Hľadanie: Čtení o sv. Ludmile, Václavovi a Vojtěchovi CZ

Každý hrad či zámek a mnohde i údolí nebo skála v sobě ukrývají tajemství, a nemusejí to být vždy poze neobjevené poklady. Na tato místa se vydal Eduard Petiška, aby vám přiblížil životy těch, kteří zde žili, jejich statečnost a lásku, ale také podlost a sobectví. V osmdesáti příbězích se s ním ponoříte do dějů dávno minulých. Budete se třást o osud ublížených či zvedat meč k boji s nepřítelem. Zkuste spolu s autorem poodhalit tajemství naší historie...

My nevíme, jestli to všechno, co se o Ludmile píše v legendách, a co se o ní vypráví, je pravda. Stalo se to až moc dávno. Víme ale, že lidé o ní vyprávěli svým dětem, ty zase těm svým, a tyhle děti, když vyrostly, o Ludmile vyprávěli zase svým dětem. Tak to šlo dál a dál skoro 1100 let až dodnes. A já jsem si jistá, že kdyby nebyla svatá a kdyby nebyla tak výjimečná, tak už by na ni lidi dávno zapomněli. Nemyslíte?

Metodická příručka pro pedagogy i pro rodiče, která slouží k práci s knihou prvního čtení Vědí draci o legraci. Podporuje čtenářskou gramotnost, vzbuzuje v dětech zájem o čtený text i o samotný zážitek ze čtení pomocí rozmanitých otázek a úkolů – společné čtení i předčítání, předvídání dalšího děje, charakteristika postav, porovnávání s jinými pohádkami nebo s vlastní zkušeností, práce ve dvojicích i ve skupině, diskuze nad tématy apod. Autorkou je zkušená lektorka, pracující metodou Kritického myšlení.

Známé i méně známé pohádky o zvířátkách a jejich dobrodružstvích, převyprávěné pro začínající čtenáře.

Předkládaná publikace přináší elementární uvedení do práce s textem a interpretace. Je určena především začínajícím vysokoškolským studentům humanitních oborů a filosofie, avšak také učitelům na gymnáziích a středních školách, kteří své žáky připravují na vysokoškolské studium, a případně i vysokoškolským učitelům, kteří do práce s textem a zásad interpretování své studenty na začátku studia uvádějí. Problematika čtení a interpretování se nejprve zasazuje do širšího kontextu otázek po povaze vědění a pravdivosti ve vědách o lidských záležitostech. V dalším výkladu se pak vychází z odkrytí základních problémů, jež spočívají ve čtení a porozumění textům, aby se teprve z nich odvodily jisté nejelementárnější zásady interpretace a propedeutická doporučení pro práci s texty. Teoretickým pozadím předkládaných výkladů je především obšírné rozpracování této problematiky v moderní hermeneutice u H.-G. Gadamera.

V tejto publikácii vám ponúkame rozjímania nad tajomstvami posvätného ruženca podľa slov Ježiša, Márie a sv. sestry Faustíny, ktoré zaznamenala vo svojom Denníčku. Takto môžeme opätovne preniknúť do ne-pochopiteľnej milosrdnej lásky Boha k nám a zúčastňovať sa na živote Ježiša a jeho matky, Panny Márie. Nech modlitba posvätného ruženca rozvíja našu vieru, umocňuje nádej a zapaľuje v duši oheň lásky k Bohu a k ľuďom.

Je jednoduché spoléhat na internet, LTE, wifi, matematické modely a podobně. Ale co když vypadne signál, není pokrytí nebo se elektronická předpověď jednoduše mýlí? Každý jachtař by měl být schopen odhadnout nejbližší vývoj počasí bez elektronických pomůcek. A k tomu pomáhá tato kniha, která vysvětluje, jaký bude vývoj počasí podle toho, jaké mraky se v atmosféře objevují a v místě, kde se nacházíte vy osobně a ne čidlo matematického modelu. Schopnost číst mraky se navíc hodí nejen v jachtingu, ale i v horolezectví, motorkářství, prostě všude tam, kde se provozuje činnost, kterou počasí přímo ovlivňuje.

