Hľadanie: Črty, povídky a humoresky z ciest CZ

Humoresky Kornela Földváriho z rokov 1963-1977 sú praktickou ukážkou inteligentného humoru z dielne známeho teoretika tohto odboru , ktorého pseudonymom zaváňajúce meno sa po naftalínových rokoch môže objaviť aj na obálke knihy, a tým zrušiť existenciu Miroslava Kostku - mena síce menej exotického, ale vhodného na publikovanie aj v čase nepriazne a temna. Ostrovtipným textom s príznačným názvom Príbehy z naftalínu neubral na kvalite a schopnosti zabávať ani čas strávený v naftalíne, skôr naopak: rafinovane zašifrovaným miniatúrkam pridal patinu lesku šesťdesiatych a biedy sedemdesiatych rokov, v ktorých vznikali. Súbor humoresiek nevyvoláva len radostný smiech, ale i bezprizorný úškrn nad zobrazovanou neradostnou skutočnosťou. V prvej časti sa autor humorne vyrovnáva s chybami histórie, paroduje historický vývin (nútený príchod Konštantína Filozofa na Veľkú Moravu, náhodné objavenie Ameriky), ktorý sa, nebyť malicherností a vášní jednotlivých vládcov, mohol uberať úplne iným smerom. Ironicko-satirický exkurz do dejín spracúva formou travestie námety považované za vysoké a vznešené, čím rúca fámami opradené vnímanie minulosti i nedotknuteľnosť literárnych textov s ich posvätnými hodnotami, pričom štylizovanie sa do historických postáv, ich-forma narácie a okatá inverzia archaického jazyka zdôrazňujú komický účinok týchto kváziautentických výpovedí. V druhej časti knihy, vzhľadom na realitu, ktorej sa karikovanie týka, je i humor ostrejší. Do záberu humoresiek sa dostávajú taktiky minulej éry, akými bolo kádrovanie osôb (humoresky Deduktívna metóda, Odborník), neodmysliteľná práca cenzúry (Satira, Generácia), či svojské spôsoby literárnej tvorby (Estetika, Inšpirácia) okorenené funkčne využitými frázami vtedajšej doby: držíš prst na tepne čias (s. 57), samozrejme, nezabúdajúc na satirický akcent: vzorný pracovník, aj doma vo dne v noci piľuje, hobľuje, pritĺka. Pracovná tematika jedna radosť (s. 57). Z nadhľadu komentovanú neveselú slovenskú realitu striedajú príjemne neškodné humoresky, ktorých nestarnúce námety bavia rovnako dobre aj po rokoch. Neoddeliteľným doplnkom tejto smutno-veselej knihy sú vtipné kresby Stana Kochana a bodkou za ňou je Nepovinná príloha pre odborníkov Eastern. (Miriam Némethová, Knižná revue) O AUTOROVI Kornel Földvári (1932 2015) mal počas socializmu zákaz publikačnej činnosti, preto svoje články a prózy uverejňoval pod rôznymi pseudonymami. Knižne debutoval až ako 67-ročný knihou recenzií a reflexií súčasnej literatúry O stručnosti. Humoresky, ktoré písal od roku 1963 vydal pod názvom Príbehy z naftalínu v roku 2003, o rok neskôr mu vyšla kniha o Lasicovi a Satinskom Svet pre dvoch a za zbierku esejí O karikatúre získal v roku 2007 prestížne literárne ocenenie, Cenu Dominika Tatarku. Knihu O detektívke vydal v roku 2009 a rok pred smrťou napísal memoárové poviedky s názvom Až pod čiernu zem za ktorú získal Cenu Nadácie Tatra banky in memoriam. Biografické knihy O sebe a Kornel Földvári pripravili Peter Krištúfek a Tina Čorná. Súborné dielo Kornela Földváriho vychádza postupne od roku 2019 vo vydavateľstve KK Bagala, ako prvý zväzok vyšiel rukopis Výstrel v zrkadle, ktorý autor pripravoval do tlače už v roku 1970. Doteraz vyšlo päť z ôsmych zväzkov. UKÁŽKY Z KNIHY Šťastie Ľudia s hrdlami zovretými hrôzou mlčky hľadeli na čiernu postavu s komicky rozhodenými končatinami. Dieťa, ktoré neočakávane vykuklo spomedzi ich nôh, hodilo do kruhu otázku: Mamička, prináša šťastie aj takýto kominár? (str. 45) Príbeh s morálkou Karol Ružička, triedny septimy B, si podráždene pošúchal plešinu. Na také knihy máš ešte najmenej päť rokov času, povedal prísne. Najmenej! Áno, uznala pokorne žiačka septimy B Katka Mináriková. Kto to kedy počul, čítať v tvojom veku také knihy! neprestával sa rozhorčovať pedagóg. My sme hltali Vansovú a Dickensa, mali sme ideály a pevné zásady, dokázali sme sa nadchnúť, vedeli sme, čo sa patrí. Ale dnešná mládež? Hotová Sodoma a Gomora! Áno, odpovedala ticho a mierne.

