Hľadanie: Dejiny svetového novinarstva 3.
zobraziť:
Dejiny Slovenska, 3. vydanie
Základnou otázkou, ktorú som si musel položiť na konci 90. rokov minulého storočia a ktorú si musím položiť aj teraz, je: Čo sú to dejiny Slovenska? A odpoveď je rovnaká: Sú to dejiny súčasného teritória Slovenska a dejiny jeho obyvateľov s dôrazom na slovenský národný príbeh, pretože je to príbeh dominantného etnika na tomto území. Zaujímavá je pritom metamorfóza Maďarov, ktorí boli v Uhorsku súčasťou národa, ktorého predstavitelia držali opraty štátu pevne v svojich rukách a po vzniku Československej republiky sa stali jednou z jej menšín. Ostatné národnosti a etnické skupiny boli v menšinovom postavení v Uhorsku i v Československu, aj keď sa rámec toho postavenia tiež zmenil.
Veľká Morava | V stredovekom Uhorsku | Pod tureckou hrozbou | Osvietenský absolutizmus | Vznik moderného slovenského národa | Postupné odcudzovanie sa uhorskému štátu | V medzivojnovom Československu | Slovenský štát ako Hitlerov satelit | Komunistická diktatúra a jej kríza | Pád komunizmu I Slovenská republika | Pandémia a politika
DUŠAN KOVÁČ známy slovenský historik, ktorý sa špecializuje na slovenské dejiny 19. storočia a prvej polovice 20. storočia
Dějiny židovského národa, 3. vydání
Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.
Dějiny Portugalska, 3. vydání
Historie stabilního a významného evropského národa poslouží k pochopení kořenů evropské civilizace, k osvětlení západoevropských výbojů i globálních historických procesů, zejména kolonialismu a dekolonizace. Portugalsko hrálo v důležitých etapách vývoje významnou, někdy zcela určující roli a přes své omezené kapacity dodnes tvoří důležitý most mezi Evropou a zámořím. Pro plné pochopení portugalského i světového vývoje je třeba tuto knihu doplnit četbou Dějin Azorských ostrovů a Madeiry (NLN 2020) i historií dalších rozlehlých končin světa, které Portugalci geograficky vymezili a ovlivnili jazykově a kulturně.
Rychlý běh událostí ve 21. století, ale také nově zpřístupněné prameny a bohatá současná historická literatura si vynutily toto už třetí vydání Dějin Portugalska. Věříme, že posílí tradiční českou touhu důvěrně se seznámit s vývojem půvabné země, která kdysi ležela „na konci světa“, ale dnes patří v Evropě oprávněně k oblíbeným, hojně navštěvovaným a stále inspirujícím.
Naše hrôzyplné dejiny 3: Turci, Habsburgovci a iné pohromy
Ďalší diel edície Naše hrôzyplné dejiny čitateľom overeným odľahčeným spôsobom približuje udalosti, ktoré nasledovali po bitke pri Moháči. Detskí milovníci histórie sa dozvedia nielen to, ako Turci drancovali krajinu, ale aj to, za čo všetko im vďačíme. Pri čítaní si budú lámať hlavu nad tým, kto boli kuruci a kto labanci, spoznajú, prečo sa artikulárne kostoly volajú tak, ako sa volajú, zistia, v ktorom slovenskom meste bolo upálených najviac čarodejníc, v akej bitke zomreli štyria členovia Esterháziovského rodu. No a na záver nahliadnu do slovenskej siene slávy. Pútavý text Róberta Beutelhausera je prešpikovaný šťavnatými ilustráciami Katky Slaninkovej, ktoré rúcajú školské predstavy o histórii.
Dějiny 20. století, 3. vydání
Johnsonovy DĚJINY 20. STOLETÍ představují strhující příběh úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Kniha vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, teror nebo útlak. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu, či se dokonce stává neosobním „majitelem“ hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i v Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí bránil liberální demokracii, aby zvítězila.
