Hľadanie: Utopie
zobraziť:
Dlouhá utopie
2045-2059. Lidstvo bylo odvrhnuto Prvozemí a nyní se šíří po Dlouhé Zemi. Ne všude je však světy vítají s otevřenou náručí. Lobsang, nyní už postarší a velmi konzervativní pohyblivá jednotka, odchází v přestrojení s Agnes a jejich synem na odlehlou, tichou Zemi. Je přesvědčen, že v Novém Springfieldu budou žít poklidným a normálním lidským životem. Brzy se však ukáže, že sem byli dovedeni z nějakého důvodu. Jak se šíří podivné zvěsti, ukazuje se, že s tímto světem rozhodně není všechno v pořádku. O miliony Kroků dál zkoumá Jošua vlastní rodinnou historii. Objeví otce, kterého nikdy nepoznal? Pak je ale i on zatažen do událostí kolem Nového Springfieldu. Lobsang totiž zjistí, že onen konkrétní svět by mohl představovat hrozbu pro všechny ostatní v řetězci Dlouhé Země. Tato hrozba bude vyžadovat zapojení všech přítomných ? lidí, umělých jednotek i Příštích. A někdo bude muset přinést oběť nejvyšší...
Utopie v Leninově zahradě
Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.
Tři sta Slováků a Čechů nastoupilo 29. března 1925 v Žilině do vlaku, aby se vydali na dlouhou dobrodružnou cestu do střední Asie. Byl mezi nimi i Amerikou zklamaný Štefan Dubček s manželkou a čtyřletým synem Alexandrem. Co je vyhnalo tak daleko? Především víra, že v Sovětském svazu zažijí to, co doma neznali – úctu k dělníkům a dostatek práce. V průběhu příštích sedmi let odešlo do dnešního Biškeku více než tisíc lidí z Československa a stvořili družstvo Interhelpo. Slovenský novinář Lukáš Onderčanin ve své historické reportáži Utopie v Leninově zahradě sleduje příběh československého družstva, které vzniklo v dalekém Kyrgyzstánu, aby pomohlo budovat Sovětský svaz. Ze střípků mnoha lidských osudů skládá poutavou mozaiku celé existence československé komuny pod štíty Ťan-šanu, která mezi lety 1925 a 1945 zažila těžké začátky, období rozkvětu, menší a větší vzpoury a nakonec definitivní rozpad. Je to kniha nejen o síle agitace, ale i skutečné moci nezničitelných snů.
Kniha Utopie v Leninově zahradě vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Miroslava Zelinského.
dostupné aj ako:
Utopie pro realisty
Nepodmíněný příjem, otevřené hranice a 15 pracovních hodin týdně.
Bregman je zapáleným kritikem technokratické doby bez „velkých vyprávění“, hodnot a ideálů. Podle autora žijeme ve společnosti, která je bohatší než kdy dříve, a přitom máme paradoxně stále méně času pro sebe a své koníčky, pracujeme mnohdy na bezesmyslných pozicích, a sociální nerovnosti se vlivem globalizace prohlubují. Není tedy čas na předefinování toho, co znamená pokrok moderní společnosti? Autor své teze podporuje množstvím odkazů na historické a jiné vědecké prameny, neomezuje se pouze na kritiku, nýbrž předkládá i řešení, která by mohla být vítaným zdrojem informací a podnětem k produktivnímu zamyšlení ohledně řešení nezaměstnanosti a sociální nerovnosti.
Kniha se v Nizozemsku stala bestsellerem a vyvolala širokou veřejnou diskuzi.
Na sklade 1Ks
12,45 €
13,11 €
Poslední utopie
Pojem lidská práva je již po několik desetiletí pevnou a neodmyslitelnou součástí politické diskuse a našeho jazyka vůbec. O lidských právech mluví a píší akademici, novináři, komentátoři a intelektuálové všeho druhu, zaštiťují se jimi aktivisté, politici a státníci zkrátka tento pojem se natrvalo zabydlel ve veřejném prostoru. Navzdory jeho všudypřítomnosti ovšem panují zkreslené představy o tom, jak se lidská práva a hnutí za lidská práva zrodila, z čeho tato poslední utopie vyvěrá a kde leží její kořeny. Právě to je tématem Moynovy knihy Poslední utopie, jehož české vydání opatřil doslovem Pavel Barša.