Zcela nové povídky různého ladění z pera českého velikána, z nichž některé jsou humorné, jiné vedou k zamyšlení, ale všechny jsou protkané autorovou laskavostí a životní moudrostí. Inspirací pro povídky Zdeňka Svěráka je život sám a kdokoli z nás se mohl v životě dostat do stejné situace jako jejich hrdinové. Bonusem knihy je báseň, která nečekaně předpovídá budoucnost českého národa, a navíc v jedné povídce mohou jen sami čtenáři odhalit pachatele trestného činu. „Moje třetí knížka povídek vás má svým názvem oklamat, že se jedná o skvělé čtení. Proto jsem jejího grafika ponoukl, aby spojka „a“ byla na obálce nenápadná. Pravda je, že obsahuje povídky různého ladění. Nejveselejší je asi Ruina (1963), nejsmutnější je možná Generál (2020). Některé jsou ze života, jiné jsou vymyšlené, ale tak věrohodně, že to nemůžete odhalit. Byl bych rád, kdybyste ve všech našli dávku humoru. Je tam různě poschovávaný, ale doufám, že tam je, protože jinak by mě psaní ani nebavilo." Zdeněk Svěrák

Dílo Bohumila Hrabala (1914—1997) je dnes uznávané nejen jako jedna z dominant české prózy druhé poloviny dvacátého století, ale je známé i v evropském a světovém kontextu. Přední znalec Hrabalova díla Milan Jankovič vybral pro Českou knižnici soubor kratších autorových próz z celého rozsahu jeho prozaické tvorby od počátku padesátých let až po léta devadesátá. Těžiště svazku však spočívá v povídkách a črtách z let padesátých a šedesátých. Téměř půl století po proslulém Automatu Svět (1966) s doslovem Emanuela Frynty a kolážemi Jiřího Koláře tak vznikl další orientující výbor z Hrabalova díla, přinášející jeho živé a hodnotné kratší texty.

Povídky a Nové povídky Zdeňka Svěráka v exkluzivním dárkovém balení. K napsání povídek inspiroval Zdeňka Svěráka sám život. Zaslechnutá věta, odvyprávěná historka nebo útržek rozhovoru se staly jádrem příběhu, který autor rozvinul s typickou hravostí. V příbězích se jistě poznáte i vy.Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do podobné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů.

Anglický spisovatel Michael Bloom o Švédsku napsal: "Je to nejúspěšnější společnost, jakou kdy svět poznal." Český novinář Petr Volf vyslovil přání: "Pokud by to bylo jen trochu možné, chtěl bych se v příštím životě narodit jako Švéd." Vážné i nevážné zážitky, zkušenosti a příběhy ze současného Švédska i z jeho historie podává autor opět se sobě vlastním něžným humorem. Sám říká: "V mé knížce se dočtete, jak se v takové zemi žije. Věřím, že mnozí z vás, laskavých čtenářů, si to přijedete ověřit."

