníků americké armády, vůdců jednotlivých výprav. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována Johnu Charlesu Frémontovi, který celkem vedl pět expedic, čtyři až k Pacifiku. Dalšími byli Z. M. Pike, S. H. Long, J. W. Gunnison a J. W. Powell. Tyto výpravy jsou nedílnou součástí americké historie, a i když jejich účel byl převážně vědecký, čtenář zjistí, že většina těchto cest do oblastí, které dnes tvoří americký Západ, obsahovala výrazný element dobrodružství, které ne vždy skončilo dobře.

Průvodce z řady Průvodce na cesty poskytuje podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí západní Francie (Normandie, Bretaň,Vendeé,a Poitou-Charentes). - Mapy oblastí a plánky měst - Informace o hotelech a kempech - Historické a kulturní památky - Národní parky a přírodní zajímavosti - Slovníček 3 mapy oblastí 4 plány měst.

Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války. Zatímco období druhé poloviny čtyřicátých let 20. století se nacházelo ve světle nadstandardní míry přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi, kdy Československo mimo jiné významně přispělo ke vzniku nezávislého Izraele, během následujících let se situace diametrálně proměnila a vzájemné vztahy značně ochladly. Zásadní roli v tomto údobí sehrály politické procesy padesátých let v Československu, pro něž byl typický výrazný antisemitismus. Posléze se v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu Československo stejně jako většina států východního bloku jednoznačně přiklonilo na stranu arabských států. Napětí v československo-izraelských vztazích eskalovalo v červnu 1967, kdy Československo v reakci na události šestidenní války oficiální vztahy s Izraelem zcela přerušilo. Tento stav přetrval až do změny politického režimu v Československu v roce 1989.