Třetí díl obsáhlé práce, která prostřednictvím většinou neznámých fotografií a dokumentů ilustruje život okupované země a dějiny protifašistického odboje v letech 1943-1945. Celé dílo je výsledkem více jak dvacetiletého autorova úsilí v badatelské činnosti, terénního výzkumu, rozhovorů s pamětníky, bádání v archivech, včetnědlouhodobé spolupráce s předními našimi i zahraničními historiky a archivy.

Prvá svetová vojna priniesla Európe hrôzu, akú si predtým nik nedokázal predstaviť. Rakúsko-Uhorsko mobilizovalo mužov všetkých svojich národností a nútilo ich položiť život za cisára, ku ktorému necítili úctu, a za krajinu, ktorá im bola žalárom.

První díl unikátní trilogie Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt mapuje historii československého státu v letech 1939-1941, od plánování německé invaze až po období tuhého heydrichovského režimu, kdy všechna naděje na svobodu zdánlivě pohasla. V knize najdete na 1 800 dobových snímků, z nichž mnohé bude moci veřejnost spatřit vůbec poprvé.

S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné - jak se nyní město jmenuje - se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění.

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války. V Pražské ziměnyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let.

Biografie nejslavnějšího českého mořeplavce. Nejslavnější český mořeplavec Richard Konkolski (* 6. 7. 1943, Bohumín) svou první plachetnici Niké začal stavět ve sklepě bohumínského paneláku.

Fikce, mystifikace a paradoxy vyznačují literární dílo Portugalce Fernanda Pessoy (1888-1935), publikované až na výjimky teprve po autorově smrti. Dnes světově známý spisovatel se literárně představoval nejen pod svým jménem, ale zvláště v podobě imaginárních autorských osobností, obdařených originálním dílem.

V románu Rukopis z Březinky, bezprostředně navazujícím na bestseller Kouzelník z Osvětimi, nás autor zavádí do srdce pekla zvaného Osvětim-Březinka, kde dramatický příběh známého pražského židovského kouzelníka Herberta Levina, jeho ženy Gerdy a syna Petra i portugalského vojáka Francisca Latina pokračuje a vrcholí. Právě v táboře smrti se osudy všech protagonistů protnou.

Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby.

S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné - jak se nyní město jmenuje - se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění.

Prvá svetová vojna priniesla Európe hrôzu, akú si nik nedokázal predstaviť. Rakúsko-Uhorsko mobilizovalo mužov všetkých svojich národností a nútilo ich položiť život za krajinu, ktorá im bola žalárom.

V PŘÍBĚZÍCH O ZÁZRAČNÝCH ZÁCHRANÁCH ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY NAJDEME SPOLEČNOU NIT: téměř v každém vyprávění jsou jeho hrdiny obyčejní lidé, kteří riskovali a často i obětovali vlastní život pro někoho úplně cizího. Jak v sobě dokázali nalézt takovou odvahu?

Posvátný synod konstantinopolského patriarchátu kanonizoval dne 27. listopadu roku 2013 starce Porfyria, který poručil svoji dušu Pánu v athoském skytu Kavsokalyvia dne 2. prosince roku 1991. Po třech letech přenesli poslušníci jeho ostatky ze hřbitova na neznámé místo, protože si to tak starec před smrtí přál, a navíc je zavázal, aby nikomu to místo neprozradili.

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války. V Pražské zimě nyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivýchdvanáct let.

„Mluvil ke mně, ale věděl jsem, že jsem pro něj jen stěnou, která mu občas vrací ozvěnu.“Na útěku z vyšinuté Evropy roku 1942 se potkali v úřední džungli lisabonského přístavu, kde je běžencům z Německa a dalších okupovaných zemí někdy dopřáno vmáčknout sena loď do Ameriky. Jenže vypravěč zrovna prohrál všechny peníze v zoufalé hazardní hře o lodní lístek.Kolemjdoucí s pasem na jméno Schwarz mu slíbí darovat ten svůj i s americkým vízem pod podmínkou, že zůstane v noci s ním a vyslechne jeho příběh.