DĚJINY 20. STOLETÍ v mistrovském překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie a politologie.
Dějiny Británie, 3. vydání
Díky obsažné historické práci líčící dějiny Británie od nejstaršího římského období po začátek 21. století můžeme poznat dosud netušená zákoutí historie jedné z nejvlivnějších zemí Evropy. Jedná se o dílo kolektivní, na němž se autorsky podíleli přední britští odborníci specializující se na jednotlivá údobí ostrovních dějin, a líčení dějin se tudíž vyznačuje nejen šíří a množstvím uváděných fakt, nýbrž i podstatnou hloubkou analytického pohledu.
O otázce britského „národního charakteru“, nebo jeho neexistence, se tudíž bude pojednávat spíše implicitně než výslovně. Bude na čtenářích, aby si vyvodili své vlastní závěry a zformovali své osobní náhledy. Jde nevyhnutelně o dílo autorského kolektivu, jež za těsné spolupráce napsala desítka profesionálních historiků. Takto kolektivní přístup je nezbytný, neboť doby, kdy schopností i odvahou pojednat s toutéž lehkostí o veškerých aspektech britských dějin vládl jediný mozek, jakým byl například Trevelyan, pravděpodobně odešly s liberálními intelektuály někdy kolem roku 1914. Nyní, kdy se renesanční osobnosti z povrchu zemského už vytratily, není takový přístup zajisté ani praktický, ani žádoucí. Každou z hlavních fází dějin Británie zde do hloubky zkoumá specialista, který se příslušným obdobím zabývá, avšak svá zjištění vždy zaměřuje na běžného, nikoli odborného čtenáře.
Dejiny Uhorska
Uhorsko bolo po viac ako deväť storočí neodmysliteľnou súčasťou strednej, resp.
stredo-východnej Európy, regiónu, v ktorom sa utvárali a vo vzájomnom ovplyvňovaní
sa koexistovali viaceré moderné národy, popri Maďaroch, Nemcoch, Rusínoch
či Rumunoch predovšetkým Slováci. Uhorsko, jeho história a kultúra v najširšom
zmysle slova sú teda organickou a nezastupiteľnou časťou aj dejín Slovenska.
Takmer jedno tisícročie sa územie dnešného Slovenska a jeho obyvateľstva nachádzalo
vo zväzku Uhorského kráľovstva, kde napokon vznikol aj samotný slovenský
národ, jeho ľudová slovesnosť, hovorový i spisovný jazyk a národná kultúra.
Uhorské dejiny sú teda jednoducho súčasťou slovenských dejín, nehľadiac na to, či sa
predmetné udalosti odohrávali v Košiciach, Pešti alebo Koložvári. Všetky utvárali
osudy spoločnej krajiny a všetko dobré či zlé, čo priniesli, sa stalo súčasťou dejín jej
národov, aj keď dnes žijú v rozdielnych štátnych útvaroch (vrátane Slovenska a Slovákov).
Tak ako bez pohľadu na celú republiku bez Prahy nemožno poznať dejiny
Československa (a Slovenska ako jeho súčasti), tak nie je mysliteľné bez celouhorského
kontextu a znalosti najvýznamnejších procesov, prebiehajúcich často mimo
dnešného Slovenska, pochopiť a osvojiť si jeho dejiny.
Atlas svetového cestovateľa
Cestuje celý svet . . . sú takí, ktorí navštevujú príbuzných, priateľov, známych, takí, ktorí sa vydávajú na púte, takí, pre ktorých je cestovanie životným štýlom a zamestnaním, ba čo viac, povolaním: to sú vodiči, námorníci, piloti, sprievodcovia, horskí prevádzači, dragomani . . . a v neposlednom rade sú tu CESTOVATELIA. Poznáme tri rozličné druhy cestovateľov: tí, ktorí už precestovali pol sveta, potom tí, ktorí sa len teraz rozhodli začať cestovať a posledná skupina, ktorá rada cestuje, ale len virtuálne. Sú takí, ktorých poháňa túžba po aktívnom odpočinku, získavaní nových poznatkov, spoznávaní vzdialených miest a kultúr, ale sú aj takí, ktorých šťastím napĺňa panenská príroda, prímorské letoviská, prípadne nočný život veľkomiest.