V loveckých stanicích severovýchodního Grónska se uprostřed drsné přírody a trudné samoty nadmíru daří podivínům všeho druhu. Lovci v čele s urostlým Madsem Madsenem, výřečným Bjorkenem z Bjorkenova hradu či věčně podřimujícím Valfredem projevují obdivuhodnou otrlost tváří v tvář hladovým ledním medvědům a běsnícím živlům, neskryjí ale ani křehkou citlivost vůči zdánlivě všedním prožitkům a mlhavým vzpomínkám na ženy. Ve svérázné komunitě s vlastními pravidly osamělí lovci nacházejí vzájemné pochopení, hravý humor i pevná přátelství. Vtipné, drsné, ale i roztomilé příběhy v překladu Roberta Novotného jsou prvním českým výborem grónských povídek dánského spisovatele a námořníka Jorna Riela. Polární země je plná života a proměnlivosti. Neexistují tu žádné překážky kromě těch ze strany živlů, žádní poručníci kromě přírody a žádné zákony kromě těch, na kterých se jeden s druhým dohodnou. Lidé tam nejsou jiní, ale vzhledem k okolnostem možná jsou trochu šťastnější. Dánský spisovatel Jorn Riel (nar. 1931) strávil většinu života na cestách. S diplomem z kodaňské Námořní akademie v kapse se vydal nejdříve do Grónska, kde zaznamenával realistické i fantastické historky místních lovců a rybářů o životě v dánských loveckých stanicích. V kontextu současné dánské literatury je jedním z nejnadanějších vypravěčů. Jeho román For morgendagen (Před zítřkem) se v Kanadě dočkal filmové adaptace a jeho povídky z Grónska v jsou překládány do mnoha jazyků. V roce 2010 získal za svoji tvorbu Velkou cenu Dánské akademie.

Humor je vynikajúci prostriedok na relaxáciu duše. Je to vlastne uhol pohľadu na život. Takýto veselý a optimistický pohľad na život dáva aj kniha „Humoresky Vladimíra Nosáľa“.Kniha je rozdelená na niekoľko častí, ktoré predstavujú humoristickú tvorbu Vlada Nosáľa, ktorú zostavil jeho brat Jozef Nosáľ. Ten napísal i vtipný predslov, mozaiku života svojho brata. V ňom odkrýva zdroj jeho humoru a životného optimizmu. Je to rodný Pezinok, ľudia z tohto vinohradníckeho kraja, ľudové tradície, zvyky. Vlado Nosáľ bol vzdelaný človek, erudovaný spisovateľ a vynikajúci rozprávač. Jeho humor je kultivovaný a svieži Písal príbehy plné slovných gagov a vypointované. Nosáľov humor vie pobaviť a je dobromyseľný. Sú to humoresky, glosy, ukážky z textov, ktoré písal pre Milana Mlsnu (strýco Marcin), Ivana Krajíčka, Magdu Pavelekovú, Evu Krížikovú...Osobitná časť knihy je venovaná fenoménu ľudového rozprávačstva, zasvätene sú tu opísané príbehy hlavných protagonistov tohto žánru: Ľudo Zelienka, Jozef Hanúsek, Milan Mlsna, Jozef Vašáry, Karol Baláž, Ján Pisančin, Ondriš Jariabek a iní. .Vlado Nosáľ vošiel do povedomia verejnosti ako írečitý a bodrý humorista, humorný glosátor s vtipnými nápadmi. Jeho inšpiráciou bol rodný Pezinok, rázovité figúrky z vinohradníckeho prostredia a životný optimizmus. Bol dlhoročným pracovníkom Slovenského Rozhlasu, Hlavnej redakcie literárno-dramatickej a redakcie zábavy, kde získal dôležité skúsenosti s humoristickou tvorbou. Tvorba Vladmíra Nosáľa je dôkazom prepojenia jeho životných skúseností a zmyslom pre dobrý humor. Účinnosť svojich humoristických textov si mohol overiť priamo u svojich poslucháčov na verejných nahrávkach. Ako citlivý pozorovateľ čerpal námet zo svojho blízkeho i vzdialenejšieho okolia. Medzi svojimi priateľmi si overoval svoje slovné hračky, gagy a repliky do scénok. Cez rozhlasové vlny šíril smiech a dobrú náladu. Kniha obsahuje vtipný životopis od brata Jozefa Nosáľa, humoresky, vtipné glosy na rôzne témy, príbehy z histórie Pezinka, úsmevné nahliadnutia do ľudového humoru, do vinohradníckeho folklóru. Zvláštnou kapitolou sú zmapovaní slovenskí ľudoví rozprávači. Táto téma ešte nebola u nás publikovaná. Nosáľ ich osobne poznal, mnohým písal i texty a scénky. Pri čítaní ich osudov si čitateľ vybaví hlas uja z Detvy, Strýca Silvestra z Majcichova, Strýca Marcina, Nácka zo Štiavnice, Sváka Ondra, Strýca Francka, Báťa Jana, Andera z Košíc a mnohých iných. Kniha je doplnená veselými ilustráciami Milana Stana, dobovými fotografiami a starými rytinami.