Moyn především dokládá, že by bylo chybou hledat kořeny ideje lidských práv hluboko v minulosti a chápat naši současnost jako vyvrcholení univerzálních dějin lidstva, kdy byl završen světodějinný zápas za lidská práva. Moyn vyvrací obecně přijímanou tezi, že filozofické počátky lidských práv sahají k přirozenému právu stoiků a křesťanů, které se po¬zději promítlo do teorií společenské smlouvy sedmnáctého století, a že jejich politické počátky leží v Americké a Francouzské revoluci století osmnáctého. Pouhým mýtem je ovšem též představa, že lidská práva se zrodila v roce 1948 v reakci na hrůzy holocaustu.
Lidská práva a hnutí za lidská práva v podobě, v jaké je známe a v níž se s nimi identifikujeme vstoupila na jeviště lidských dějin ve skutečnosti až v sedmdesátých letech dvacátého století, a to jakožto postrevoluční utopie, která zaplnila prázdné místo po utopiích revolučních. Slovy Pavla Barši: Zatímco přirozená práva či práva člověka a občana byla součástí buržoazních revolucí, na něž v devatenáctém a dvacátém století navázaly revoluce národní a socialistické, lidská práva v tom smyslu, v jakém jim rozumíme dnes, vykvetla nikoli z vítězství revolucí, ale na jejich troskách. Jejich počátky tedy nemáme hledat na konci osmnáctého století, ani na konci druhé světové války, ale v sedmdesátých letech minulého století.
K hlavním faktorům, jež přispěly ke zrodu lidských práv, patřila vedle krachu socialistické utopie a s ním spojenou rezignací na sociální rozměr též změna priorit americké zahraniční politiky, která, zejména po nástupu Jimmyho Cartera do prezidentského úřadu, lidskoprávní agendu přijala za svou a učinila z ní svou dějinnou misi, čímž otevřela cestu k její politické instrumentalizaci.
Otázka po kořenech naší lidskoprávní epochy není ovšem zajímavá a důležitá pouze z historického hlediska specifické historické podmínky a kontext, v němž lidskoprávní boom před půlstoletím nastal, jsou totiž ve¬psány do DNA ideje lidských práv a poněkud relativizují její nárok na univerzální a nadčasovou platnost.
Dlouhá Utopie
Lidstvo bylo odvrhnuto Prvozemí a nyní se šíří po Dlouhé Zemi. Ne všude je však světy vítají s otevřenou náručí.
Lobsang, nyní už postarší a velmi konzervativní pohyblivá jednotka, odchází v přestrojení s Agnes a jejich synem na odlehlou, tichou Zemi. Je přesvědčen, že v Novém Springfieldu budou žít poklidným a normálním lidským životem. Brzy se však ukáže, že sem byli dovedeni z nějakého důvodu. Jak se šíří podivné zvěsti, ukazuje se, že s tímto světem rozhodně není všechno v pořádku.
O miliony Kroků dál zkoumá Jošua vlastní rodinnou historii. Objeví otce, kterého nikdy nepoznal? Pak je ale i on zatažen do událostí kolem Nového Springfieldu. Lobsang totiž zjistí, že onen konkrétní svět by mohl představovat hrozbu pro všechny ostatní v řetězci Dlouhé Země.
Tato hrozba bude vyžadovat zapojení všech přítomných ? lidí, umělých jednotek i Příštích. A někdo bude muset přinést oběť nejvyšší…
Na stiahnutie
11,96 €
Utopie v Leninově zahradě
Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.