Naša kniha sa snaží pomôcť práve v tejto záležitosti. Predstavuje kultúrne a prírodné dedičstvo národov našej Zeme, postupne prechádza všetkými kontinentmi, krajinami a regiónmi, niekedy prekračuje aj prísne strážené štátne hranice. Poznávaniu napomáha 1400 fotografií, 170 máp, štátne vlajky, erby, geografické údaje štátov a krátky popis prírodných a kultúrnych zaujímavostí jednotlivých regiónov a štátov.
Dějiny Prahy v datech, 3. vydanie
Encyklopedická příručka dějin Prahy, sestavená kolektivem historiků pod vedením Zdeňka Míky a Pavly Státníkové. Chronologicky řazená hesla sledují hospodářské, sociální, politické a kulturní dějiny našeho hlavního města a jeho urbanistický a architektonický vývoj, a to od prvních stop osídlení pražské kotliny až po současnost.
Chronologickou osnovu doplňují krátké úvodní statě k jednotlivým kapitolám. Přílohy v závěru knihy informují o vývoji pražské populace, o územním a administrativně správním rozvoji města, o mužích v čele města atd. K rychlé orientaci by měly čtenáři napomoci základní řejstříky, jmenný, místní i věcný.
Třetí, doplněné a upravené vydání.
Vznik Svetového kongresu Slovákov a jeho hlavné aktivity
Publikácia Vznik Svetového kongresu Slovákov a jeho hlavné aktivity, ktorej autorom je Jozef M. Rydlo, obsahuje text prednášky na medzinárodnej konferencii Svetový kongres Slovákov v zápase proti komunistickému režimu. Prednášku usporiadal Ústav pamäti národa 17. júna 2015 na pôde Národnej rady Slovenskej republiky.
Publikácia vychádza pri príležitosti storočnice narodenia Štefana B. Romana (17.4.1921 - 23.3.1988), člena Slovenského ústavu, ako pripomienka 50. výročia vzniku Svetového kongresu Slovákov, ktorý založil.
Toto je nindža mačka 2: a záchrana svetového (mieru) syra
V druhej časti série o najmegasuper mačkách na svete už naša odvážna Toto nebude musieť zachrániť len obyčajný Londýn.
Musí zachrániť svetový mier!
Ako?
No predsa záchranou ešte svetovejšieho syra.
Toto totiž nie je žiadna obyčajná chlpatá spoločníčka starých dám. Nie je to mačka na spríjemnenie dlhých zimných večerov. Toto je nindža mačka. Síce takmer nič nevidí, zato má nadprirodzené nindžovské superschopnosti. Ako každý nindža, aj Toto musí chrániť slabších.
Na svojej prvej naozaj misii musí poraziť zločineckú bandu plnú gaunerov a pašerákov všetkých druhov a veľkostí.
Podarí sa jej to?
dostupné aj ako:
Dejiny sveta mapa za mapou
Preskúmajte fascinujúce dejiny ľudstva oživené prostredníctvom zrozumiteľných a prehľadných máp.
V slovenskom preklade vychádza ďalšia z radu úchvatných encyklopédií z anglického vydavateľstva Dorling Kinderlsey. Zaujíma vás, čo sa dialo v minulosti? Odpoveď nájdete v dejinách vyrozprávaných prostredníctvom máp. Vyše 140 špeciálne vytvorených máp zachytáva udalosti tak, ako sa odohrávali – či už na súši, alebo na mori. Množstvo dôležitých informácií a prehľadná grafika vás prevedú kľúčovými okamihmi dejín ľudstva od staroveku až do dnešných čias. Podmanivé príbehy dopĺňajú časové osi a podnetný obrazový materiál.