Zcela nové souborné vydání povídek předního českého humoristy Jaroslava Haška, které vyjde při příležitosti výročí sto čtyřicet let od jeho narození a sto let od jeho smrti. Antologie obsahuje třicet šest nejvýznamnějších Haškových povídek seřazených chronologicky podle jejich data publikace. Ačkoliv se jedná jen o pouhý zlomek autorova povídkového díla, tento výběr čtenáři představí satirikova stěžejní témata: výsměch byrokracii a úřední (často policejní či vojenské) mašinerii či kritika autority církevní i státní. Všem známý autor Osudů dobrého vojáka Švejka se tak znovu vrací s připomínkou, jak skvělé příběhy byl schopen psát.

Nell je dvacet šest a nikdy nebyla v Paříži. Nikdy předtím nebyla ani na romantickém víkendu – a vlastně nebyla pořádně nikde. Cestování prostě není její parketa. Když ji ale přítel nechá na holičkách, má Nell šanci všem – a především sama sobě – dokázat, že i ona umí být nezávislá a neohrožená. Sama v cizím městě o sobě Nell zjistí netušené věci... Jedenáct vtipných a okouzlujících povídek britské královny romantiky Jojo Moyesové nás seznamuje s řadou silných a sympatických žen, mezi nimiž nalezneme například i Liv a Sophii z bestselleru Dívka, již jsi tu zanechal, a ukazuje, že i ten zdánlivě nejobyčejnější okamžik nám může proměnit život navždycky.

Z archivních pokladů Supraphonu se podařilo zpřístupnit nahrávky s Janem Werichem, které usvědčují z nepravdy mínění, že již bylo s Werichem vydáno vše. Překvapení se koná a z tohoto našeho výběru se tak může radovat celá plejáda Werichových obdivovatelů a sběratelů. Jan Werich zde čte nejen své tři vlastní texty, vzniklé mimo knihu pohádek Fimfárum ale i tři pohádky Josefa Štefana Kubína. Kubínova bohatá řeč, časté novotvary a překvapivá spojení, souzní s Werichovou zálibou v jazykových hrátkách. K četbě pohádek došlo v době práce na prvních kapitolách Haškova Švejka, v letech 1952-53. Zajímavý je původ některých, zde čtených, vlastních Werichových textů. Například Pohádku o zlaté rybce napsal Werich pro animovaný film Jiřího Trnky. Jde o jinou verzi Pohádky o rybáři a jeho ženě, známé později z Fimfára. Tato původní verze se od pozdější nahrávky liší nejen svěžestí Werichova hlasu, ale mnoha zajímavými humornými a hravými detaily. V souboru se objeví i bajka O orlech a hovniválech a anekdotický příběh, dosud nevydaný, nazvaný Všude byl, všechno zná, všechno ví. Soubor doplnil bonus dvou písniček Bleška a veška a Hodné štěně, které stihl, hned po jejich vzniku počátkem padesátých let, osud zákazů, protože nevyhovovaly tehdejší ideologii. Naše kolekce unikátních nahrávek z počátku padesátých let patří k dalším objevům archivních skvostů s Janem Werichem.