Sv. Rita z Cascie patrí medzi najdôležitejšie svätice augustiniánskej rehole. 15 rokov svojho života bola stigmatizovaná – na čele nosila tŕň utrpenia z Pánovej koruny. Preto sa podľa tradície ľudia schádzajú počas 15 štvrtkov, aby si uctili túto sväticu a vyprosovali od nej milosti pre svoje rodiny, chorých, trpiacich, pre všetkých, ktorí sú v akejkoľvek núdzi. Štvrtky sv. Rity predchádzajú jej sviatku a sú časovo rozsiahlou prípravou na slávnosť sv. Rity, ktorú oslavujeme 22. mája a v nedeľu, ktorá po nej nasleduje. Vtedy kostol zaplavia ruže, symbol svätice z Umbrie. Svätá Rita nám nezanechala knihy, listy ani svoj denník. Jej posolstvom je jednoduchý a zároveň hrdinský život. Pohnutý život mladej dievčiny, matky, vdovy a zasvätenej osoby ohlasuje nesmiernu silu veľkonočného tajomstva Kristovho kríža a zmŕtvychvstania. Rita je mocným prejavom Ducha Svätého, ktorý hovorí a koná v Cirkvi a v dnešnom svete. Úvahy zachytené v 15 štvrtkoch sv. Rity môžu poslúžiť každému, kto sa chce pripraviť na sviatok sv. Rity a získať milosti pre seba a svojich blízkych.

Třetí díl magazínu Komiksové čtení přichází s Marvel speciálem! Na osmdesáti stránkách vám přinášíme to nejlepší z příběhů Marvel superhrdinů pro začínající čtenáře! Můžete se tak těšit na dobrodružství s Avengers, kapitolu s Iron Manem a dokonce dva příběhy s oblíbeným pavoučákem Spider-Manem! Jako bonus je tu také článek o Stanu Leem, filmových superhrdinech Marvelu a nebo text o sedmi místech, kam se vypravit za komiksem!

Ucelený pohlad na históriu a súcasný stav hlavného Oltára svätej Alžbety v Dóme sv. Alžbety v Košiciach. Publikácii dominujú jedinecné reprodukcie tabulových malieb a ich detailov považovaných za vrchol neskorogotického európskeho maliarstva. Reprodukcie sú doplnené odborným textom v slovenskom a anglickom jazyku. Autorom prekladu do anglického jazyka je Andrew Jonathan Billingham. Erudovaný text a profesionálna úroven fotografií sú zárukou vysokej kvality publikácie. Takýto ucelený prehlad nebol dosial publikovaný v žiadnej z doteraz vydaných publikácií s touto tematikou. Autor fotografií: Alexander Jiroušek

Prosili ste ma, aby som vám povedala niečo o modlitbe. A ja vás prosím, aby ste ako odplatu za to, čo teraz poviem, dodržiavali a ochotne a často čítali to, čo som povedala doteraz. Skôr než poviem o tom vnútornom, čím je modlitba, poviem o niektorých veciach, ktoré potrebujú mať tie, ktoré zamýšľajú ísť cestou modlitby. A sú natoľko potrebné, že vďaka nim budú môcť veľmi napredovať v Pánovej službe, aj keď nebudú veľmi kontemplatívne. A je nemožné, aby boli kontemplatívne, ak ich nemajú. A keď si budú myslieť, že nimi sú, budú klamať samy seba. Nech mi Pán dá na to svoju milosť a nech ma učí, čo mám povedať, aby to bolo Jemu na slávu. Amen. Súborne dielo: 1. zväzok je dostupný pod názvom Kniha života.