Tři sta Slováků a Čechů nastoupilo 29. března 1925 v Žilině do vlaku, aby se vydali na dlouhou dobrodružnou cestu do střední Asie. Byl mezi nimi i Amerikou zklamaný Štefan Dubček s manželkou a čtyřletým synem Alexandrem. Co je vyhnalo tak daleko? Především víra, že v Sovětském svazu zažijí to, co doma neznali – úctu k dělníkům a dostatek práce. V průběhu příštích sedmi let odešlo do dnešního Biškeku více než tisíc lidí z Československa a stvořili družstvo Interhelpo. Slovenský novinář Lukáš Onderčanin ve své historické reportáži Utopie v Leninově zahradě sleduje příběh československého družstva, které vzniklo v dalekém Kyrgyzstánu, aby pomohlo budovat Sovětský svaz. Ze střípků mnoha lidských osudů skládá poutavou mozaiku celé existence československé komuny pod štíty Ťan-šanu, která mezi lety 1925 a 1945 zažila těžké začátky, období rozkvětu, menší a větší vzpoury a nakonec definitivní rozpad. Je to kniha nejen o síle agitace, ale i skutečné moci nezničitelných snů.
Na stiahnutie
12,50 €
dostupné aj ako:
Cesty do utopie
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem utopičtí socialisté. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného. Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera.
Buber se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora politické centralizace a marginalizace voličské masy.
Buberovo dílo Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti, jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží, které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho dobově podmíněném ideovém zápasu.
Divadlo a utopie
Divadlo jako chrám, divadlo jako lidová slavnost, divadlo jako model pro nové uspořádání společnosti. Polské divadelní studio Reduta (zal. 1919) bylo jedním z reformních divadel, která se kromě inscenačních experimentů zabývala hledáním zcela nových modelů společenského uspořádání. Jan Jiřík analyzuje ve své knize kořeny tohoto jevu, který pojímá v antropologické perspektivě jako vyústění hluboké společenské změny, zastřešené termínem modernismus, a fungování Reduty popisuje jako modernistickou utopii.
Lacná kniha Cesty do utopie (-90%)
Vznik sovětského státu a jeho možné důsledky pro křehké poválečné uspořádání postavily evropskou veřejnost před množství otázek, na něž se jen velmi obtížně hledali jednoznačné odpovědi. Ty pak spíše odrážely světonázor svých nositelů, jejich očekávání, obavy i frustrace z poválečného vývoje. Pro levicové umělce a intelektuály sovětské Rusko představovalo pokus o naplnění velkolepých revolučních ideálů společensko-politické i umělecké transformace, tedy projekt komplexní proměny světa.
Právě autentické texty významných československých levicových umělců a intelektuálů, kteří sovětské Rusko v meziválečném období navštívili, tvoří jádro této knihy. Jejich dojmy a zkušenosti jsou přitom konfrontovány s hlasy některých oponentů a zasazeny do širšího společensko-politického i ideového kontextu první republiky.
Kromě lineárního, chronologicky koncipovaného způsobu čtení nabízí antologie také možnost tematické orientace. Pokud si čtenář tento způsob čtení zvolí, může v inscenované desetidenní cestě následovat kroky těchto meziválečných cestovatelů a nahlédnout sovětské Rusko takové, jaké během svých návštěv viděli (a chtěli vidět). Prostřednictvím autentických textů tak může překročit sovětské hranice, procestovat Moskvu a Leningrad, procházet se jejich ulicemi, pozorovat výklady a místní obyvatele, vystát frontu do mauzolea na mrtvého Lenina a na tribuně spatřit živého Stalina, navštívit ukázkovou porodnici, továrnu, věznici či kolchoz, odpočinout si v Parku kultury nebo se zúčastnit pompézních listopadových oslav.