Ponořte se do fantastického, pohádkového světa jménem Oberon, který představuje domov nejen Princezny zakleté v čase, ale desítek dalších pozoruhodných postav, fascinujících míst a umlčených tajemství čekajících na vaše odhalení. V knize naleznete 14 napínavých povídek jak o postavách z filmu Princezna zakletá v čase, tak o hrdinech a zloduších, které na těchto stránkách spatříte poprvé. Kniha je současně souborem úryvků z literatury oberonských spisovatelů, cestovatelů, vědců a alchymistů. Svět princezny Elleny, prince Jana, alchymistů Archivalda a Amélie a čarodějnice Murien čeká jen na vás!

Prózy Mavis Gallantové hledají skryté zlomy a zvraty osudů a příběhů, ony okamžiky, v nichž se lidé mění, ačkoli se navenek nic nestalo. Čtenáři Flauberta a Čechova, Kafky a Musila, Součkové a Sparkové naleznou v našem výboru autorku, která nikoho ze zmíněných nenapodobuje, ale osvědčuje stejný smysl pro přesnost a ironii, stejnou jemnost i pronikavost, empatii i schopnost chladného pozorování. „Věci – včetně knih – se vždycky popisují snáz, když se podobají něčemu jinému. Gallantová měla tu velkou přednost, ale zároveň velký pí-ár problém v tom, jak málo její tvorba připomíná jakoukoli jinou.“ Francine Proseová O autorce: „Přátelé v Paříži věděli, že píšu, ale až když mi vyšly Sebrané povídky, pochopili, oč přesně jde,“ zmiňuje Mavis Gallantová (1922–2014) v jednom rozhovoru a přesně tím vystihla své postavení autorky, která literatuře zasvětila život, ale společenským lákadlům literátství se takřka absolutně vyhýbala. Michael Ondaatje, Joyce Carol Oatesová či Jhumpa Lahiriová řadí Gallantovou k největším mistrům žánru a k utajeným pokladům anglicky psané literatury.

Dílo, které po sobě Franz Kafka zanechal, není rozsahem nijak monumentální, přesto je Kafka považován za jednoho z nevýznamnějších světových autorů 20. století, jehož výrazové postupy ovlivnily poválečnou západoevropskou literaturu. Kromě Proměny, jedné z nejslavnějších povídek evropské literatury, jejíž význam byl v literární vědě interpretován více než stem různých způsobů, obsahuje tento výbor mrazivé podobenství o fanatismu V kárném táboře, mysteriózní horor Venkovský lékař, cyklus Umělec v hladovění, osudově existenciální povídku Ortel a drobné črty shrnuté do souboru Rozjímání.

Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou bytosti zvané člověk? Je vědomí schopností prožívat realitu takovou, jaká je? Je vědomí vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi vědomím biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí, vnímání, myšlení a zpracování informací pouze doménou mozku? Nebo je vědomí součástí univerza? Klást si obdobné otázky můžete v podstatě donekonečna, neboť stávající znalosti týkající se vzniku a fungování vědomí jsou stále v plenkách. Zatímco fyzika, zejména kvantová, matematika a exaktní vědy obecně pádí mílovými kroky od teorie k teorii, posouvajíce znalosti kupředu, poznatky o tak zásadním a fenomenálním aspektu života, jakým je vědomí, jako by vědce nepřitahovaly. Jak se zdá, hůře je na tom už jen filozofie, která jako by strnula. Albert Einstein popsal vědomí jako nedílnou součást vesmíru a měl za to, že vědomí prostupuje vším. Stejnou filozofii zastávali přívrženci panpsychizmu, jakými byli Thales, Platón, Spinoza, Leibniz, Russell. Naproti tomu solipsizmus považuje lidské vědomí za vedlejší vlastnost myšlení a mozek za jediného objektivního zpracovatele informací o světě kolem nás. Jeho zastánci byli Descartes, Schopenhauer, Newton, Sartre. Neurobiologové přísahají na tezi, že vědomí je produktem mozku. Psychiatři a psychologové si už tak jisti nejsou. Když k tomu přičteme záhadu možnosti vzniku vědomí umělé inteligence, vyskytne se příležitost uchopit tuto látku a popasovat se s ní, například formou povídek. S jejich závěry nemusí čtenář vždy souhlasit.

Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.

Deset přízračných hororových povídek stylem připomíná povídky Stephena Kinga v jeho Noční směně.

Známý prozaik, autor literatury faktu a knížek o myslivosti, zvěři a lidech, kteří žijí přírodou, v unikátním souboru devětadvaceti povídek čtenáře znovu zavádí do odlehlých míst české a moravské krajiny. Nabízí příběhy plné dobrodružství, v nichž ukazuje skrytou podobu života divočiny, zvířat, ptáků i lidí. Poznání trpělivého pozorovatele, které v revírech vydobyl za dlouhá léta, podává v poutavých epizodách, kde nechybějí nečekané zvraty, proměny, kouzla a poezie. V mnoha podobách při tom ozřejmuje stále platný fakt, že my, lidé, jsme byli a zůstáváme pevnou součástí přírody. Jen tam musíme hledat odpovědi pro náš budoucí osud. Povídky provázejí mistrné barevné ilustrace výtvarníka, medailéra a šperkaře Romana Provazníka.

Mladý a pracovitý obchodní cestující Řehoř Samsa, na jehož platu závisí fungování celé rodiny, se jednoho dne probudí a zjistí, že se změnil v jakýsi odporný hmyz a místo normálních slov se mu z úst linou jen zvláštní zvuky. Bohužel jeho mysl zůstala lidská a tak musí postupně sledovat, jak se mu jeho nejbližší vzdalují... Kromě Proměny, která je asi nejslavnější povídkou Franze Kafky a inspirovala filmaře k natočení věhlasného hororu Moucha, kniha obsahuje i další neméně zdařilé příběhy, jako například Ortel, V kárném táboře a původně samostatnou sbírku Drobné povídky otci, kde najdeme i známé vyprávění Venkovský lékař.

Stejně tak jako šestatřicet klasických karet kosmické numerologie odkazuje na stejný počet kosmických principů, všímá si autor pětatřiceti povídek a zasvěceného úvodu knihy Pitva toho, proč něco je, spíše než že nic není. Činí tak lehce a elegantně, jazykem zábavným a současně rafinovaně sofistikovaným. Je mistrem paradoxu a gurmánem překvapivé pointy. Nenechá svého čtenáře dlouho čekat, neboť dobře ví (řečeno s básníkem Miroslavem Holubem), že zbytečné čekání je požárem času života. Disponuje právě tou správnou mírou fantazie, o níž se ví, že je tou nejkrásnější dcerou pravdy. Na rozdíl od své vznešené matičky je však dcerka o poznání živější. Bylo – nebylo. Je – není. Bude – nebude. Netušíme. Vždyť vesmír kolem nás je zajisté ještě podivnější, než si vůbec dokážeme představit. Povídky z rodu Čapkovy Šlépěje o tom vědí své.