Účinná řešení pro nejčastější situace, které vás s dětmi čekají od miminek až po jejich samostatnost. Ověřeno rodinou, kterou prošlo 30 dětí v různých životních situacích a zdůvodněno současnými poznatky o fungování mozku.

Závěrečným dílem, navazujícím na předchozí Dcery nové doby a Konec starých časů, vrcholí trilogie Sága jednoho století. S hlavními hrdinkami se setkáváme v poslední třetině 20. století, kdy do jejich životů vstupují teroristické útoky Frakce Rudé armády, epidemie nemoci AIDS, sjednocení Německa, díky němuž se opět shledávají rozdělené rodiny, i další politické události končícího století.

Díky obsažné historické práci líčící dějiny Británie od nejstaršího římského období po začátek 21. století můžeme poznat dosud netušená zákoutí historie jedné z nejvlivnějších zemí Evropy. Jedná se o dílo kolektivní, na němž se autorsky podíleli přední britští odborníci specializující se na jednotlivá údobí ostrovních dějin, a líčení dějin se tudíž vyznačuje nejen šíří a množstvím uváděných fakt, nýbrž i podstatnou hloubkou analytického pohledu.

Věra Pohlová, absolventka Masarykovy státní školy zdravotní a sociální péče, je jednou z mnoha žen, které zasvětily svůj život poválečné sociální práci, ale jako jedna z mála nám o svém životě, rodině i cestě praxí a příprav na ni mohla ještě dnes vyprávět. Její život protnuly všechny významné události domácích dějin 20. století, které se objevují na pozadí jejího osobního příběhu a zároveň tvoří milníky v popisovaných proměnách podoby sociální práce.

Tato kniha není běžný průvodce, který by vám prozradil, kam se v Jižní Koreji vydat. Pokouší se odhalit, co znamená být Korejcem, jakým způsobem Korejci uvažují, co cítí a co je pro ně důležité.

Příběh čtyř přítelkyň narozených kolem roku 1900 a žijících v Hamburku je bohatou rodinnou ságou odvíjející se na pozadí dvou světových válek a tragických německých dějin 20. století. Pomáhat na svět nové – mírumilovné – generaci je cílem Henny Godhusenové, která se zjara 1919 začíná na hamburské ženské klinice Finkenau školit na porodní asistentku.

Tato útlá kniha nabízí čtenáři příležitost setkat se hned se dvěma mimořádnými postavami duchovních dějin českého národa: Jan Karafiát (1846–1929) nám v ní představuje Jana Husa (†1415). Na rozdíl od hrdiny, kterého si bez zaváhání spojíme se zásadními událostmi v dějinách křesťanského myšlení, autora zná většina z nás hlavně jako pohádkáře, autora Broučků, „českého Andersena“. On sám se však takto nevnímal. Své životní poslání spatřoval ve službě reformovaného teologa a kazatele.

Rodinný příběh. Tak jednoduše a nevinně zní podtitul knihy, v níž Monika Sznajdermanová vypráví o osudech svých blízkých.

Nic se nestává „virálním“. Pokud si myslíte, že populární filmy, písně či aplikace k vám přicházejí jen tak odnikud a v dnešním přeplněném mediálním prostoru dosáhnou úspěchu jen díky šeptandě, neznáte jejich skutečný příběh. Každý trhák má vlastní tajnou historii, a dokonce i ty nejoslnivější nápady zapadnou, nepodaří-li se jim spojit se správnou sítí.

Britský historik a autor četných biografií Robert Lacey ve své knize Koruna (The Crown) líčí osudy britské královské dynastie v letech 1947 až 1955. Bylo to období, kdy se Velká Británie těžce vzpamatovávala z druhé světové války a kdy se rozhodovalo o budoucí podobě a vlastně i existenci samotné monarchie.

V rámci Stanford Historical Society Oral History vznikly v roce 2017 nahrávky rozhovorů s předním současným psychologem Philipem Zimbardem (* 1933). V nich vzpomíná na své drsné dětství za hospodářské krize v chudinském čtvrti New Yorku v rodině sicilských emigrantů, svou touhu studovat, která ho dostala z těchto poměrů až na vysokou školu, začátky psychologické praxe v laboratoři se zvířaty, přátelství se Stanley Milgramem. Velkou část věnuje vzpomínkám na atmosféru na univerzitě v 60. a 70. letech a na okolnosti, průběh a důsledky svého světoznámého Stanfordského experimentu.

Antonín Širůček patří k výrazným osobnostem výtvarného života města Brna a jeho dílo představuje též nezanedbatelný vklad českému umění druhé poloviny dvacátého století. Narodil se 31. ledna 1913 v Trávníku (dnes Kladoruby) u Letovic jako první syn v rolnické rodině a podle tehdejších zvyklostí měl převzít starost o hospodářství.

Příběh Fu Kueje se odehrává na pozadí pohnutých čínských dějin 2. poloviny 20. století, občanské války, Velkého skoku, Kulturní revoluce. Fu Kuej je rozmařilý mladý muž z bohaté rodiny, který v nevěstinci či v hráčském doupěti tráví více času než doma s rodinou.

Tisova vláda Slovenské republiky předala 60 tisíc svých židovských občanů k likvidaci do vyhlazovacích táborů. Na Slovensku přesto zůstalo přibližně 20 tisíc Židů, kteří v nerovnoprávném postavení a s viditelným cejchem ponížení očekávali, co se s nimi stane.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”. U humanitně vzdělaných intelektuálů to platí snad dvojnásob.

Historik Volodymyr Vjatrovyč vypráví o minulosti Ukrajiny mezi lety 1918 a 1991. Přináší neobyčejné peripetie obyčejných lidí, vůdců ilegality a politických vězňů, jejich rodin, výzvy, kterým čelili vojáci a partyzáni, vypráví o fantastických obviněních nejnižších vyšetřovatelů proti největším spisovatelům své doby.

Nejstarší český letopisec, pražský kanovník Kosmas, se narodil kolem poloviny 11. století a zemřel 21. října 1125. Ve svém latinskypsaném díle Kronika Čechů shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát.

Autobiografický román Rady Biller (1930) je nahlédnutím do zkušenosti společných ruských a českých dějin 20. století od předválečných dob do začátku let sedmdesátých. Příběh Ley začíná v tehdy nádherném Baku třicátých let, kde přišla na svět jako dcera židovské matky a arménského otce.

Děj románu nedávno zesnulého autora se odehrává na kulturním rozhraní dvou světů - evropského a středomořského. Hlavní postavy příběhu, nevlastní sourozenci Joakim a Aysel, kteří v dětství propadnou vzájemné náklonnosti, a jsou proto od sebe násilně odděleni, se proplétají nástrahami každodenního života i pohnutých dějin druhé poloviny 20. století.

Román o lásce, která dokáže člověka postavit na nohy a zmírnit křivdy, které ho v životě potkaly. Příběh čtyř žen, kterým arménský zedník Simon pomůže překonat jejich bolesti.