Vypredané
6,58 €
65,84 €
dostupné aj ako:
Vzkříšení utopie
Ve světě řízeném politickým realismem se utopie stala synonymem neuskutečnitelného snu či chiméry. Právě hrozba tohoto krátkozrakého racionálního myšlení nás podněcuje, abychom vzkřísili moc utopické obrazotvornosti. Vzkříšení utopie totiž nabízí perspekt
Utopie
Utopie ční nad kamennými nevadskými kaňony a je proslulá dokonalými roboty a holografickými obrazy, které vyvolávají bezmeznou hrůzu a napětí. Denně přiláká 65 000 návštěvníků, představuje novou generaci zábavy. Nešťastné shody okolností však začínají ničit kdysi naprosto bezchybnou technologii. Přátelský robot se porouchá, vyvolá paniku v davech lidí a poškodí velmi oblíbenou horskou dráhu, na níž mladý člověk málem přijde o život. Na pomoc je povolán expert Dr. Warnea.
Vypredané
8,60 €
9,05 €
Prostor, moc a utopie
Hlavní cíle tohoto textu jsou dva: (1) uvést čtenáře do sociologické perspektivy a představit utopii jako specifický typ vědění a klasické utopické texty jako produkty tohoto vědění a (2) popsat formu ideálních sídel a zejména podobu ideální společnosti utopických textů, zachytit strukturu a organizace této společnosti a to, jaké jsou její hlavní charakteristiky. V závěru ukazuje příklady vlivu utopického vědění na disciplínu urbánního plánování respektive na podoby moderního města. Utopickými texty, kterými se práce zabývá, jsou především Moreova Utopie, Capanellův Sluneční stát a texty Roberta Owena a Chrlase Fouriera. Základní teoretické pozadí textu tvoří koncepce ideologie a utopie Karla Mannheima, Weberova koncepce protestantské etiky a jejího vlivu na moderní společnost a jeho přístup k otázce města a městské společnosti a pojetí společenské moci Michela Foucaulta.
Vypredané
11,21 €
11,80 €
Despotický Socialismus: Selhání Utopie
Pozoruhodná česká studie o příčinách selhání socialistického systému nejen v našich zemích, ale v celé střední a východní Evropě. Autor s pětiletým odstupem zkoumá stav společnosti nejen pomocí porovnávání abstraktních ekonomických oborů, ale také pomocí analýzy kulturní, sociální a psychologické.
Vypredané
6,27 €
6,60 €
Utópia
Prvý slovenský preklad diela Thomasa Mora Utópia (vyšlo r. 1516 v Antverpách) obohatí náš knižný trh o nosné klasické dielo, ktoré sa dostalo do učebníc, no doposiaľ u nás z neho vyšli len fragmenty. Toto je teda v slovenčine prvé kompletné vydanie. Rozprávanie o živote na fiktívnom ostrove Utópia sa začína stretnutím troch postáv, medzi ktorými sa rozprúdi rozhovor tvoriaci vlastný obsah diela. Thomas More a Peter Giles počúvajú rozprávanie fiktívnej postavy, „scestovaného“ Rafaela Hythlodaya o vzdialených krajoch. Dielo Utópia pozostáva z dvoch kníh a záveru a autor naznačuje, ako ho treba chápať. Priznáva, že jeho úlohou bolo len podať istý pohľad na svet bez toho, aby sa s ním stotožnil. Zároveň používa iróniu, ktorá mu umožňuje zaujať stanovisko a pritom nezmeniť Rafaelovu výpoveď. Štát Utópia tvorí 54 miest, pričom každému sú pridelené polia, na ktorých sa rozvíja poľnohospodárstvo. Všetci dospelí obyvatelia sú zamestnaní produktívnou prácou, okrem osôb, ktoré plnia spoločenské funkcie alebo pracujú vedecky. Základnou výrobnou jednotkou je rodina, jej počet členov sa mení podľa povahy jej výrobnej činnosti. Každá rodina sa venuje určitému remeslu. Utópia je spravovaná podľa demokratických zásad. Dnešný čitateľ spoznáva niektoré črty zhodné s teoretickou náukou o komunistickej spoločnosti. Krajina je riadená podľa presnej šablóny pravidiel: všetky mestá majú rovnaký vzhľad, jazyk, mravy, zákony i zriadenie a na občanov dohliada špionážny úrad. Jednotvárnosť stojí v protiklade k tradíciám, ktoré sa zakladajú na odlišnosti, jedinečnosti a špecifickosti. Človek bez tradícií je vykorenený (občania si pravidelne navzájom vymieňajú domy na základe losovania), je „všade [teda nikde] doma“. Rodina je doslova zničená, pretože v prípade nutnosti je človek „prepísaný“ z mnohopočetnej do malej rodiny. Toto sú zas črty Utópie, ktoré pripomínajú nezdravé smerovanie súčasnej postmodernej spoločnosti západného typu. Dielo Thomasa Mora čerpalo z prameňov, ktoré siahajú až k Platónovi a malo svojich ideových nasledovníkov ako v oblasti filozofie a spravovania štátu, tak aj na literárnom poli, kde sa stalo inšpiráciou pre vznik literárnych žánrov. Už stručný náčrt obsahu svedčí o vizionárskom cite autora, ktorý akoby vopred varoval, že nie všetko, čo sa javí ideálne, ideálne v skutočnosti aj je.