Autor predslovu Peter Snow je významný spisovateľ, novinár a komentátor. Napísal niekoľko kníh o vojnovej histórii a svoje reportáže, dokumenty a historické programy predstavil aj v televízii. Dôraz kladie na geografické pozadie veľkých dejinných udalostí a ozbrojených konfliktov.
Z anglického originálu preložila Barbora Andrezálová.
Dresy světového fotbalu
Zajímá vás, proč Itálie zvolila pro svůj reprezentační dres modrou barvu? Víte, co symbolizují čtyři hvězdičky na prsou uruguayských fotbalistů? A tušíte, proč hráči Sparty Praha nastupují v rudých dresech?
Odpovědi na tyto otázky a ještě mnoho dalších zajímavostí a perliček ze světa kopané přináší právě tato originální kniha. Nabídne vám neotřelý pohled na historii nejpopulárnějšího sportu planety a prostřednictvím téměř tisícovky fotbalových dresů s ní můžete procestovat celý svět!
Fanoušci si svůj dres střeží, brání jej jako nějaký kultovní předmět. Trpělivě šetří a dychtivě čekají na každou novou verzi dresu, bouří se při sebemenší změně, která je vždy považována za znesvěcení původních barev a klubového znaku. Fotbalové dresy také hodně vypovídají o naší kultuře, a možná proto nás tak fascinují a proto se v celém světě různí. A právě toto téma si zaslouží důkladný celosvětový přehled. Přejeme vám tedy šťastnou cestu za jejich poznáváním a nezapomeňte si vzít ten svůj!
Na sklade 1Ks
15,58 €
16,40 €
Malé dejiny Rusínov (2. vydanie)
Monografia sumarizčného charakteru Malé dejiny Rusínov predstavuje súhrnnú prácu o histórii Rusínov v celom priereze dejín tohto malého stredoeurópskeho národa. Karpatskí Rusíni patria geopoliticky aj zemepisne do strednej Európy, do jej najvýchodnejšej časti, ktorá sa už dotýka pomyselnej historicko-civilizačnej čiary rozdeľujúcej svet na západný - svet latinskej kultúry a východný - ortodoxný, svet byzantskej kultúry. Politické dejiny Rusínov sú úzko spojené s dejinami štátnych útvarov, ktorých súčasťou bolo nimi obývané územie, s Uhorským kráľovstvom, Sedmohradským kniežatstvom, s habsburskou monarchiou, Maďarskou republikou, Československou republikou, Maďarským kráľovstvom, Sovietskym zväzom a Ukrajinou. Karpatskí Rusíni prežívali spolu so všetkými národmi tohto regiónu zložité, búrlivé a často protirečivé dejiny. Vlastné politické dejiny Rusínov začínajú v dobe rusínskeho národného obrodenia v 19. storočí. Dejinami karpatských Rusínov sa zaoberala nielen rusínska historiografi a, ale tiež maďarská, rakúska, ruská, česká, slovenská, sovietska a ukrajinská. Úvahy maďarských, rakúskych, českých a slovenských historikov o tom, že Rusíni sú súčasťou stredoeurópskych dejín sú logické. Na druhej strane dnešná beletrizovaná, nadmieru spolitizovaná a nacionalistická ukrajinská historiografia neuznáva Rusínov ani ako svojbytný národ, ani samostatnosť ich dejín...
Gótské dějiny - Římské dějiny
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů. Jeho dějiny Gótů přinášejí mnoho unikátních informací o historii tohoto kmene a lze je zařadit po bok obdobných "národních historií" (např. Paula Ciacona či Řehoře z Toursu). Přes jistá omezení spočívající v množství smyšlenek a nepravd, které autor do díla vložil, se jedná o zásadní a nenahraditelný pramen ke zkoumání doby tzv. stěhování národů.V případě rané historie Gótů je Jordanes dokonce naším jediným narativním zdrojem. Oba spisy můžeme zároveň vnímat i jako neocenitelné očité svědectví o hluboké proměně světa, kultury i společnosti na sklonku římského starověku a nástupu evropského středověku.