Vidíme, že Európa dnes chce byť všetkým možným i nemožným, len nechce byť kresťanská. A pritom prvá prijala svetlo evanjelia. Prečo sa kresťanstvo unavuje? Prichádza mi na um nedávny prípad príkladnej kresťanskej rodiny s piatimi dospelými deťmi, v ktorej sa rodičia i deti veľmi angažovali a zapájali sa do života farského spoločenstva, viedli sviatostný život, no v minulom roku všetkých 5 dospelých detí z rodiny odišlo - vraj za "iným životom", ktorý sa im "doma neponúkal či zakazoval", ako sa svorne vyjadrili. Všetci dnes žijú v neviazaných vzťahoch ďaleko od domova, od rodičov. Aby kresťanstvo strácalo chuť, ponúka sa mládeži i dospelým niečo podobné, ako sa v reštaurácii predkladá jedálny lístok hosťovi, ktorý sa práve najedol?... Alebo sa už najedol čohosi iného v duchovnom slova zmysle. Čosi tu nefunguje, čosi tu chýba. Generálny guvernér vojnového Nemecka v Poľsku, Hans Frank, si počas druhej svetovej vojny 2. marca 1940 napísal do denníka: "Keď v Poľsku zhasli všetky svetlá, predsa ešte dve ostali - Panna Mária z Čenstochovej a Cirkev." Lepšiu charakteristiku tejto krajiny v jednom z najtemnejších období jej dejín by nebol vtedy vyslovil nikto, ani politik a snáď ani spisovateľ. Ktovie, či to neboli práve tieto dve svetlá, ktoré mu zasvietili vo chvíľach, keď už mal niesť aj následky za svoje vojnové zločiny v Poľsku. Lebo podľa hodnoverných správ sa pred smrťou v norimberskom väzení obrátil, žiadal o prijatie sviatosti zmierenia a zomrel ako kajúci lotor po pravici ukrižovaného Spasiteľa. Možno raz objektívny historik alebo teológ napíše po rokoch, možno i po desaťročiach niečo podobné aj o Slovensku: "Keď nastala doba najväčšieho temna v tisícstoročných duchovných dejinách tejto krajiny a zhasli všetky svetlá, predsa tu ešte nejaké zostali: Panna Mária na milostivých pútnických miestach na Slovensku a Cirkev so svojimi svetlami otcov. Aj istý tropár začína slovami: "Preslávil si sa, Kriste, Bože náš, keď si zemi daroval otcov ako svetlá. " K takýmto otcom, ktorý ako svetlo osvecuje aj noc našej doby, hoci pomaly akosi sadá aj na Slovensko, patrí aj sv. Ignác Brjančaninov. Žijeme vo zvláštnej dobe, keď napríklad človek napadnutý medveďom v Tatrách bude pomaly potrestaný za to, že narušil "výsostné" teritórium šelmy kdesi v prírode. Asi k tomu pomaly aj spejeme, veď aj v médiách už niekedy z podobných správ cítiť tento tón. Lebo živočíšny človek, ktorý žije len inštinktmi, bez Krista, bez sviatostí, pre ktorého je dobré len to, čo je viditeľné a hmatateľné, časom si postaví aj inštinkt ako modlu, ako zlaté teľa, a teda aj inštinktívne zviera nad človeka. A postupne začne vytvárať a schvaľovať náležité zákony.... Ktovie, či práve svetlo sv. Ignáca Brjančaninova nesvietilo pre ruských kresťanov počas dlhého proticirkevného útlaku v Sovietskom zväze. Tesne pred Októbrovou revolúciou kresťanský filozof Berďajev napísal, že "už to viselo vo vzduchu, už bolo cítiť všade, že ľud chce odísť od kresťanstva." A teraz v Rusku po dlhých rokoch vidíme, že sa ku Kristovi ľud hromadne navracia. Vidíme, akú silu majú svetlá otcov? Prepúšťajú svojím životom a modlitbami Kristovo svetlo, prepúšťajú svetlo Božieho kráľovstva. Veru, človek na riešenie svojich problémov často potrebuje svetlo, ktoré nie je z tohto sveta. A toto svetlo Kristovo prináša do dnešných dní aj kniha o. Mirona o náuke biskupa Brjančaninova. Je to svedectvo o živote jednej omilostenej duše s Kristom. Preto veľmi odporúčam knihu aj mládeži, ako i bohoslovcom a rehoľníkom, lebo má dar formovať srdcia ľudí. Je ikonou duchovného života, života Kristovho Ducha v človeku. Lebo "duchovný život nie je o tom, že ja niečo viem, niečo mám naštudované a robím, organizujem neviem aké veľké diela. Nie. Duchovný život je to, že iní v nás vidia svetlo, vidia v nás život Ducha, ktorého nám dal Boh. A ako to uvidia? No tak, že ma to svetlo preniká a že moje človečenstvo, moja ľudskosť sa stáva teofanickou, bogojavlenskou, zjavujúcou Kristovu tvár." (Marko Rupnik SJ, Incontro Oriente ed Occidente nell iconografia russa). Podobne nás vedie aj o. Miron Keruľ-Kmec svojimi duchovnými katechézami i knihou, ktorá sa práve dostala do Vašich rúk a ktorá nám dáva aj odvahu do budúcnosti, že hoci by sa naša doba ponorila do akejkoľvek tmy, o to silnejšie budú žiariť svetlá otcov Cirkvi a Kristova tvár.