Utopie pravidel
Americký autor ve svých esejích velmi čtivým způsobem přibližuje všeobjímající monstrum zvané byrokracie, tedy onen věčně se zvyšující počet státních zaměstnanců a formulářů, které tito úředníci vymýšlejí. Při čtení Utopie pravidel člověku naskakují všechny ty případy z vlastního života. Ano, i já zažil arogantní úředníky placené státem, kteří kontrolovali, zda jsem hoden státní podpory… Ano, i já jsem po krádeži kola zažil to, že policisté dlouze sepisovali hlášení, ale samotné vyšetřování či dopadení pachatele bylo naprosto podružné… Ano, i já trávím při vyplňování nejrůznějších formulářů čím dál více času… Ano, i já neustále slýchávám o vyšetřovacích komisích, které nikdy nic nevyšetřily… David Graeber vůbec nepředstírá, že by se nad byrokracií dalo nějak zvítězit. Nicméně je dobré svého celoživotního nepřítele aspoň dobře poznat. A k tomu skvěle poslouží právě Utopie pravidel.
Údolie
Na Západnom Slovensku, neďaleko rakúskych hraníc je malá obec – najstaršie pútnické miesto na Slovensku a jedno z najstarších v Európe.
Údolie s domami okolo kláštora má povesť bohabojných ľudí, ktorí si všetko spravujú sami a preto nepotrebujú políciu. Tá povesť je takmer dokonalá. Pokojnú hladinu však náhle rozčerí smrť dedinského maskota – bezdomovca Luďa. Hlavný hrdina – novinár Niko a jeho rakúsky priateľ Sven sa postupne, pri pátraní o príčine Luďovej smrti, ponárajú do splete sériových zločinov, skrývaných násilností, bezprávia a podvodov, ktoré presahujú hranice obce, dokonca aj štátu a vďaka improvizovanému „Spoločenstvu štyroch“ sa dotknú aj medzinárodných burzových obchodov, fyzikálnej i náboženskej podstaty dobra a zla a ich vzájomnej koexistencie.
Mediálnych manipulácií a dobre skrývaného pôsobenia vzdelaných zločincov.
Napínavý príbeh, plný nečakaných zvratov tak z polozabudnutej obce razom urobí stred udalostí. Mávnutie krídiel motýľa vyvolá búrku, ale nezlomí priateľstvo ako najvyššiu hodnotu ľudskej súdržnosti.
Strhujúci kriminálny thriller, ktorý by ste hľadali skôr v uliciach New Yorku sa možno odohráva aj za oknami vášho domu v malej obci. Len na prvý pohľad si to možno ani nevšimnete...
Kým sa nezačnú odhaľovať dobre ukrývané tajomstvá. Dediny, štátu a dokonca vesmíru.
-
Údolie je prvým z románov trilógie Sine Metu – Bez strachu. Mnohé zo strhujúceho deja pripomína udalosti zo skutočného života. Okrem toho však láme mýtus o romantike života na vidieku - v dedine a neudržateľnej kriminalite vo veľkých mestách. Všade totiž žijú ľudia. A tí sú v podstate rovnakí. Na vidieku, v blízkosti kostolov a kláštorov sú možno tajomnejší a záhadnejší. Avšak o to viac nebezpeční...
