Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí.

Novela o poslednom vypätí veľkého maliara a milovníka života. Strhujúco v nej odhalil rozpory moderného vzdelaného človeka.

Leo Gazzarra sa túla uličkami Ríma ako vystrihnutými z Felliniho. Nádejný mladík, takmer vždy bez práce a ambícii, sa v alkoholovom opare necháva unášať večným mestom, medzi barmi a príbytkami bohatších priateľov, bez ktorých by asi umrel od hladu.

Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor této knihy nás však přesvědčuje o opaku.

Dvanásta časť príbehov slávneho vikinského hrdinu – udatného, chrabrého a múdreho Štikúta Strašného Šťukovca III. – je posledná kniha jeho nebezpečných dobrodružstiev a pamätí.

Večer čo večer berie starnúci spisovateľ svojich dvoch psíkov na prechádzku po jednej z rímskych ulíc. S poslednými vernými spoločníkmi, ktorí nechcú viac než kúsok nesoleného chleba, spomína na svoj príchod do mesta, prvé zamestnanie a dievča, do ktorého sa zamiloval, na kaviarne na námestí Popolo, kolegov-alkoholikov a pestrofarebnú bohému, ale aj na rozlúčky s blízkymi, ktorých mu vždy pripomenie rieka osudovo plynúca nocou.

Blízký východ – kolébka křesťanství. A také bašta islámu a v poslední době islamismu.

Syn sovětského spisovatele obdrží rukopis posledního otcova díla. V něm Ivan Ivak líčí vlastní tvůrčí dráhu i události, které jí předcházely: zážitky dospívajícího chlapce z chudé kyjevské čtvrti po příchodu Němců i svou následující profesi popravčího v sovětských orgánech.

Je parné léto a napětí na hranicích Prašiny narůstá. Podnikatel Klement Hrouda se vrací do Prahy, aby se pomstil, a po úbočí Šibeničního vrchu obchází Krchlebani vedení záhadným Melicharem.

Zapomeňte na poslední i příští nepovedenou reformu školství. Co stálo u vzniku problémů, které dnes pozorujeme ve vzdělávacím systému?

Miles a Niles sú v poslednom ročníku Drichmanskej akadémie prírodných vied a literatúry a Nebezpečná dvojka má jediný sen: kolosálny fór. Niečo, čo v škole zanechá stopu naveky.

Je sparné leto a napätie na hraniciach Prašiny rastie. Podnikateľ Klement Hrouda sa vracia do Prahy, aby sa pomstil, a na svahoch Šibeničného vrchu striehnu Krchlebčania, vedení záhadným Melicharom.

Deníkové dílo filmového režiséra a scenáristy Pavla Juráčka vychází v úplnosti ve čtyřech rozsáhlých svazcích v nakladatelství Torst. Zahrnuje léta 1948–1989 a ve své detailnosti a přesnosti popisů je nejen cenným svědectvím o jedné mimořádně podnětné tvůrčí osobnosti, ale poskytuje i neocenitelný vhled do života české společnosti v daných čtyřiceti letech.

Monografie o Karl Kostkovi (Carl Kostka, 1870-1957), senátoru a posledním demokratickém německém starostovi města Liberce, jakož i o Německé demokratické svobodomyslné straně (Deutsche Demokratische Freiheitspartei), jejímž předsedou byl tento muž až do jara 1939, nám nabízí pohled na zápasy o porozumění mezi Němci a Čechy v časech první Československé republiky, které tato malá strana – nakonec ovšem neúspěšně - sváděla. Ani poslední léta Kostkova života nebyla prostá hořkosti.

Květa Fialová. Pro některé charismatická dáma se zvláštním tajemstvím v očích, pro jiné jízlivá komentátorka s kousavým humorem, pro další pokorná žena, se kterou se život nemazlil a ona přesto dokázala stárnout s elegancí a noblesou.

Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi.

Kniha prof. Piťhy O pohřbech a pohřbívání ve své první části nabízí s nadhledem a v neformálním tónu historizující přehled o posledních věcech člověka, se kterými se většina lidí setkává v rozpoložení smutku ze ztráty, úzkosti z osamění a pocitu bezmoci.

Mezi lety 1915–1941 si Woolfová psala deník, poslední zápis je datován čtyři dny před její smrtí. Nepsala však denně, zpravidla jednou za několik dní.

První vydání knihy, která poprvé vyšla na samém konci roku 2007, bylo za necelé dva roky vyprodáno, a tak se řešila otázka, zda čtenářům nabídnout obyčejný dotisk bez jakýchkoliv úprav, nebo zda monografii doplnit o nové události a jejich hodnocení. Po určité době zvažování všech pro i proti se nakonec prosadilo druhé řešení.