O svätej sestre Faustíne sa už napísalo veľa. Ľudia však stále hľadajú nové diela o živote tejto výnimočnej svätice, ktorá spája milióny ľudí na celom svete - kňazov, zasvätené osoby, laikov a ľudí takmer všetkých povolaní i mladých, a to nielen veriacich v Katolíckej cirkvi, ale i veriacich iných náboženstiev. Autentické spomienky na sekretárku Božieho milosrdenstva, ako sestru Faustínu zvyknú tiež nazývať, nám zanechali tí, ktorí mali možnosť stretávať ju a žiť s ňou. Kniha Spomienky na sv. Faustínu je zbierkou týchto spomienok, ktoré sú usporiadané chronologicky, podľa jednotlivých období života sv. Faustíny. Spomienky sú zároveň usporiadané podľa profesie autorov a ich vzťahu k nej. Prečítanie tohto diela iste povzbudí všetkých čitateľov, aby kráčali po stopách apoštolky Božieho milosrdenstva.

Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923—1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora a revolucionáře formy po klasika moderní české prózy. Texty se soustředí na období, kdy se autorův kritický a literárněhistorický obraz utvářel, resp. kdy byl jeho kanonizovaný a do značné míry redukovaný obraz přehodnocován. Žánrově různorodé texty antologie zahrnují jednak dobové ohlasy, jež bezprostředně reagovaly na vydání některého z autorových děl, často s ambicí zachytit proměny i konstanty jeho osobité poetiky (J. Vodák, J. Hora, A. Novák, J. B. Čapek, F. X. Šalda, P. Fraenkl, P. Eisner, B. Fučík ad.), jednak literárněkritické portréty, studie a eseje, které již od druhé poloviny dvacátých let usilovaly Vančurovu autorskou osobnost začlenit do kontextu soudobé české literatury a autorovu tvorbu postihnout v jejích tematických a tvárných dominantách, v její stále otevřené celistvosti a komplexnosti (F. Götz, A. M. Píša, K. Sezima, B. Václavek, M. Rutte, F. Halas, A. Vyskočil, J. Mukařovský, T. Vodička). Upřednostněny jsou texty polemické, reflektující krajnosti autorova stylu a jazyka, jež vyvolávaly četné kritické kontroverze, přerůstající i v otevřené polemiky a rozepře, které se dotýkaly nejen čistě uměleckých otázek pojetí avantgardní modernosti, nýbrž i širších otázek světonázorových a politických (spor o Poslední soud či o Tři řeky). Antologie předkládá výběr reflexí autorovy tvorby od prvních povídkových knih až po články, dokládající znovuoživený zájem o jeho dílo od druhé poloviny padesátých let do konce let šedesátých (M. Kundera, J. Opelík, J. Brabec, J. Lopatka): v inspirativním ovzduší znovuobjevovaného vančurovského „vědomí souvislostí“ byl Vančura promýšlen jako živá hodnota, inspirativní odkaz jeho estetického projektu byl kon- frontován se soudobým stavem umělecké tvorby a její reflexe.