Stručný obsah:
Smrť bezdomovca Luďa rozvíri hladinu v pútnickej obci. K novinárovi Nikovi prichádza na návštevu jeho dávny priateľ – vyšetrovateľ rakúskej polície aby si v obci, ktorá nemá policajnú stanicu oddýchol od svojej vyčerpávajúcej práce. Nechtiac sa však opäť zapojí do vyšetrovania zdanlivo náhodnej smrti a popri tom sa rozvíri séria ďalších násilností a vrážd v obci aj v priľahlom hlavnom meste. Sled udalostí prinúti priateľov hľadať nové riešenia a neštandardné spojenia s ľuďmi, ktorí pôsobia ako čudáci, ale ich práca ovplyvňuje, napriek tomu, že sú zastrčení v odľahlej obci, dianie až na svetových finančných burzách. Tak vznikne postupne „spoločenstvo štyroch“, ktoré sa snaží rozlúsknuť záhady série vrážd a násilností a hľadá medzi nimi súvislosti. Novinár, policajný vyšetrovateľ na dovolenke, psychológ a čudácky burzový maklér hľadajú príčiny, analyzujú dobro a zlo a jeho interpretácie vo fyzike aj v náboženstve aby pochopili pohnútky a súvislosti.
Obec postupne vydáva svoje tajomstvá. Preveruje sa puto priateľstva a zásahy zrady.
Náboženstvo, matematika a fyzika spolu s priateľstvom a láskou preverujú a snažia sa pochopiť – Ako môže mávnutie krídiel jedného motýľa vyvolať búrku na celej lúke.
„Život je najväčší spisovateľ“ povie jeden z hlavných hrdinov po ďalšom z náhlych zvratov, ktoré sa im postavili do cesty a prekvapili ich.
A taký je aj príbeh „Spoločenstva štyroch“ – plný neuveriteľných zvratov, ktoré nám však život denne vpíše do cesty osudu.
Cesty do utopie
Vznik sovětského státu a jeho možné důsledky pro křehké poválečné uspořádání postavily evropskou veřejnost před množství otázek, na něž se jen velmi obtížně hledali jednoznačné odpovědi. Ty pak spíše odrážely světonázor svých nositelů, jejich očekávání, obavy i frustrace z poválečného vývoje. Pro levicové umělce a intelektuály sovětské Rusko představovalo pokus o naplnění velkolepých revolučních ideálů společensko-politické i umělecké transformace, tedy projekt komplexní proměny světa.
Právě autentické texty významných československých levicových umělců a intelektuálů, kteří sovětské Rusko v meziválečném období navštívili, tvoří jádro této knihy. Jejich dojmy a zkušenosti jsou přitom konfrontovány s hlasy některých oponentů a zasazeny do širšího společensko-politického i ideového kontextu první republiky.
Kromě lineárního, chronologicky koncipovaného způsobu čtení nabízí antologie také možnost tematické orientace. Pokud si čtenář tento způsob čtení zvolí, může v inscenované desetidenní cestě následovat kroky těchto meziválečných cestovatelů a nahlédnout sovětské Rusko takové, jaké během svých návštěv viděli (a chtěli vidět). Prostřednictvím autentických textů tak může překročit sovětské hranice, procestovat Moskvu a Leningrad, procházet se jejich ulicemi, pozorovat výklady a místní obyvatele, vystát frontu do mauzolea na mrtvého Lenina a na tribuně spatřit živého Stalina, navštívit ukázkovou porodnici, továrnu, věznici či kolchoz, odpočinout si v Parku kultury nebo se zúčastnit pompézních listopadových oslav.
Reálná utopie
Výbor z deníků a textů jednoho z nejvýznamnějších představitelů německé meziválečné avantgardy, malíře, sochaře a zakladatele moderního baletu
Vypredané
8,27 €
8,70 €