Brána do Európy. Dejiny Ukrajiny
Ukrajina sa zmieta v napätej vojne s Ruskom o zachovanie svojej územnej celistvosti a politickej nezávislosti. Súčasný konflikt je posledným v dlhej histórii bojov o jej územie a o uznanie jej existencie ako samostatného národného štátu. Oceňovaný historik Serhii Plokhy tvrdí, že ak chceme pochopiť prítomnosť a budúcnosť tejto krajiny, musíme najskôr spoznať jej minulosť.
Ukrajinu, ktorá sa nachádza na križovatke medzi strednou Európou, Ruskom a Blízkym východom, formovali rozličné impériá, ktorým slúžila ako strategická brána medzi Východom a Západom – počnúc Byzanciou a Osmanskou ríšou, končiac Treťou ríšou a Sovietskym zväzom. Ukrajina bola po stáročia miestom, kde sa stretávali rôzne kultúry. Miešali sa tu usadlé a kočovné národy a na stepnom pohraničí sa stretávalo kresťanstvo s islamom, čo viedlo k vytvoreniu spoločenstva divokých bojovníkov známych ako kozáci. Súbežné pôsobenie katolíckej a pravoslávnej cirkvi tu zas vytvorilo náboženskú tradíciu, ktorá spája západné a východné kresťanstvo. Ukrajina bola aj domovom miliónov židov či rodiskom chasidizmu – a jedným z vražedných polí holokaustu.
Plokhy skúma historickú identitu Ukrajiny na životoch hlavných postáv ukrajinských dejín: kyjevskoruského princa Jaroslava Múdreho, ktorého dcéra Anna sa stala francúzskou kráľovnou; kozáckeho vládcu Ivana Mazepu, ktorého Byron a Puškin zvečnili vo svojich básňach; Nikitu Chruščova a jeho chránenca Leonida Brežneva, ktorý sa napokon stal jeho nepriateľom, a aj na životoch hrdinov protestov na Majdane z rokov 2013 a 2014, ktorí stelesňujú súčasný boj o budúcnosť Ukrajiny.
Ako vysvetľuje Plokhy, dnešná kríza je tragickým opakovaním histórie, pretože Ukrajina sa opäť ocitla v centre boja globálnych rozmerov. Kniha Brána do Európy poskytuje jedinečný pohľad na pôvod a potenciálne dôsledky najnebezpečnejšej medzinárodnej krízy od konca studenej vojny.
dostupné aj ako:
Dějiny Španělska, 2. vydání
Každý, kdo chce skutečně pochopit španělskou historii, by měl začít detailnějším pohledem na mapu Pyrenejského poloostrova, která pomůže objasnit celou řadu jevů a tendencí, jež španělské dějiny provázejí od samotných počátků mnohdy až do dnešních časů.