Antologie ČTENÍ O IVANU OLBRACHTOVI s podtitulem Mezi estetikou a politikou transgrese je chronologicky komponovaným souborem textů reflektujících literární dráhu Ivana Olbrachta, záběrem se omezuje na léta 1913–1962. Počínaje knižním debutem – prozaickým triptychem O zlých samotářích – provázel Olbrachtovy práce respekt recenzentů, ti se přitom museli opakovaně vyrovnávat s nestálostí žánrového řešení i zacílení (Arne Novák psal nad prózou Anna proletářka o Olbrachtovi jako o „básníku, jehož vývoj nás od Zlých samotářů udržoval v napětí“), takřka tak pokaždé jako by nanovo stanuli před nutností pojmenovat to, kým Olbracht je, zkoušejíce zároveň složitě v této diskontinuitě rozkrývat prvky bytostné, trvalejší povahy. Antologie umožňuje Olbrachtovo dílo nahlédnout v postupné celistvosti a zároveň nejednoznačnosti, utvářené právě i časností a mnohostí zastoupených kritických perspektiv. Její úvodní oddíl soustředí texty reprezentující podoby kritické konkretizace čtyř prvních knih Olbrachtových: povídkového souboru O zlých samotářích, prózy Žalář nejtemnější, předválečné aktovky Pátý akt a románu O podivném přátelství herce Jesenia. Oddíl druhý umožňuje nahlédnout diskuse, ba rozepře nad Olbrachtovými vystoupeními, spjatými s jeho fascinací ruským příkladem a službou komunistické perspektivě – ať už šlo o reflexe jeho Obrazů ze soudobého Ruska či – několik let nato – o konfrontace s knižním souborem Devíti veselých povídek z Rakouska a republiky a prózou Anna proletářku. Oddíl Mříže, hory sleduje nejprve odezvu prózy Zamřížované zrcadlo, následně pak rozpravu provázející trojici knih s podkarpatským podnětem; co do geografického zázemí se k této sérii de facto přimykají i dva texty utvářející oddíl Golet. Závěrečná část antologie – nazvaná Ztracen a nalézán v říši budovaného socialismu – v příkladech představuje způsoby traktování Olbrachtova zjevu v poválečných podmínkách; završuje ji triptych textů J. Opelíka, M. Jungmanna a J. Honzíka z počátku šedesátých let, takto dokladů snahy o oživující četbu a pojetí jeho díla.

Pracovní listy umožní učitelům i rodičům účinněji pomáhat dětem při jejich problémech se čtením. Děti se učí číst pomocí hry, využívá se i prožitku a obrazného přepisu, tedy činností zaměstnávajících pravou mozkovou hemisféru. Tak je možno zintenzivnit činnost mozku při učení, a tedy zvýšit úspěšnost nápravy poruchy čtení. Kromě toho tento způsob učení děti baví. Publikace navazuje na úspěšný předchozí díl a je zaměřena na nácvik motorického čtení a zvládnutí plynulého čtení uzavřené slabiky a slov s touto slabikou s důrazem na porozumění čteným slovům. Mgr. Stanislava Emmerlingová je pedagožka, dlouhá léta působí v pedagogicko psychologických poradnách v severovýchodních Čechách a externě přednáší na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK v Praze. V Portálu vyšly její příručky Když dětem nejde čtení 1, 2 a 3.

Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 19561986. Jedná se o eseje a práce přehledové, snažící se uchopit básníkovu osobnost, jeho genetiku, typologii, stylizaci a vývoj čili směřující k portrétu a syntéze. Přestože se výběr přidržuje chronologie, není jeho cílem postihnout vlastní kritickou recepci díla výrazně zasaženého cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi se rozhostilo s koncem čtyřicátých let. Vzhledem k tomu, že pokus Václava Havla o jeho rehabilitaci zůstal v roce 1956 jen v rukopise, stal se prvním bilančním textem až doslov Jana Grossmana ke knižnímu výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již vyjít nestihla a nastupující normalizace roku 1970 rovněž znemožnila vydání Prometheových jater i s doslovem Emanuela Frynty. Ve stejném roce se klasická filoložka Eva Stehlíková zaměřila na kolářovské antické odkazy a reminiscence. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého a Bedřicha Fučíka, ale též kunsthistorické studie od Miroslava Lamače a Jiřího Padrty. V osmdesátých letech souvisejí s exilovými vydáními vrcholných Kolářových knih esej Jana Vladislava či inter pretace Sylvie Richterové a v samizdatových časopisech uvedl studii o divadelních textech Vladimír Karfík. Čtení o Jiřím Kolářovi přináší práce vesměs bilančního charakteru a převážně esejistického rázu, jako jsou portrét, nástin, příběh apod. Důraz kladený na Kolářovu básnickou tvorbu spolu s kunsthistorickými a teatrologickými akcenty tvoří z antologie pomyslný monografi cký celek a s trochou nadsázky portrét umělce v nenormálním věku. V těchto dobově nepříznivých historických a kulturně-společenských podmínkách dokázali zahlédnout kontury Kolářova díla a podržet vědomí jeho celku jen nejvýznamnější interpreti. V edici Antologie IPSL dosud vyšlo: sv. 1: Čtení o Václavu Havlovi. Autor ve světle literární kritiky, ed. Michael Špirit (192 s., 2013), sv. 2: Čtení o Jaroslavu Vrchlickém. Básník ve sporech o životnost díla, ed. Michal Topor (184 s., 2013), sv. 3: Čtení o Jaroslavu Haškovi. Ohledávání 1919 1948, ed. Luboš Merhaut (168 s., 2014), sv. 4: Čtení o Jaroslavu Seifertovi. Hledání proměn autorovy poetiky, ed. Jiří Flaišman (160 s., 2014), sv. 5: Čtení o Elišce Krásnohorské. V bojích o Smetanu, Hálka a Minervu, ed. Libuše Heczková (196 s., 2015), sv. 6: Čtení o Karlu Teigovi. Vize, realizace, divergence 19191938, ed. Jan Wiendl (212 s., 2015), sv. 7: Čtení o Bohumilu Hrabalovi. Rukověť otevřeného díla, ed. Annalisa Cosentino (192 s., 2016), sv. 8: Čtení o Dantovi Alighierim. Prostory, postavy a slova, ed. Martin Pokorný (196 s., 2016), sv. 10: Čtení o T. G. Masarykovi. Literatura člověk svět (19101938), eds. Lucie Merhautová a Luboš Merhaut (366 s., 2017), sv. 11: Čtení o Jiřím Kolářovi. Portréty a syntézy, ed. Petr Šrámek (248 s., 2018).

Kniha je určena nejmladším žákům přibližně od 7 let a nabízí řadu podkladů pro procvičení čtení a psaní. První část knihy se věnuje psaní, vnímání tvarů jednotlivých písmen a jejich porovnávání. Při čtení se klade důraz na porozumění textu a žáci jsou motivováni ke koncentraci pozornosti. Materiály k procvičování jsou pestré po obsahové stránce, snaží se děti zaujmout a doplňují je veselé ilustrace.

Čtení slov s otevřenou slabikou Tyto pracovní listy jsou zábavnou čítankou, určenou dětem, které při běžné výuce čtení v první třídě nezvládly plynulé čtení otevřených slabik a slov z nich složených a které čtou bez porozumění. Pracovní listy jsou vhodné i pro individuální práci s dyslektickými dětmi integrovanými v běžných třídách základní školy, případně k výuce čtení ve specializovaných dyslektických třídách, zvláštních školách, a také k nácviku čtení v pedagogicko-psychologických poradnách, nebo v domácím prostředí pod vedením rodičů, s vyučujícím dítěte nebo se speciálním pedagogem.