V první řadě je to mimořádný význam moře, vždyť Španělsko (počítáno bez Baleárských a Kanárských ostrovů) disponuje více než 4000 kilometry pobřeží, zatímco k západní Evropě (Francii) je poloostrov napojen necelými 500 kilometry pyrenejského hřebenu. Jestliže poloostrovní poloha, podtržená hradbou Pyrenejí oddělující Španělsko od zbytku západní Evropy, nahrávala často izolaci, moře naopak přiváželo cizince a rozmanité exotické kulturní vlivy. Z tohoto pohledu sehrálo významnou úlohu zejména to Středozemní, jehož vlny přinesly na břehy Pyrenejského poloostrova nejprve Féničany, Řeky a Kartágince a posléze i Římany, kteří proměnili Hispánii v takřka kompletně romanizovaný prostor. Atlantský oceán zase od 15. století umožňoval Španělsku expanzi na západ, a právě přes něj španělští (a portugalští) mořeplavci, dobyvatelé a osadníci provedli jednu z největších – a současně nejkontroverznějších – operací celé lidské historie, tj. objevení, dobytí a kolonizování Nového světa. Moře tedy vždy fungovalo jako jakási spojka Pyrenejského poloostrova s okolním, ale i velmi vzdáleným světem. Právě moře současně rozdělilo španělskou společnost na dvě různé a dobře patrné skupiny. Blízkost moře obvykle znamená větší otevřenost světu a novinkám, vyšší flexibilitu a výraznější adaptabilitu na změny všeho druhu. Vnitrozemí naopak vyniká konzervatismem, rigidní setrvačností, výraznou nechutí k modifikacím zavedeného, strachem z vnějších vlivů nezřídka ústícím do otevřené xenofobie. Není jistě náhodou, že v přístavu Cádiz spatřila světlo světa první, značně liberální ústava, zatímco Kastilie na Centrální mesetě po celá staletí přímo archetypicky hájila tradici a nehybnost. Ještě dnes sami Španělé rádi upozorňují na hmatatelné rozdíly v mentalitě a přístupu k životu u obyvatel dvou měst na jihu, která dělí sotva hodinka jízdy automobilem: přístavní Malagy a vnitrozemské Granady.
Natašin tanec (Kultúrne dejiny Ruska)
Od vybudovania Sankt-Peterburgu po brutálnu stalinistickú propagandu, od ľudového umenia k magickým rituálom ázijských šamanov, od Puškinovej poézie po Mussorgského hudbu a Ejzenštejnove filmy. Defiluje pred nami neuveriteľne pestrá škála ľudí, ktorí tvorili históriu ruskej kultúry: nevoľnícki umelci, aristokrati, revolucionári, exulanti, kňazi i disidenti.
Natašin tanec je panoramatickým obrazom Ruska a jeho histórie, skúmanou cez optiku kultúry. Unikátnosť tohto diela, ktoré ponúka zrozumiteľný a zasvätený výklad prepojenosti ruskej histórie, politiky, spoločnosti i geografie s kultúrou, spočíva v autorovom brilantnom výklade témy, ilustrovanej citlivým výberom citátov z literárnych diel veľkých ruských autorov a kultúrnych mysliteľov.
Titul knihy vychádza zo slávnej scény v Tolstého epopeji Vojna a mier, kde mladá a krásna Nataša Rostovová tancuje na ľudovú melódiu, inštinktívne vnímajúc jej rytmus a tanečné kroky. Figes si tento obraz zvolil ako metaforu, že ruský zmysel pre identitu je stelesnený v jeho kultúre tak, ako vari v žiadnej inej veľkej kultúre.
dostupné aj ako:
Dějiny Ukrajiny
Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv. Kyjevskou Rus, jehož ukrajinský ráz byl však pouze teritoriální, neboť se jednalo o státní útvar všech východních Slovanů před vznikem moderního ukrajinského, který si později stejně přisvojili Velkorusové.
Ukrajince pak čekala mongolská pohroma, po ní nadvláda Litvy a pak ještě Polska, podivné období polosamostatné tzv. hetmanštiny v rámci expandující Moskevské Rusi, která byla během 18. století brutálně zlikvidována. Teprve v roce 1919 došlo k obnově ukrajinské samostatnosti, která však měla díky polské a bolševické agresi jen jepičí život. Komunisté však Ukrajince za samostatný národ nepovažovali, v rámci formálně samostatné Ukrajinské sovětské republiky přišly další útrapy jako hladomor, komunistické odnárodňování, Černobyl atd. Teprve rozpad Sovětského svazu umožnil Ukrajincům získat samostatnost, ale i o ni musí nyní znovu bojovat.